17 C 126/2020-171 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] po jejím rozšíření domáhala po žalované zaplacení částky 330 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 82/2009 (dále též jen„ posuzované řízení“). K uplatnění nároku u žalované žalobkyně uvedla, že jej uplatnila dne [datum] v částce 292 558,50 Kč, avšak žalovaná nijak nereagovala. K posuzovanému řízení uvedla, že bylo zahájeno dne 13. 3. 2009, přičemž předmětem sporu byla úhrada nájemného a žalobkyně v něm vystupovala v procesním postavení jedné z žalovaných. V posuzovaném řízení se Mgr. [jméno] [příjmení], správkyně konkursní podstaty úpadce [právnická osoba], [IČO], coby procesní žalobkyně domáhala po žalobkyni a [právnická osoba], a.s. zaplacení částky 8 858 715 Kč, a to z titulu nájemného z pronajatých nebytových prostor za období, kdy byla budova vyloučena z konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, č.j. [číslo jednací], které bylo ovšem posléze zrušeno rozhodnutím Nejvyššího soudu, č.j. [číslo jednací]. Žaloba ze dne [datum] pak byla JUDr. [jméno] [příjmení], novou správkyní konkurzní podstaty úpadce dvakrát změněna a to dne [datum] a dne [datum] tak, že žalobkyně rozšířila svůj nárok a celkem požadovala zaplatit částku ve výši 19 687 340 Kč. Přesto, že řízení v této věci bylo zahájeno již dne 13.3.2009, nebylo ve věci nařízeno žádné jednání, první jednání bylo nařízeno až na 14.5.2019. Dne 21.2.2020 proběhlo další jednání ve věci a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu. Dne [datum] bylo Městským soudem v Praze rozhodnuto usnesením č.j. [spisová značka] o úpadku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a prohlášen konkurs, čímž došlo k přerušení posuzovaného řízení podle § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ InsZ“). Dne [datum] doručil obvodní soud žalobkyni rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla žaloba zamítnuta a kterým dále uložil [právnická osoba] uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 316 383,54 Kč. Z důvodu nepřiměřené délky soudního řízení byla žalobkyni odepřena možnost řádně a včas přihlásit do insolvenčního řízení úpadce [právnická osoba] svou pohledávku na náhradu nákladů posuzovaného řízení. Dne [datum] doručil obvodní soud žalobkyni usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým vyrozuměl účastníky o tom, že řízení je přerušeno ve smyslu § 263 odst. 1 věty první InsZ. Žalobkyně s poukazem na § 264 odst. 1 InsZ tvrdila, že vzhledem k tomu že proti zamítavému rozsudku v posuzovaném řízení bylo dne [datum] podáno odvolání, má za to, že insolvenční správce úpadce navrhl pokračování v řízení a zároveň podal odvolání. Řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Dle žalobkyně se obvodní soud dopustil závažného pochybení, které vedlo k neobvykle dlouhým průtahům řízení. Posuzované řízení celkové trvalo 12 let, přičemž dle ustálené judikatury je za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení pokládáno řízení, jehož délka přesáhne 6 let. V tomto směru poukázala žalobkyně na Výroční statistickou zprávu českého soudnictví vydanou Ministerstvem spravedlnosti s daty za rok 2018, podle níž trvala průměrná délka civilního řízení 276 dní. Posuzované řízení trvá již [číslo] dní, přičemž ani po této době není zřejmé, kdy bude pravomocně ukončeno. Proto je třeba vycházet z horní hranice základní částky 20 000 Kč tuto ještě navýšit na 30 000 Kč za každý rok řízení. Dle žalobkyně řízení nebylo nijak složité ať již po stránce skutkové, právní, či procesní. Jednoduchost řízení potvrzuje i důvod zamítnutí žaloby a minimální množství důkazů a tvrzení, které bylo během řízení provedeno. K tomu ještě žalobkyně poukázala na to, co uvedl obvodní soud při jednání dne [datum] k otázce pasivní legitimace procesních žalovaných. Žalobkyně se v posuzovaném řízení chovala standardním způsobem, na výzvy soudu reagovala a poskytovala součinnost, přičemž její jednání nezpůsobilo průtahy v řízení a ani k nim žádným způsobem nepřispělo. Žalobkyně již od začátku řízení trvala na zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K postupu obvodního soudu žalobkyně uvedla, že podáním ze dne [datum] doručeným obvodnímu soudu dne [datum], požádala procesní žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], t.