14 C 132/2021-126 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce požaduje nemajetkovou újmu formou doodškodnění z nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod č.j. 46 Cm 119/2009, když dříve již byl za toto řízení odškodněn řízením u zdejšího soudu pod sp.zn. 20 C 71/2017, nicméně posuzované řízení ještě nadále probíhalo a trvalo ještě 2 roky a 7 měsíců. Požaduje proto zaplatit po žalované za toto období částku 60 000 Kč. 2. Žalovaná s navýšením odškodnění v požadované výši nesouhlasila. Učinila nesporným, že nárok u ní žalobce uplatnil dne 11.2.2021. K projednání žádosti žalobce došlo dne 6.9.2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 19 375 Kč. Uvedla, že žalobci bylo za průběh namítaného řízení již dříve přiznáno zadostiučinění ve výši 106 000 Kč, a to na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22.10.2018, č.j. 20 C 71/2017-77, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze dne 19.2.2019, č.j. 30 Co 16/2019-104. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání žádosti žalobce zjistila, že po vydání konečného rozhodnutí v kompenzačním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 20 C 71/2017 probíhalo v namítaném řízení odvolací řízení, kdy spis byl odvolacímu soudu předložen dne 24.4.2018. Poté, co kompenzační řízení skončilo, proběhlo v namítaném řízení u odvolacího soudu jednání, a to dne 11.12.2019, dne 4.3.2020 a dne 20.7.2020. Rozsudek odvolacího soudu byl vyhlášen dne 1.10.2020 a nabyl právní moci dne 2.2.2021. Dne 31.3.2021 bylo podáno dovolání a spis byl dne 7.6.2021 předložen Nejvyššímu soudu ČR. Žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Namítané řízení trvá od skončení kompenzačního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 20 C 71/2017 prozatím 2 roky a 7 měsíců. Závěr o nepřiměřenosti délky řízení byl učiněn již v rámci předchozího kompenzačního řízení. Poskytnuté zadostiučinění dle žalované odpovídá všem okolnostem případu a není dán důvod pro jeho navýšení. Žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení. Celková základní výše zadostiučinění tak činí 38 750 Kč. Žalovaná nepřistoupila k navýšení základní výše zadostiučinění poskytované za rok trvání řízení, a to z důvodu, že namítané řízení v další neodškodněné fázi trvá 2 roky a 7 měsíců, což není délka extrémní. K fázi řízení, za kterou již žalobce odškodněn byl, nebylo přihlíženo z důvodu překážky věci rozhodnuté. Žalovaná následně shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 50 % z důvodu skutkové a procesní složitosti řízení. Byla zohledněna skutečnost, že řízení v posuzované fázi řízení probíhalo před odvolacím soudem a nyní před dovolacím soudem, také bylo zohledněno, že předmětní soudní spis byl zapůjčován Obvodnímu soudu pro Prahu 2, čímž se řízení prodloužilo bez zavinění soudu. Zohledněna byla i skutková a právní složitost řízení. Žalovaná má za to, že již poskytnuté odškodnění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy. Žalobou uplatněný nárok tak žalovaná nepovažuje za důvodný. 3. V průběhu řízení žalobce reagoval částečným zpětvzetím co do žalované poskytnutého plnění v rozsahu 19 375 Kč, soud následně řízení částečně o tuto částku zastavil. 4. Soud provedl dokazování namítaným spisem Městského soudu v Praze č.j. 46 Cm 119/2009 a to úkony navazujícími na datum 24.4.2018 (do tohoto data provedené úkony posuzoval již zdejší soud v dříve projednávané související věci 20 C 71/2017), když se tak podává úkon odvolacího soudu dne 7.6.2018, který zapůjčil spis Obvodnímu soudu pro Prahu 2 (projednávajícímu v kompenzačním řízení věc žalobce), spis byl pak vrácen zpět odvolacímu soudu dne 21.12.2018. Dne 13.2.2019 byl spis zapůjčen Městskému soudu v Praze. Referátem ze dne 7.10.2019 bylo nařízeno jednání u odvolacího soudu na den 11.12.2019, které proběhlo a jednání bylo odročeno na den 4.3.2020, kdy proběhlo a dále bylo odročeno na 1.4.2020 za účelem výslechu svědka. Pokynem ze dne 18.3.2020 bylo jednání odročeno na den 29.4.2020 z provozních důvodů v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu a dále bylo odročeno na den 22.7.2020, kdy jednání proběhlo, byl vyslechnut svědek a jednání bylo odročeno na 30.9.2020. Dne 30.9.2020 jednání proběhlo, soud pokračoval ve výslechu svědka a jednání bylo