18 C 188/2019-257 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 11 210 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně dne 15. 11. 2018 uzavřela s žalovanou jako pronajímatelkou nájemní smlouvu, podle které žalobkyni vzniklo právo užívat byt č. 2 o velikosti 1+kk, na adrese [adresa]. V souladu s ust. čl. V odst. 1 žalobkyně složila v hotovosti k rukám žalované dne 15. 11. 2018 částku 10 000 Kč jako jistotu. Nájem bytu byl ukončen před sjednanou dobou jeho trvání k datu 30. 4. 2019, a to na základě dohody uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. K ukončení bytu nájmu byl dne 6. 5. 2019 sepsán žalobkyní a žalovanou protokol o odevzdání bytu. Z obsahu protokolu vyplývá, že nebyly zjištěny a sepsány žádné závady bytu a dále, že žalobkyně jako nájemce dne 6. 5. 2019 vrátila žalované 2 ks klíčů od bytu, 2 ks klíčů od vchodu do domu a 1 ks klíče od domovní schránky. Po skončení nájmu bytu nevrátila žalovaná složenou jistotu ve výši 10 000 Kč, ani přeplatek na vodném a stočném ve výši 362 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 24. 6. 2019 výzvu k zaplacení částky 10 362 Kč. Na tuto však žalovaná nereagovala. Kromě nároku na vrácení jistoty ve výši 10 000 Kč a přeplatku na vodném a stočném ve výši 362 Kč žalobkyně ještě požaduje úroky z jistoty ve výši 10 000 Kč, a to za použití úrokové sazby ve výši 12 % ročně za dobu od 15. 11. 2018 do 31. 7. 2019. Žalobkyně dále požaduje úroky z prodlení z částky 10 362 Kč od 11. 7. 2019, v zákonné výši. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalovanou uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že jistina měla být vrácena dle protokolu o odevzdání bytu ze dne 6. 5. 2019 až po vyúčtování spotřeby vody a kontroly bytu. Žalovaná při předání bytu upozornila žalobkyni, že byt zjevně neodpovídá obvyklému opotřebení, především pokud se jedná o koupelnu a znečištěný sporák, což šlo konstatovat pouhým pohledem. Tato skutečnost byla žalovaná ochotna žalobkyni prominout s tím, že v bytě nebudou jiné technické závady. Jednalo se zejména o topení (přímotopy), které vizuálně jevily známky značného opotřebení a koroze, navíc nebyly funkční. Proto k vrácení kauce mělo dojít až po kontrole bytu. Revizní technik při kontrole uvedených přímotopů konstatoval, že jsou zničeny nevhodným používáním, zejména sušením oděvů a prádla, a zakrýváním topných těles, apod. Žalovaná tedy nechala nainstalovat nové přímotopy. Výměna elektrických přímotopů stála 20 300 Kč. Tím vznikla prokazatelně žalované škody v této výši. Žalobkyně dále nepřevedla příslušný elektroměr náležející k bytu na nového nájemníka, naopak dodavatele energií [právnická osoba] sdělila, že byt bude nadále neobydlený. Následně byl tedy elektroměr odmontován a před opětovným připojením na rozvodnou síť musela být odborným revizním technikem provedena nová elektrorevize v bytě, čímž vznikly žalované další náklady. Nový nájemník nemohl předmětný byt užívat do 10. 6. 2019, ačkoliv měl nájemní smlouvu již od května 2019. Žalovaná po něm nemohla požadovat nájem, a proto jí vznikla další škoda. Tuto další škodu však již žalovaná nevyčíslila. 3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že mezi žalobkyní jako nájemkyní a žalovanou jako pronajímatelkou byla dne 15. 11. 2018 uzavřena nájemní smlouva, přičemž nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2021. Předmětem nájmu byl byt č. 2 o velikosti 1+kk, na adrese [adresa]. Mezi účastníky bylo rovněž v řízení nesporné, že tento nájemní vztah skončil dohodou ke dni 30. 4. 2019. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalobkyně uhradila žalované jistinu ve výši 10 000 Kč. Mezi účastníky bylo rovněž v řízení nesporné, že za dobu trvání nájemního vztahu vznikl na vodném a stočném zaplaceném žalobkyní přeplatek ve výši 362 Kč Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování. 4. Z předložených listinných důkazů (nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 15. 11. 2018, protokolu o odevzdání bytu ze dne 6. 5. 2019) vzal soud za prokázané, že ze strany žalobkyně byla nejpozději ke dni 15. 11. 2018 k rukám žalované jako pronajímatelky složena částka ve výši 10 000 Kč. Dne 6. 5. 2019 byl předmětný byt pronajatý na základě shora uvedené nájemní smlouvy předán zpět pronajímateli a zároveň byly vráceny klíče od předmětného bytu, vchodu do domu a poštovní schránky. V protokolu o odevzdání bytu bylo uvedeno, že po vyúčtování spotřeby vody a kontroly bytu bude nájemci vrácena kauce převodem na účet. V tomto protokolu o odevzdání bytu nejsou uvedeny žádné závady. Z žalovanou předložených listinných soudů a z výpovědi svědků navržených žalovanou (přípisu [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., ze dne 6. 