17 C 126/2021-57 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 6. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 93 332 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 8. 3. 2021 do zaplacení představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 17 ECm 4/2014 (dále také jen„ posuzované řízení“). Uvedla, že předmětem posuzovaného řízení, v němž vystupovala jako procesní žalovaná, bylo zaplacení částky 108 296 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených stavebních prací žalobkyní. V žalobě zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení. Řízení bylo vedeno vůči žalobkyni (v posuzovaném řízení žalovaná) od 27. 1. 2014 do 18. 6. 2020. Upozornila zejména na období nečinnosti a to 27. 1. 2014 – 12. 5. 2015 (470 dní), 21. 7. 2017 – 14. 11. 2017 (116 dní), 9. 4. 2018 – 27. 8. 2018 (140 dní) a 30. 11. 2018 – 12. 6. 2019 (194 dní). Uvedla, že věc nebyla natolik složitá, aby zapříčinila tak dlouhou dobu trvání. Skutečnost, že první znalecký posudek nebyl vypracován správně, nelze klást k její tíži, nýbrž jde o pochybení znalce, potažmo soudu. Soud mohl řízení urychlit i tím, kdyby aplikoval relevantní judikaturu, dle které lze v režimu bezdůvodného obohacení nárokovat toliko objednané práce, nikoliv všechny provedené. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela, naopak je to soud, který délku řízení zapříčinil. Soud neaplikoval relevantní judikaturu, znalec (Ing. (příjmení)) neprovedl řádně znalecký posudek a navíc se soud dopustil několika dlouhodobých nečinností. Pro žalobkyni mělo řízení standartní význam a to v tom smyslu, že by případný neúspěch v řízení neměl za následek vstup do likvidace, popř. insolvence nebo exekuce. Řízení však pro ni představovalo časovou a finanční zátěž. S ohledem na extrémní délku řízení požaduje zadostiučinění ve výši 17 500 Kč za každý rok řízení, tj. při 6 letech a 4 měsících a 22 dnech částku 93 332 Kč. Svůj nárok u žalované uplatnila dne 7. 9. 2020, když ta jí v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců nevyhověla. Podáním ze dne 13. 8. 2021 vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 68 438 Kč s příslušenstvím, když jí tato částka byla ze strany žalované dne 12. 8. 2021 uhrazena. Uvedla, že hodnocení žalované není v souladu se sjednocujícím stanoviskem Nejvyššího soudu. K ponížení základní částky stran žalované o 5 % z důvodu četnosti rozhodování soudu uvedla, že každý soud rozhodoval ve věci pouze jednou a tedy 3 rozhodnutí soudu s ohledem na délku řízení nelze považovat za četnost rozhodování soudů. Stejně tak nesouhlasí se snížením základní částky o 20 % z důvodu složitosti věci. [příjmení] byl běžný, nikoliv právně ani skutkově složitý. Ve věci byli vyslechnuti dva svědci, předmětem řízení bylo nezaplacení ceny díla, později bezdůvodné obohacení. Navíc se nejednalo o komplikované komplexní stavební dílo, ale o malou stavební úpravu jednoho objektu. 2. Žalovaná uvedla, že u ní byl nárok žalobkyně uplatněn dne 7. 9. 2020. K projednání žádosti došlo dne 10. 8. 2021, přičemž žalovaná konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícímu v nepřiměřené délce posuzovaného řízení a poskytla žalobkyni částku 64 438 Kč (správně 68 438 Kč, pozn. soudu). Po rekapitulaci posuzovaného řízení dospěla k závěru, že žalobkyně má nárok na zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka v poloviční výši. Žalovaná shledala důvod pro snížení základní částky o 25 % (20 % z důvodu složitosti řízení a o 5 % z důvodu četnosti rozhodování soudu). Předmětem řízení bylo uhrazení částky 108 296 Kč z titulu neuhrazených prací dle smlouvy o dílo (stavebně-sanační práce). Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo provedeno širší dokazování včetně výslechů svědků, opakovaného znaleckého zkoumání a provádění řady listinných důkazů. Řízení bylo pro částečné zpětvzetí zastaveno. Bylo rozhodováno o procesních otázkách a nadále bylo rozhodováno soudy na všech třech stupních soudní soustavy. Význam řízení pro žalobkyni byl shledán jako standartní. 3. Usnesením ze dne 23. 9. 