17 C 83/2021-90 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 9. 4. 2021 po žalované domáhali peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 10 (dále též jen„ obvodní soud“) pod sp.zn. 27 D 1686/2016 ve výši 60 000 Kč pro každého z žalobců. K uplatnění nároku u žalované žalobci uvedli, že nárok předběžně uplatnili u žalované dne 28.8.2020, ve výši žalované částky, a t spolu s žádostí o odškodnění za majetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem notáře v posuzovaném řízení ve výši 150 000 Kč za každého z žalobců. Do dne podání žaloby žalovaná na žádost žalobců nijak nereagovala. K okolnostem věci žalobci uvedli, že dne 31.10.2016 zemřel [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce], [datum narození] (dále jen„ zůstavitel“), který byl manželem žalobkyně a) a otcem žalobců b) a c). K vyřízení pozůstalosti po zůstaviteli byl v řízení pod sp. zn. 27 D 1686/2016 obvodním soudem pověřen notář JUDr. [jméno] [příjmení], jako soudní komisař. Usnesením ze dne 13. 12. 2017 notář v rámci pozůstalostního řízení vypořádal část majetku zůstavitele s tím, že část majetku v rozsahu bankovních produktů ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] bude vypořádána poté, kdy notář bude mít doloženo zjištění zůstatku na bankovních produktech zůstavitele u žalobci označených bankovních domů. V této souvislosti se notář obrátil na obvodní soud se žádostí o poskytnutí právní pomoci v cizině, a to konkrétně v [země] a [anonymizováno]. Žalobci poté opakovaně urgovali notáře s dotazy na stav pozůstalostního řízení, a na stav vyžádané právní pomoci v cizině. Poté se v létě roku 2018 náhodně dozvěděli, že notář JUDr. [příjmení] ukončil svou činnost s tím, že jejich věc dočasně převzala notářka JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Dle žalobců byla výsledná doba řízení 3 a půl roku výsledkem jejich aktivního zájmu o věc s tím, že pokud by tomu tak nebylo, tak lze předpokládat, že délka by se protáhla na 5 a více let. Na počátku roku 2019 převzal pozůstalostní řízení notář Mgr. [příjmení], kterého žalobci opět aktivně urgovali. Dne 12.8.2019 žalobci podali u obvodního soudu stížnost. Stížnost žalobců byla shledána oprávněnou, kdy obvodní soud konstatoval pochybení v rámci kontrolní činnosti, kdy bylo zjištěno, že pověřený pracovník soudu žádost notáře z 20.2.2018 ještě nezačal zpracovávat. Poté byla zjednána náprava, kdy se započalo se s vyřizování, avšak s prodlením více jak 1 a půl roku. Na potřebnou odpověď ve věci z [země] [anonymizována dvě slova] bylo nutné si ještě dalších 5 až 6 měsíců počkat. Pozůstalostní řízení bylo ukončeno usnesením ze dne 26.5.2020, tedy po 42 měsících od prvního jednání svolaného notářem dne 1.12.2016. K jednotlivým kritériím rozhodným pro posouzení přiměřenosti délky řízení žalobci uvedli následující: Celková doba řízení byla více jak 3 a půl roku s tím, že vliv na průtahy v řízení mělo 1) prodlení notáře JUDr. [příjmení] se zpracováním a podáním žádosti ohledně právní pomoci v cizině, kterou, dle žalobců, mohl a měl zpracovat již začátkem, případně v průběhu roku 2017, s ohledem na sdělení Ministerstva spravedlnosti z 19.12.2016, 2) ukončení činnosti notáře JUDr. [příjmení] a časové prodlení s ustanovením nového notáře, coby soudního komisaře, a 3) nečinnost obvodního soudu po dobu více jak 1 a půl roku, kdy nevyřídil žádost notáře z 20.2.2018, respektive ji vyřídil s prodlením více jak 1 a půl roku od jejího odeslání. Ke složitosti věci žalobci uvedli, že šlo o standardní řízení s cizím prvkem. Pokud jde o jednání žalobců, ti mají za to, že z jejich strany nedošlo k žádnému prodlení ani skutečnosti, která by způsobila, že by notář či soud nemohli ve věci jednat. Žalobci mají naopak za to, že pouze díky jejich aktivnímu přístupu bylo v řízení postupováno, kdy bez této aktivity by řízení trvalo výrazně déle. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, mají žalobci za to, že tyto orgány jednoznačně přispěly k délce řízení. Řízení rovněž probíhalo toliko na jednom stupni soudní soustavy, před obvodním soudem. K významu předmětu řízení žalobci uvedli, že šlo o pozůstalostní řízení, tedy citlivé téma pro žalobce jako pozůstalé, kdy jim po nepřiměřeně dlouhou dobu byla odpírána možnost nakládat s částí majetku uloženého ve [anonymizováno] a [země], včetně nemožnosti investovat či podnikat dle jejich plánů a záměrů. 