6. 2019; faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., pro odběratele [jméno] [příjmení], č. 2019, na částku 20 300 Kč; faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ze dne 6. 5. 2015 na částku 14 270 Kč; výpovědi svědka [jméno] [příjmení]; potvrzení o převzetí použitých elektrozařízení ke zpětnému odběru ze dne 20. 6. 2019) vzal soud za prokázané, že v předmětném bytě byly [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., v červnu 2019 vyměněny elektrické přímotopy, přičemž cena za tyto práce vč. dodání přímotopů, činila 20 300 Kč (vč. DPH). Pracovník firmy se vyjádřil k stavu původních elektrických přímotopů v bytě tak, že došlo k jejich zničení nevhodným užíváním jako sušením oděvů, zakrytím topných těles, nedostatečným větráním pokojů, v bytě byla zřejmě vysoká vlhkost. Svědek [jméno] [příjmení], který je společníkem a jednatelem firmy [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova]., vypověděl, že pro žalovanou měnil radiátory v předmětném bytě. Uvedl, že radiátory byly zkorodované, zaprášené, poničené. Svědek vypověděl, že revizní zprávu k předmětným radiátorům nedělal a nezkoušel je ani zapínat. Byl tam poslán pouze jako montér, kdy žádným způsobem nezkoumal funkčnost radiátorů, ale pouze je vyměnil. Svědek výslovně uvedl, že žádnou revizní zprávu ohledně stavu předmětných přímotopů nedělal. Svědek tedy nemohl potvrdit, že by přímotopy nebyly funkční. Předmětné přímotopy [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], 1 ks a přímotop [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], 2 ks, byly následně [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]., předány společnosti [právnická osoba], k likvidaci. Další slyšení svědci ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) se vyjadřovali ke stavu bytu po jeho předání žalobkyní. Svědek [příjmení] byl nájemcem předmětného bytu, který se do bytu nastěhoval po jeho předání žalobkyní. [jméno] [příjmení] bydlí v sousedním bytě v předmětném domě a [jméno] [příjmení] rovněž. Svědci shodně vypověděli, že byt byl špatně vymalovaný, bylo třeba zde vyměnit koberec a v kuchyni za kuchyňskou linkou byly odpadky. Svědkyně [příjmení] mluvila„ o ohořelém topení“, přímotopy byly v horní části flekaté, hnědé. Svědkyně [příjmení] uvedla, že přímotopy, které jsou v jejím bytě, fungují a nejsou nijak začouzené, zkorodované, jsou čistě bílé. Svědek [příjmení] potvrdil, že předmětný byt byl určitou dobu bez proudu. Svědek [jméno] [příjmení], který je přítelem žalobkyně a v předmětném bytě bydlel společně s žalobkyní, uvedl, že při předání bytu byly přímotopy funkční, na radiátorech byla zažloutlá mřížka, což byl důsledek vlhkosti a prašnosti v předmětném bytě. Svědek vypověděl, že před předáním bytu byt vymalovali. Ke stavu radiátorů se dále vyjadřoval svědek [jméno] [příjmení]. Svědek vypověděl, že v předmětném bytě byl zkontrolovat přímotopy, zapnul je na plný výkon, chvíli počkal, a zjistil, že radiátory jsou vlažné, netopí. Řekl tedy paní [příjmení], že je třeba je vyměnit. Svědek jí následně doporučil [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. 5. Ve věci byl vyhotoven znalecký posudek znalce z oboru elektronika k posouzení předmětných přímotopů. Svědek uvedl, že předmětné přímotopy byly [anonymizována tři slova]. Jedná se o přímotopné spotřebiče určené výrobcem pro montáž na stěnu pomocí závěsného rámu. Jedná se o zařízení 2. třídy (tedy bez ochranného vodiče) s krytím IP 24. Je tedy chráněno proti stříkající vodě a smí být umístěno v koupelnách v zónách 2 a 3. Zařízení vybaveno kontrolkou provozu, přepínačem režimu a otočným knoflíkem pro nastavení teploty. Předmětné konvektory neměl znalec k dispozici, vycházel z fotodokumentace založené ve spise, ze které zjistil, že na fotografiích jsou viditelně zežloutlé až světlehnědé skvrny na rámu, čelní mřížce a horním žebrování výdechového otvoru. Znalec se vyjádřil tak, že tyto skvrny jsou běžné a závisí zejména na provozu konvektorů, tedy zda se byt vytápí na nižší či vyšší teplotu, ale též na způsobu užívání bytu, tedy na tom, zda se v bytě kouří, vaří, suší prádlo, apod. Tyto skvrny nejsou dle názoru znalce následkem sušení prádla přímo na konvektorech. Znalec uvedl, že ve výpovědích svědků, ani ve spise není žádná zmínka o odborném přezkoušení konvektorů. Znalec má tedy pochybnosti o tom, že by všechny tři konvektory byly vadné. Dále uvedl, že u předmětných konve