2021, č. j. 17 C 126/2021 – 46, bylo řízení co do částky 68 438 Kč zastaveno a to s ohledem na částečné zpětvzetí. Předmětem řízení tak nadále zůstalo zaplacení částky 24 894 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 93 332 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení. 4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili. 5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 6. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 17 ECm 4/2014 soud zjistil následující skutečnosti: Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného dne 18. 12. 2013 se (právnická osoba) s.r.o. (v tomto odstavci dále jen„ žalobkyně“) po společnosti (právnická osoba) (v tomto odstavci dále jen„ žalovaná“) zaplacení částky 108 296 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny provedených stavebně-sanačních prací. Dne 27. 1. 2014 byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl týž den doručen do datové schránky žalované, která proti tomuto rozkazu podala odpor. Dne 6. 2. 2014 byla věc převedena pod novou spisovou značku. Usnesením ze dne 6. 3. 2014 byla žalovaná poučena ve smyslu § 114b o. s. ř. To bylo žalované doručeno dne 10. 3. 2014. Žalovaná se k žalobě podrobně vyjádřila dne 21. 3. 2014, což bylo doručeno žalobkyni dne 1. 4. 2014. Dne 28. 4. 2015 bylo nařízeno jednání na 11. 6. 2015. Dne 11. 6. 2015 se konalo jednání. V průběhu jednání účastníci nevyloučili smírné řešení sporu a soud tak uložil účastníkům lhůtu do 30. 6. 2015 ke smírnému řešení sporu. Jednání bylo odročeno na 4. 8. 2015. Dne 4. 8. 2015 se konalo jednání. Bylo rozhodnuto o změně žaloby s tím, že předmětem řízení je vydání bezdůvodného obohacení. Bylo provedeno dokazování a účastníci byli vyzváni k doplnění dokazování. Jednání za tímto účelem bylo odročeno na 29. 9. 2015, na které soud předvolal svědky. Dne 12. 8. 2015 žalobkyně doplnila návrhy na dokazování. Dne 13. 8. 2015 tak učinila žalovaná. Dne 29. 9. 2015 se konalo ve věci jednání. Bylo provedeno dokazování, byl vyslechnut svědek a s ohledem na to, že se jeden svědek nedostavil, bylo řízení odročeno na 3. 11. 2015. Soud dále svědkovi přiznal svědečné. Dne 21. 10. 2015 žalobkyně soudu sdělila nově zjištěnou adresu na druhého svědka. Dne 3. 11. 2015 se konalo jednání. Byl vyslechnut svědek, bylo rozhodnuto o jeho odměně a žalovaná byla vyzvána k dalšímu doložení důkazů a jednání bylo odročeno na 10. 12. 2015. Dne 6. 11. 2015 žalovaná doplnila další důkazy. Dne 10. 12. 2015 se konalo jednání, bylo provedeno dokazování a soud jednání odročil za účelem ustanovení znalce a účastníkům stanovil lhůtu do 20. 12. 2015 na předložení otázek pro znalce a zaplacení zálohy na znalecký posudek. Dne 16. 12. 2015 soudu žalobkyně zaslala znění otázek na soudního znalce. Dne 21. 12. 2015 tak učinila žalovaná. Dne 22. 12. 2015 složila zálohu na znalecký posudek žalobkyně. Během ledna – března 2016 soud dotazoval značné množství znalců k jejich kompetencím a možnostem vypracovat znalecký posudek. Dne 9. 3. 2016 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Soud vyzval dne 1. 4. 2016 žalovanou ke sdělení, zda se zpětvzetím souhlasí, ta se nevyjádřila. Usnesením ze dne 24. 3. 2016 soud ustanovil znalce z oboru zdravotnictví Ing. (příjmení). Dne 2. 6. 2016 byl spis postoupen znalci k vypracování znaleckého posudku ve lhůtě 2 měsíce. Dne 8. 6. 2016 soudní znalec účastníky vyzval k účasti na místním šetření dne 21. 6. 2016. Dle sdělení soudního znalce se místního šetření žalovaná účastnila. Dne 13. 7. 2016 soudní znalec soudu doručil znalecký posudek spolu s fakturou za jeho vypracování. Usnesením ze dne 29. 7. 2016 soud přiznal znalci odměnu a uložil účastníkům vyjádřit se ke znaleckému posudku ve lhůtě 20 dnů. Dne 15. 8. 2016 se vyjádřila žalovaná, dne 24. 8. 2016 žalobkyně. Dne 6. 9. 2016 soud vyzval znalce k vyjádření k námitkám účastníků. Dne 3. 10. 2016 se k věci vyjádřila žalovaná. Dne 17. 10. 2016 soud nařídil jednání na 13. 12. 2016. Dne 14. 10. 2016 se k věci vyjádřila žalovaná, dne 22. 12. 2016 se vyjádřila žalobkyně. Dne 13. 12. 2016 se konalo jednání, při kterém byl vyslechnut znalec, účastníci byli vyzváni, aby ve lhůtě 10 dní podali závěrečné stanovisko k výslechu znalce. Soud přede