odročeno na 1.10.2020, kdy byl vyhlášen rozsudek, kterým byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně. Dne 27.10.2020 soudce žádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku z důvodu značného množství rozsouzení meritorních věcí, následovala další žádost ze dne 19.11.2020 a lhůta byla prodloužena až do 22.12.2020. Dále dne 22.12.2020 byla lhůta prodloužena do 22.1.2021 z důvodu pracovní neschopnosti soudce. V mezidobí byly vyřizovány žádosti o součinnost Policie ČR. Rozsudek odvolacího sodu nabyl právní moci dne 6.2.2021. Dne 30.3.2021 podala žalobkyně dovolání. Usnesením ze dne 7.4.2021 byla vyzvána k úhradě soudního poplatku, který byl zaplacen 19.4.2021. Dne 25.5.2021 se vyjádřila k dovolání žalovaná a spis byl dne 17.6.2021 předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání žalobkyně. 5. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 20 C 71/2017-77 ze dne 22.8.2018 (čl. 12) se podává výrok I, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 65 800 Kč spolu s 8,05% p.a. úrokem z prodlení z této částky od 31.3.2017 do zaplacení a pod výrokem II bylo rozhodnuto, že žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 249 200 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 31.3.2017 do zaplacení se zamítá. 6. Z rozsudku odvolacího soudu Městského soudu v Praze č.j. 30 Co 16/2019 ze dne 19.2.2019, jenž rozhodoval o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 z 22.8.2018 čj. 20 C 71/2017-77 se podává, že se odvolací řízení o odvolání žalované zastavuje (výrok I.) a výrokem II byl rozsudek soudu I. stupně (ve výroku II) změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 40 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 31.3.2017 do zaplacení, jinak ohledně částky 209 000 Kč s příslušenstvím z této částky byl rozsudek soudu I. stupně v tomto výroku potvrzen. Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává pod bodem 20, že odvolací soud považuje stanovení základní částky 16 000 Kč za jeden rok řízení za adekvátní, když při délce řízení 12 let a 9 měsíců náleželo žalobkyni 188 000 Kč. Rovněž pod bodem 25 odůvodnění uvádí odvolací soud, že považuje za adekvátní snížení základní částky z důvodu složitosti řízení o 50 %. 7. Z rozsudku v posuzované věci Městského soudu v Praze č.j. 46 Cm 119/2009-334 ze dne 3.11.2016 ve věci žalobce [příjmení] [jméno] proti [právnická osoba] o 492 500 Kč se podává výrok, že pod bodem I. byla žaloba (aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 492 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2,5 % ročně od 2.3.2005 do zaplacení), zamítnuta. Z rozsudku odvolacího soudu ve věci stejných účastníků o zaplacení 492 500 Kč s příslušenstvím k dovolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze 46 Cm 119/2009-334 z 3.11.2016 ve spojení s usnesením téhož soudu čl. 338 z 29.11.2016 a opravného usnesení tatáž spisová značka s čl. 352 ze dne 23.1.2016 se podává, výrok pod bodem I, že rozsudek soudu I. stupně ve znění doplňujícího usnesení 46 Cm 119/2009-338 ze dne 29.11.2016 a opravného usnesení 46 Cm 119/2009-352 ze dne 23.1.2016 se ve výroku I potvrzuje 8. Ze žádosti žadatele [právnická osoba] datované 11.2.2021 a adresované žalované o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za průtahy v řízení plyne, že je požadovaná částka 60 000 Kč a na to navazovala odpověď žalované ze 6.9.2021 (čl. 81), že došlo k nesprávnímu úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 odškodňovacího zákona a že žalovaná žadateli poskytla 19 375 Kč. 9. Skutkovým zjištěním soudu je, že po vydání definitivního rozhodnutí v kompenzačním řízení probíhajícím u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 20 C 71/2017 bylo vedeno v namítaném řízení odvolací řízení, kdy spis byl odvolacímu soudu předložen dne 24.4.2018. Poté co kompenzační řízení skončilo, proběhlo v namítaném řízení u odvolacího soudu jednání, a to dne 11.12.2019, dne 4.3.2020 a dne 20.7.2020. Rozsudek odvolacího soudu byl vyhlášen dne 1.10.2020 a nabyl právní moci dne 2.2.2021. Dne 31.3.2021 bylo podáno dovolání a spis byl dne 7.6.2021 předložen Nejvyššímu soudu ČR. Posuzované řízení trvající přes 11 let se tedy ještě prodloužilo o 2 roky a 7 měsíců. 10. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupe