17 C 83/2020-149 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 18.5.2020 domáhal po žalované úhrady částky 193 554 Kč s příslušenstvím, jakožto škody, která byla způsobena vynaložením nákladů na obhajobu. Nárok souvisí s trestním řízením vedeným Okresním soudem v Liberci pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce uvádí, že trestní stíhání bylo zahájeno na základě usnesení o zahájení trestního stíhání a skončilo dne 24.11.2016, kdy nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. [spisová značka], kterým byl zproštěn obžaloby. Ve věci tak došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a žalobce se domáhá náhrady škody, představované částkou 193 554 Kč, jakožto nákladů, které žalobce vynaložil na obhajobu obhájci. Tato částka sestává z nákladů za poskytování právních služeb, cestovného obhájce, nákladů na cestovné žalobce a ušlého výdělku žalobce. Náklady obhajoby v celkové výši 204 067 Kč žalobce uhradil svému obhájci na základě faktury na částku 144 067 Kč a dvou příjmových dokladů na částky 10 000 Kč a 50 000 Kč. Po dvojím částečném zpětvzetí se žalobce domáhá celkem částky 61 503,16 Kč s příslušenstvím, který sestává z těchto dílčích nároků: 17 121,50 Kč za nepřiznaných 5,5 úkonu právní služby a 5 režijních paušálů, 5 345,52 Kč za krácení cestovného obhájce žalobce, 28 036,14 Kč za krácení či nepřiznání cestovného žalobce a 11 000 Kč za ušlý výdělek žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, podáním ze dne 3.9.2020. Žalovaná konstatovala, že v předmětném trestním řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a částečně vyhověla nároku na náhradu škody ve výši 121 722 Kč, ve zbytku žádosti žalobce nevyhověla. Na nákladech obhajoby poskytla náhradu za 29 úkonů právní služby po 2 300 Kč, za dva úkony v poloviční výši a za 31 režijních paušálů, celkem 94 743 Kč včetně náhrady za DPH. Cestovné obhájce shledala žalovaná důvodným ve výši 13 608,75 Kč včetně náhrady za DPH. Na cestovném žalobce poskytla žalovaná 5 383,86 Kč. Za ztrátu času či ušlý výdělek žalovaná neposkytla ničeho s odůvodněním, že žalobce ani na výzvu nedoložil žádné podklady. Žalovaná pak ve svém podání specifikovala, které z úkonů právní služby odškodnila jinak nebo ty, za něž odměnu sporuje, stejně tak za jaké dny poskytla cestovné a v jaké výši. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované uplatnil dne 23. 8. 2018 a že žalovaná žalobce odškodnila částkou 121 722 Kč, jak specifikovala ve stanovisku ze dne 2.9.2020 a v podáních soudu. 4. Z faktury č. 2017015, příjmových pokladních dokladů ze dne 18. 1. 2012 a ze dne 3. 9. 2012 a výpisu z účtu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 14. 3. 2017 soud zjistil a má za prokázané, že žalobce uhradil obhájci celkem částku 204 067 Kč. Osvědčením o registraci k DPH JUDr. [jméno] [příjmení] je prokázáno, že uvedený advokát je plátcem uvedené daně, Z čestného prohlášení o konání porad ze dne 24. 2. 2017 soud zjistil, kdy se porady žalobce s obhájcem konaly a co na nich bylo probíráno. Z technických průkazů vozidel LEXUS [registrační značka], LEXUS, [registrační značka] a LEXUS, [registrační značka] soud zjistil podklady potřebné k výpočtu cestovních náhrad. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku k vozidlu LEXUS, [registrační značka] soud zjistil, že mezi účastníky [právnická osoba], [IČO] a JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, byla dne 11.1.2007 uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku na předmětné vozidlo na dobu neurčitou s tím, že předávání vozidla dochází v sídle pronajímatele ad hoc podle potřeb advokáta a jeho služebních cest. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku k vozidlu LEXUS, [registrační značka], soud zjistil, že mezi účastníky [právnická osoba], [IČO] a JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, byla dne 15.4.2013 uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku na předmětné vozidlo na dobu neurčitou s tím, že předávání vozidla dochází v sídle pronajímatele ad hoc podle potřeb advokáta a jeho služebních cest. Z vyobrazení trasy cesty obhájce k soudu (č.l. 87) soud zjistil, že žalobcem požadovaný počet kilometrů za jednu cestu jeho obhájce ze sídla pronajímatele vozidla ([ulice a číslo], [obec a číslo]) k Okresnímu soudu v Liberci činí 120 km za jedno směrnou cestu. Z pracovní smlouvy žalobce soud zjistil, že mezi žalobcem a [právnická osoba], a.s., [IČO], byla uzavřena pracovní smlouva s nástupem do práce dne 1.2.2010 na dobu neurčitou s pružným rozvržením pracovní doby a úvazkem 40 hodin týdně. Ze mzdového výměru žalobce u zaměstnavatele [právnická osoba] soud zjistil, že mzda žalobce byla sjednána jako základní v částce 10 000 Kč za měsíc s pohyblivou složkou podle podmínek stanovených vnitřním předpisem zaměstnavatele v závislosti na pracovních výsledcích a osobním ohodnocením v závislosti na podílu zaměstnance na hospodářských výsledcích zaměstnavatele a významu jeho práce pro zaměstnavatele. Z potvrzení vystaveného [právnická osoba] ze dne 15.11.2021 soud zjistil, že v soudem vyžádaném období od 11.1.2012 do 24.11.2016 žalobce nečerpal řádnou dovolenou, neměl neplacené volno, indispoziční volno ani nečerpal dávky nemocenského pojištění. 5. Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil v rozsahu potřebném pro posouzení věci následující skutečnosti. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, Územního odboru Liberec ze dne 4.1.2012, [číslo jednací], zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání trestního činu zvýhodňování věřitele podle § 256a odst. 1 a 3 tr. zákona. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 16.1.2012 blanketní stížnost, kterou odůvodnil dne 8.2.2012. Dne 17.4.2013 podal policejní orgán návrh na podání obžaloby a dne 13.6.2013 podalo Okresní státní zastupitelství v Liberci obžalobu sp.zn. [číslo jednací] k Okresnímu soudu v Liberci. Odsuzující rozsudek byl vyhlášen při hlavním líčení dne 18.1.2016. Proti rozsudku podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem při veřejném zasedání dne 24.11.2016 tak, že žalobce obžaloby zprostil. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 24.11.2016. 6. Pokud jde o závěr soudu o skutkovém stavu, pak soud uvádí, že podrobná skutková zjištění, učiněná z jednotlivých důkazů, rozebral výše, a proto v rámci závěru o skutkovém stavu pro stručnost v podrobnostech odkazuje na výše uvedené. Z důkazů výše citovaných tak byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. 7. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. 8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále těž jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 11. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 13. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odstavce 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 15. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („ o.z.“). 16. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. 17. Podle § 31 odst. 3 OdpŠk náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. 18. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve