14 C 82/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky a jeho příslušenství s odůvodněním, že dne 18. 10. 2019 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o úvěru ve výši 54 540 Kč skládající se z půjčené částky 30 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 24 540 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v týdenních splátkách ve výši 909 Kč. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, když žalobkyni uhradil pouze částku ve výši 15 620 Kč, pročež se žalobkyně podanou žalobou domáhá zbytku celkové dlužné částky 38 920 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od splatnosti celého úvěru, tj. od 11. 12. 2020. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 413376, že byla mezi žalovaným a žalobkyní dne 18. 10. 2019 uzavřena úvěrová smlouva, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, za který se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 9 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 9 600 Kč a úrok ve výši 5 940 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 60 týdenních splátkách ve výši 909 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, dle kterých se za porušení smlouvy považuje každé prodlení s úhradou splátky, v důsledku čehož se stává celý dluh splatný v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Z výpisu informací o smlouvě se podává, že žalobkyně eviduje ze strany žalovaného splátky úvěru ve výši 15 620 Kč, nedoplatek činí 38 920 Kč. Z evidenční karty klienta se podává, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 11. 2021 včetně podacího archu má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 5. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ustanovení § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky do sjednané výše. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky s dohodnutým úrokem a poplatky vrátit, žalovaný však svůj závazek porušil, úvěr řádně v dohodnutých splátkách nesplácel a pohledávka z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru se z toho důvodu stala celá splatnou. V průběhu řízení se žalovaný ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nesporoval, a tudíž ani netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených důkazů, když žalobkyně řádně v souladu se smluvními ujednáními vyčíslila žalovanou pohledávku a její výši v řízení prokázala. Za této situace soud žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky od splatnosti celé pohledávky, tj. od 11. 12. 2020 do zaplacení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 557 Kč a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony á 300 Kč (podání žaloby a výzvu k plnění) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 600 Kč Celkem činí náklady žalobkyně částku 2 157 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.