2. Žalovaná učinila nesporným, že žalobci u ní dne 28.8.2020 uplatnili nárok na náhradu škody ve výši 180 000 Kč, coby odškodnění za nesprávný úřední postup, spočívající v nepřiměřené délce předmětného řízení, a to pro každého z žalobců 60 000 Kč a dále nárok na náhradu majetkové újmy ve výši 450 000 Kč, tedy 150 000 Kč pro každého z žalobců. Po stručné rekapitulaci obsahu spisu posuzovaného řízení ve vedeného u obvodního soudu, dospěla žalovaná k závěru, že celková délka řízení činila 3 roky a 6 měsíců. Ve věci bylo rozhodováno 2x soudem prvního stupně, soudním komisařem JUDr. [příjmení] a soudním komisařem Mgr. [příjmení]. Věc byla dle žalované skutkově značně složitá, bylo nutno projednat velmi rozsáhlou pozůstalost, zůstavitel byl ke dni úmrtí občanem Ruské federace, od roku 2007 společně se svojí pozůstalou manželkou měl bydliště na území ČR. V dodatečném projednání dědictví bylo nutné požádat o poskytnutí právní pomoci v cizině, konkrétně v [země] a ve [anonymizováno]. Dle žalované došlo k pochybení na straně obvodního soudu, neboť pracovnice kanceláře soudu nezapočala se zpracováním žádosti notáře JUDr. [příjmení] o poskytnutí právní pomoci ze dne 20.2.2018, přičemž zjištěno to bylo až dne 28.2.2019 po urgencích zástupkyně žalobců, coby dědiců. Dle žalované rovněž notář Mgr. [příjmení], coby soudní komisař, který byl věcí nově pověřen po notáři JUDr. [příjmení], ve věci nekonal od února 2019 do 2.7.2019, kdy předložil Obvodnímu soudu pro Prahu 10 totožnou žádost o poskytnutí právní pomoci v cizině. Dle žalované byla celková délka řízení již nepřiměřená, a došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná konstatovala porušení práva žalobců na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, což sdělila žalobcům ve stanovisku ze dne 1.7.2021. I nadále žalovaná setrvala na stanovisku, že konstatování porušení práva se v daném případě jeví jako dostačující forma satisfakce. K tomuto závěru vedlo žalovanou zejména to, že celkovou dobu řízení 3 roky a 6 měsíců nelze považovat za extrémně dlouhou. Dále v dědickém řízení, v němž byl vypořádáván majetek zůstavitele na území ČR v době od 2. 11. 2016 do 13. 12. 2017, byly procesní úkony soudu i soudního komisaře JUDr. [příjmení] činěny bez průtahů a žalobci, coby dědicové měli možnost s majetkem libovolně nakládat. Dle žalované je třeba přihlédnout rovněž k tomu, že žalobci jsou rodinnými příslušníky, a tak nemajetková újma byla mezi nimi sdílena. Dle žalované nemohla vzniknout žalobcům v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení nemajetková újma takové intenzity, aby bylo nutné přistoupit k peněžité satisfakci, a to s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2010 sp. zn. III. ÚS 1320/10 či s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 12. 2012 sp. zn. 30 Cdo 3076/2012, či 30 Cdo 1684/2010. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Podáním ze dne 6.12.2021 žalobci vzali částečně svůj žalobní návrh, a to v části uplatněného nároku na zaplacení částky 450 000 Kč, coby náhrady majetkové škody, tedy 150 000 Kč pro každého z žalobců, zpět. Usnesením ze dne 23.12.2021 č.j. 17 C 83/2021-78 soud řízení částečně, co do částky 450 000 Kč zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstalo zaplacení částky 180 000 Kč, tedy 60 000 Kč pro každého z žalobců coby odškodnění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného pozůstalostního řízení. 4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí věci bez nařízení jednání umožňují, žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila ve svém vyjádření k podané žalobě, a žalobci k výzvě soudu ze dne 23. 12. 2021 nesdělili, že by s tímto postupem nesouhlasili a jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tak presumuje. 5. Soud z předložených listinných důkazů, shodných tvrzení účastníků, učinil následující skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu. 6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka], soud zjistil následující skutečnosti: V souvislosti s úmrtím [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] dne 31.10.2016 obvodní soud zahájil řízení ve věci pozůstalosti po zůstaviteli. Dne 1.12.2016 se v notářské kanceláři soudního komisaře JUDr. [příjmení] uskutečnilo př