14 C 108/2021-69 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání její osoby. Uvedla k tomu, že usnesením Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor daní, č.j. NC0Z-4297-38/TČ-2018-412302-C ze dne 19. 6. 2018 bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizováno] obviněných včetně žalobkyně, a to pro zločin [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu], ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, ve prospěch [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu]. Popisovaným jednáním se měla žalobkyně vědomě podílet na zkrácení daňové povinnosti u [právnická osoba] [anonymizováno], a.s. minimálně ve výši [částka] na DPH. Dne 28. 6. 2018 podala žalobkyně proti usnesení o zahájení trestního stíhání prostřednictvím svého obhájce stížnost, která byla podáním ze dne 11. 7. 2018 písemně odůvodněna. Stížnost žalobkyně proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla usnesením státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství č.j. 2 NZT 30/2018-130 ze dne 16. 1. 2019 jako nedůvodná zamítnuta. Trestní stíhání žalobkyně bylo usnesením Vrchního státního zastupitelství v Praze č.j. VZV 33/2018-1454 ze dne 25. 5. 2020, které nabylo právní moci dne 30. 5. 2020, zastaveno podle ust. § 172 odst. 1 písm. c) tr. řádu, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchala žalobkyně. Trestní stíhání žalobkyně tedy trvalo od 28. 6. 2018 do 30. 5. 2020. Po dobu téměř dvou let tak byla žalobkyně nezákonně trestně stíhána. V důsledku vzneseného obvinění byla žalobkyně po celou dobu trestního stíhání vystavena hrozbě velmi citelného trestu odnětí svobody ve výměře až 13 let a 4 měsíců (§ 240 odst. 1, 3, § 107 odst. 1, § 108 odst. 1 trestního zákoníku) Vedle toho hrozilo žalobkyni uložení povinnosti k náhradě škody ve výši téměř 16 milionů Kč. Z obecného hlediska není pochyb o tom, že vedením trestního stíhání je zasažena čest a dobrá pověst jednotlivce, jeho společenský a rodinný život, je s ním spojena značná psychická zátěž a nejistota. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn, se nestal, případně nebyl trestným činem nebo jej nespáchal obviněný. Pokud jde o jednotlivá kritéria, pak z hlediska povahy trestní věci, žalobkyně byla v důsledku vzneseného obvinění vystavena hrozbě velmi citelného trestu odnětí svobody ve výměře až 13 let a 4 měsíců (§ 240 odst. 1, 3, § 107 odst. 1, § 108 odst. 1 trestního zákoníku) Vedle toho hrozilo žalobkyni uložení povinnosti k náhradě škody ve výši téměř [anonymizována dvě slova] Kč. Co do délky trestního řízení, stíhání žalobkyně trvalo od 28. 6. 2018 do 30. 5. 2020 a po tuto dobu byla žalobkyně vystavena nejistotě ohledně výsledku trestního stíhání a tím i hrozbě velmi citelného trestu odnětí svobody. Co do následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře, v důsledku nezákonného trestního stíhání a s tím spojené hrozby velmi citelného trestu odnětí svobody a související povinnosti k náhradě způsobené škody v řádu milionů korun trvající téměř 2 roky, byla zcela demotivována k zásadnějším životním změnám (zplození potomka, zahájení podnikatelské činnosti atd.), došlo k narušení jejího osobního života a ztratila řadu přátel. Negativní důsledky pro pověst žalobkyně navíc přetrvávají i poté, co bylo její trestní stíhání zastaveno. Nárok na náhradu dle zákona č. 82/1998 Sb. uplatnila žalobkyně u žalované žádostí ze dne 13. 11. 2020. Na základě přípisu žalované ze dne 4. 12. 2020 žalobkyně svoji žádost doplnila podáním ze dne 18. 1. 2021. Žalovaná však žádosti žalobkyně ve lhůtě šesti měsíců ode dne podání žádosti ve smyslu dle ust. § 15 odst. 2 cit. zákona nevyhověla a nárok žalobkyně tak nebyl dosud uspokojen. Uvedená šestiměsíční lhůta uplynula dne 13. 5. 2021. 2. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 13. 11. 2020 uplatnila z důvodů v žalobě popsaných nárok na přiměřené zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 345 000 Kč spočívající v nemajetkové újmě za nezákonné trestní stíhání. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 21. 9. 2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadované přiměřené zadostiučinění však nebylo žalobkyni poskytnuto v požadované peněžité výši. Pokud jde o samotný vznik nemajetkové újmy, je na žalobkyni, aby vznik újmy, jakož i konkrétní zásahy do některé z částí své osobnostní sféry tvrdila a prokázala. Žalobkyně byla přípisem žalované ze dne 4. 