17 C 184/2019-270 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady částky 1 913 336,69 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady škody vzniknuvší v důsledku vadného poskytnutí právních služeb žalovaným. Žalovaný poskytoval žalobkyni právní služby při vymáhání jejího nároku vůči společnosti [právnická osoba], [IČO]. Mezi žalobkyní a uvedenou společností byl veden spor o zaplacení částky 931 078 Kč s příslušenstvím vyplývající z kupní smlouvy, na základě níž dodávala a instalovala žalobkyně společnosti [právnická osoba] elektromateriál. Mezi společnostmi následně došlo k uzavření dohody o narovnání sporných nároků a povinností. Žalobkyně požadovala úhradu faktury na žalovanou částku, která do dohody o narovnání zahrnuta. Soudní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Soud I. stupně nejprve žalobě v plném rozsahu vyhověl, odvolací soud však toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu projednání. Soud I. stupně následně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], žalobu zamítl, toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], s tím, že kupní smlouva nebyla uzavřena platně, jelikož určení ceny nebylo dostatečně určité. Neuhrazená faktura tedy nebyla kvalifikována jako opožděné plnění, ale nezaplacená dodávka a instalace elektromateriálu byla posouzena jako bezdůvodné obohacení společnosti [právnická osoba], načež byl nárok žalobkyně označen za promlčený. Pro opožděné plnění z kupní smlouvy by promlčecí doba počala běžet den po splatnosti příslušném faktury. Faktura byla splatná dne [datum], k promlčení nároku by tedy došlo dne [datum]. U bezdůvodného obohacení však začala promlčecí doba běžet den následující po dodání a instalaci elektromateriálu, k čemuž došlo dne [datum]. Promlčecí doba tedy uplynula dnem [datum]. Žaloba byla žalovaným podána dne [datum]. Ve věci ještě rozhodoval Nejvyšší soud ČR, který dovolání žalobkyně odmítl jako nepřípustné. Mezi žalobkyní a žalovaným proběhly první konzultace o nároku žalobkyně již začátkem února 2012, kdy již měl žalovaný k dispozici potřebné informace pro posouzení nároku žalobkyně, jeho kvalifikaci a uvážení možnosti jeho úspěšného vymáhání. Ve zprávě ze dne [datum] žalovaný žalobkyni ujistil, že k promlčení jejího nároku dojde až dne [datum], když žalovaný kvalifikoval nárok žalobkyně jako opožděné plnění z kupní smlouvy (nezaplacení kupní ceny). Žalobkyně své nároky prokázala po skutkové stránce, přičemž bylo zjištěno, že plnění poskytla a v jaké hodnotě, soudy vzaly rovněž za prokázané, že následná jednání mezi účastníky řízení vztahující se k vypořádání jejich obchodních vztahů spornou dodávku elektromateriálu nezahrnula. Promlčení nároku žalobkyně způsobené žalovaným tak bylo jedinou příčinou neúspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný měl a mohl posoudit předmětnou kupní smlouvu tak, že může být problematické prokázat platné uzavření kupní smlouvy s ohledem na absenci konkrétního cenového ujednání a že by tedy nárok bylo možné kvalifikovat jako nárok z bezdůvodného obohacení. K převzetí věci žalovaným došlo nejpozději k [datum]. K podpisu plné moci došlo až dne [datum], k sepsání předžalobní výzvy dne [datum] a k podání žaloby až dne [datum]. Podpis plné moci byl nezbytný pouze pro jednotlivé kroky směřující k vymáhání pohledávky, nejedná se o okamžik, kdy žalovaný věc převzal. Svým jednáním tedy žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve výši 931 078 Kč spočívající v nemožnosti domoci se účinně nároku vůči společnosti [právnická osoba], dále škodu ve výši 388 973,62 Kč spočívající v povinnosti žalobkyně nahradit úspěšné protistraně náklady řízení a rovněž v povinnosti nahradit náklady řízení státu (náklady dovolacího řízení ve výši 14 956 Kč, náklady odvolacího řízení 29 911,20 Kč, náklady řízení před soudem I. stupně ve výši 220 701,42 Kč, náhradu znalečného ve výši 29 240 Kč, náhradu svědečného ve výši 1 065 Kč, soudní poplatek za žalobu ve výši 46 550 Kč, soudní poplatek za odvolání ve výši 46 550 Kč) a rovněž i v nákladech na právní zastoupení žalobkyně. K jistině ve výši 931 078 Kč je pak třeba připočíst zákonný úrok z prodlení, který by byl žalobkyni při obvyklém průběhu soudního řízení přiznán soudem, a to ve výši 535 201,07 Kč (ode dne následujícího po splatnosti faktury, tedy od [datum], do dne vyhlášení prvního meritorního rozhodnutí, tedy do [datum]). Za poskytnutí právních služeb žalobkyně uhradila žalovanému celkem částku 58 084 Kč. Žalobkyně se tedy domáhá