č. správkyně konkurzní podstaty [právnická osoba] Plus, a.s., o přerušení řízení. K přerušení řízení došlo dne 13.10.2015, s tím, že řízení soud přerušil na neurčito. O pokračování v řízení bylo rozhodnuto dne 5.2.2019. Následně proběhlo první jednání ve věci samé dne [datum]. Další jednání ve věci proběhlo až dne [datum], přičemž v mezidobí obvodní soud odročil nařízené jednání celkem čtyřikrát, z toho třikrát požádala o odročení procesní žalobkyně. Nesprávný postup, který prodloužil posuzované řízení, spatřuje žalobkyně v tom, že obvodní soud opakovaně odročoval nařízené jednání. K významu řízení žalobkyně uvedla, že majetkové spory lze obecně hodnotit jako mající standardní význam pro účastníky řízení. To by však platilo v případě, kdy by se nejednalo o zjevně šikanózní žalobu, jejíž projednávání fatálně paralyzovalo činnost žalobkyně. Dále je třeba vzít v úvahu, že předmětem řízení byla velmi vysoká částka, což při špatné předvídatelnosti výsledku a doby řízení pro žalobkyni znamenalo utlumit svou velmi dobře zahájenou podnikatelskou činnost s velkými příjmy, kdy v důsledku této žaloby o tyto příjmy přišla. Význam předmětu řízení je tak pro žalobkyni vyšší než standardní a je na místě i z tohoto důvodu přiznat minimálně 30 000 Kč za jeden rok trvání řízení. Jako základní částku žalobkyně použila částku ve výši 30 000 Kč za 1 rok řízení, resp. 2 500 Kč za 1 měsíc řízení, první dva roky za polovic s tím, že vycházela z délky 12 let. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně požadovala od [datum]. 2. Žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně u ní nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 292 558,50 Kč uplatnila, přičemž žádost nebyla projednání, protože nebyl žalované zapůjčen spis posuzovaného řízení. Žalovaná se dále bránila námitkou, že počátek řízení pro žalobkyni nastal až dnem, kdy se o podané žalobě dozvěděla, což je nejpozději dne [datum], kdy se žalobkyně coby procesní žalovaná v posuzovaném řízení vyjádřila k žalobě. Po stručné rekapitulaci řízení dle informací dostupných žalované uvedla, že řízení vykazuje zvýšenou míru zejména procesní složitosti, neboť řízení bylo po dobu 4 let přerušeno z důvodu nutnosti vyčkat pravomocného skončení probíhajících souvisejících řízení, jakož i skutečností, že řízení je opět od [datum] přerušeno z důvodu prohlášení konkursu na majetek procesní žalované [právnická osoba]. Dále je z přehledu procesních úkonů, které má žalovaná k dispozici, patrné, že procesní žalobkyně opakovaně rozšiřovala žalobu, několikrát žádala o odročení nařízených jednání, v důsledku čehož se řízení prodloužilo o cca 6 měsíců. Dle žalované není význam posuzovaného řízení pro žalobkyni zvýšený, neboť nejde o žádný typ řízení, kde se zvýšený význam řízení presumuje. Dále žalovaná zdůraznila, že žalobkyně vystupovala v posuzovaném řízení na straně žalované společně se další žalovanou [právnická osoba] Dle žalované je třeba délku řízení hodnotit jako přiměřenou. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. V doplnění vyjádření k žalobě ze dne [datum] žalovaná poukázala na to, že posuzované řízení pravomocně skončilo dne [datum], dále že bylo v době od [datum] přerušeno do pravomocného skončení řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp.zn. [spisová značka], Obvodního soudu pro Prahu 8 vedeného pod sp.zn. [spisová značka] a u Obvodního soudu pro prahu – západ vedeného pod sp.zn. [spisová značka], k jejichž průběhu je rovněž třeba přihlédnout. Dle žalované byla posuzovaná věc skutkově, právně i procesně velmi složitá. Šlo o žalobu správkyně konkursní podstaty o nájemné, které mělo spadat do podstaty úpadce. V posuzovaném řízení byla žaloba ve výsledku zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaných. Řízení bylo přerušeno po dobu 4 let z důvodu nutnosti vyčkat pravomocného skončení probíhajících souvisejících řízení. Na straně žalované v posuzovaném řízení vystupovaly tři různé právnické osoby. Byly opakovaně podávány návrhy na přerušení řízení dle § 109 o.s.ř., ale i z důvodu úpadku žalobce v posuzovaném řízení. V průběhu řízení došlo ke zrušení konkurzu na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a proto se stala žalobcem tato společnost a znovu pak byl opět konkurz na tuto společnosti prohlášen. Bylo rozhodováno o přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované. Sprá