12. 2020 vyzvána k doplnění své žádosti o tvrzení a dále o doklady, na jejichž základě by bylo možno posoudit vznik, rozsah (výši) nemajetkové újmy a příčinnou souvislost mezi trestním stíháním a tvrzenou újmou. Žalobkyně ničeho dalšího nedoplnila. Pokud jde o kritéria, pak povaha trestné činnosti byla sice závažná, avšak je nutné brát v úvahu, že nebyla stíhána v hlavní větvi obviněných. Žalobkyně má rejstřík trestů vedený bez záznamu. Řízení bylo zastaveno ve fázi přípravného řízení u policejního orgánu. Co se týče délky trestního stíhání, toto bylo zahájeno dne 19. 6. 2018 a pravomocně skončeno vůči žalobkyni dne 30. 5. 2020, tedy po 1 roce a 11 měsících od zahájení trestního stíhání. Délka řízení byla shledána přiměřená povaze a složitosti trestní věci, kdy bylo zahájeno trestní stíhání proti [anonymizováno] osobám, kdy se trestná činnost týká několika desítek právnických osob s celkově stanoveným rozsahem zkrácení daně na DPH nejméně ve výši [částka]. 3. Žalovanou bylo dále zjištěno, že trestní stíhání nemohlo být vůči žalobkyni skončeno dříve, neboť trestní stíhání bylo zastaveno vůči žalobkyni až na základě vypracování znaleckého posudku z oboru kriminalistika, specializace expertiza ručního písma, dále na základě výslechu spoluobviněného a na základě záznamů z telekomunikačního provozu a především na základě přiznání [anonymizováno] [role v řízení], kterážto [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], v níž byla žalobkyně jediným jednatelem. Právě podepsání předmětných faktur zapříčinilo zahájení trestního stíhání vůči žalobkyni. Žalovaná tak konstatovala, že vůči žalobkyni došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za což se omluvila. Avšak tvrdí-li žalobkyně, že jí vznikla nemajetková újma v peněžité formě, nechť se náhrady domáhá na osobě [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], která konkrétně zapříčinila její trestní stíhání, neboť falšovala její podpis, na základě něhož bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně, které bylo na základě učiněných zjištění následně zastaveno. Tvrzení žalobkyně ohledně zplození potomka a o nemožnosti zahájit podnikatelskou činnost má žalovaná za nepodložená. Žalobkyně v souvislosti se svými výslechy uvedla, že již má tři děti, zájem na zahájení podnikatelské činnosti žalobkyně z výslechů rovněž nevyplývá (v rámci usnesení o zahájení trestního stíhání je uváděno, že žalobkyně není zaměstnaná, z výslechů žalobkyně vyplývá, že má být zaměstnána jednou jako prodavačka, podruhé jako servírka). Jiné následky nebyly žalobkyní nikterak tvrzeny. Žalovaná poukazovala na úkony v přípravném řízení, které bylo zpočátku vedeno důvodně a s ohledem na to postačí konstatování porušení práva, což učinila ve vztahu k žalobkyni v podání o vyřízení její žádosti o odškodnění. 4. Nesporným mezi stranami bylo, že došlo k nezákonnému trestnímu stíhání, sporným je toliko posouzení, zda je na místě poskytnout přiměřené zadostiučinění v relutární formě, a pokud ano, v jaké výši. 5. Provedeným dokazováním bylo zjištěno: 6. Usnesením Policie ČR, NCOZ [číslo] z 19. 6. 2018 bylo zahájeno trestní stíhání osob, mimo jiných, pod bodem 28. Též [celé jméno žalobkyně], pro zločin z [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu]. Proti uvedenému usnesení podala žalobkyně jako obviněná stížnost, dne 11. 7. 2018. Usnesením Vrchního státního zastupitelství v [obec], odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, VZV [číslo], ze dne 25. 5. 2020, bylo rozhodnuto, že se podle § 172 odst. 1 písmene c) trestního řádu, trestní stíhání obviněné [jméno] [celé jméno žalobkyně] pro skutek v němž je spatřován zločin [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu], ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písmene c) trestního zákoníku, [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], ve znění účinném do 30. 6. 2016 zastavuje, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchala obviněná. 7. Z usnesení Vrchního státního zastupitelství shora, z bodu 6. odůvodnění se podává, že kriminalistický znalecký posudek na expertízu ručního písma z 3.9.2019 konstatoval, že sporné podpisy nejsou pravými podpisy [celé jméno žalobkyně] a je pravděpodobnější, že pisatelkou sporných podpisů je [jméno] [příjmení]. V bodě 9. Odůvodnění je pak konstatováno vyjádření [jméno]