úhrady celkem částky 1 913 336,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši z této částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] a [datum] k žalobě namítl, že je to primárně žalobkyně, kdo je odpovědný za nedostatky své vlastní smluvní dokumentace, způsob a časové okolnosti prezentace skutečností rozhodných pro posouzení věci a skutečnost, že se na advokáta obrátila těsně před uplynutím promlčecí doby po téměř čtyřech letech vlastní nečinnosti, navíc nikoliv osobou oprávněnou jednat za společnost, ale společníkem [jméno] [příjmení], který v roce 2012 ve společnosti žalobkyně nezastával žádnou exekutivní roli. Žalovaný dále namítl, že advokát není odpovědný za to, že zastával určitý konzistentní a argumentačně podložený právní názor, k čemuž se nakonec v právně, skutkově i důkazně složité věci soudy nepřiklonily. Uplatněný nárok je tak i v rozporu s dobrými mravy. Dne [datum] se na žalovaného obrátil Ing. [jméno] [příjmení] se žádostí o právní pomoc ve věci vymáhání nezaplacené části kupní ceny za dodávku části elektrického přípojnicového systému proti žalované společnosti [právnická osoba], zároveň Ing. [příjmení] zaslal první podklady k posouzení nároku (objednávka, faktura, dodací list). Na to sdělil žalovaný žalobkyni, že dle jeho názoru se nárok promlčí dne [datum]. Žalovaný rovněž žalobkyni upozornil na vady dodané dokumentace a možné problémy s prokazováním nároku. Žalovaný trval na dodání dalších podkladů, identifikaci svědků, osobním projednání věci a získání plné moci od jednatele [jméno] [příjmení]. Tuto plnou moc získal žalovaný pro účely sepisu předžalobní výzvy až dne [datum], čímž byla teprve potvrzena mandátní smlouva žalovaného. K osobnímu projednání věci došlo až dne [datum], až tohoto dne tedy mohlo dojít k řádnému převzetí věci. Žaloba byla podána dne [datum]. Závěr soudů, že se jednalo o promlčené bezdůvodné obohacení, nelze pro účely tohoto řízení použít, neboť v jeho rámci by mělo být jako předběžná otázka zkoumáno, zda by případně žalobkyně objektivně mohla uspět, pokud by věc žalovala dříve jako bezdůvodné obohacení. Je také třeba přihlédnout k vyšší míře skutkové, právní a důkazní složitosti věci, proces se táhl více než 6 let. Žalovaný podrobně rozebral, proč se dle jeho názoru nemohla společnost [právnická osoba] na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit, dále žalovaný rozebral důvody, pro něž spatřuje v závěru soudů ohledně posouzení nároku žalobkyně jakožto bezdůvodného obohacení nesprávné právní posouzení věci a rovněž i důvody, pro něž nemohlo dojít k promlčení nároku žalobkyně, i kdyby tento měl být posouzen jako bezdůvodné obohacení (což však žalovaný odmítl). Advokát není odpovědný za výsledek sporu, ale pouze za činnosti, k nimž se smluvně zavázal v rámci mandátní smlouvy s klientem a které vyplývají z právní úpravy advokacie. I po vrácení věci soudu I. stupně soudem odvolacím byla žalobkyně soudem poučena, že tento nárok za promlčený nepovažuje. Žalovaný byl přesvědčen (a je o tom přesvědčen dodnes), že předmětná kupní smlouva (resp. smíšená smlouva kupní a o dílo) byla uzavřena platně, cena, resp. způsob jejího dodatečného určení byl sjednán dostatečně určitě, když byla sjednána limitní částka, načež bylo možné konečnou cenu určit jednostranně třeba i vystavením faktury, kdy navíc mezi stranami byl vyhotoven i smluvní cenový rozpočet. K tomu odkázal žalovaný na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 503/2001 Smlouva tedy byla platně sjednána. Pro vznik odpovědnosti advokáta za škodu je nezbytné, aby pochybení advokáta bylo příčinou vzniku škody důležitou, podstatnou a značnou, bez níž by ke vzniku škody nedošlo. V daném případě se však sama žalobkyně podílela na vzniku jí tvrzené škody významnější měrou, když nepostupovala s péčí řádného hospodáře při sjednávání smlouvy se společností [právnická osoba], neposkytla dostatečnou a včasnou součinnost z hlediska komplexnosti tvrzení a obstarání podkladů a důkazů nezbytných pro sepis a podání žaloby (řadu podkladů žalobkyně zaslala žalovanému až v roce 2014), první osobní porada se žalobkyní se uskutečnila až dne [datum] (až tohoto dne došlo k řádnému převzetí věci), plná moc pak byla žalovanému vystavena až dne [datum], dále žalobkyně nearchivovala a tím zmařila svoji emailovou korespondenci se společností [právnická osoba], která tvořila obchodní dokumentaci k případu, nevymáhala svou pohledávku včas a tři a tři čtvrtě roku o ní nevedla jakákoli jednání s dlužníkem, nepodala ústavn