19 C 114/2021-139 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, když ve svých skutkových tvrzeních uváděl, že na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], bylo rozhodnuto, že je žalobce mj. vlastníkem pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], kat. úz. [část obce] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy]. Na shora uvedeném pozemku stojí stavba, která byla do [datum] ve vlastnictví státu, byla kolaudovaná jako restaurace. Žalobce uváděl, že s žalovaným neuzavřel žádnou nájemní smlouvu na pronájem tohoto pozemku, proto je žalovaný užíváním jeho pozemku bez právního důvodu bezdůvodně obohacen. Žalobce se domáhal vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] v celkové výši 308 352 Kč, když tuto částku odvíjel od stanovení obvyklého nájemného z pozemku dle znaleckého posudku znalkyně [jméno]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Uvedl, že dopisem z [datum] vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho pozemku za shora uvedené období ve shora uvedené výši, když žalovaný dopisem ze dne [datum] nesouhlasil s výší požadované částky a mj. namítal, že předmětnou budovu neměl do [datum] ve své moci. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinil, že stavba objektu [adresa], tj. bývalá restaurace, je umístěna na pozemku č. parc. [číslo] v kat. území [anonymizováno], avšak je umístěna nejen na tomto pozemku, ale taktéž na pozemku parc. [číslo] parc. pozemku [číslo] a parc. [číslo] vše zapsané v katastrálním území [anonymizováno]. V tomto smyslu žalovaný zpochybňoval rozsah žalované částky, protože předmětná nemovitost nezasahuje výlučně pozemek ve vlastnictví žalobce č. parc. [číslo] o výměře [výměra] dle žaloby. Nad rámec shora uvedeného žalovaný uváděl, že rozsah povinnosti k náhradě za bezdůvodného obohacení se neodvíjí od újmy ochuzeného, ale od prospěchu nabytého obohacení, tj. žalovaným. Žalovanému potom v předmětném období žádný finanční prospěch nevznikl, protože až dne [datum] protokolárně fakticky předal předchozí domnělý vlastník, pan [jméno] [jméno], zástupcům žalovaného tuto budovu, před tímto datem byla tato budova uzamčená a žalovaný ji neměl možnost jakýmkoliv způsobem držet, či užívat. Žalovaný poukazoval na probíhající soudní spory o vyklizení této budovy a dále na spor o určení vlastnického práva k této budově a zrušení rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu pana [jméno] [jméno] na zápis vkladu jeho vlastnického práva k této budově do katastru nemovitostí. Žalovaný poté především namítal správnost výše žalované částky, jakož i správnost způsobu určení žalované částky, když poukazoval, že znalecký posudek, o který žalobce opírá svá skutková tvrzení ohledně výše bezdůvodného obohacení, je již z roku [rok] a žalované období je pozdější, od [datum] do [datum]. Žalovaný poukazoval na jednotlivé ceny pozemků za roky [rok] až [rok], které se odvíjejí od příslušné cenové mapy stavebních pozemků [územní celek], a za účelem případných nesrovnalostí ohledně určení finální částky bezdůvodného obohacení žádal ustanovení znalce. 3. Soud vyšel z listinných důkazů předložených ze strany účastníků, ze kterých má za prokázané následující skutečnosti: Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] [číslo], zpracovaného [jméno]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] na základě objednávky žalobce, má soud za zjištěno, že znalecký posudek měl zjistit obvyklou cenu nemovitostí sestávající z pozemků parc. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, kat. území [anonymizováno], [územní celek]. Ocenění nemovitosti pozemku pak mělo sloužit k následnému stanovení výše nájemného. Z nálezu předmětného znaleckého posudku pak vyplývá, že znalkyně předmětné pozemky ohodnotila v částce 3 945 000 Kč. Předmětný posudek neobsahuje doložku dle ustanovení § 127a o. s. ř. o vědomosti stran o následcích nepravdivého znaleckého posudku, proto byl hodnocen jako listinný důkaz. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného [jméno]. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika – oceňování nemovitých věcí z [datum] k zadání soudu, má soud za zjištěno, že znalec mj. v posudku uvedl, že pozemek parc. [číslo] je v katastru nemovitostí evidován jako zastavěná plocha a nádvoří, přičemž ve skutečnosti je také tak užíván, jeho celková výměra činí [výměra], je rovinatý až mírně svažitý s orientací jižním směrem a v celé své výměře je zastaven stavbou občanského vybavení, v minulosti užívanou jako restauraci, která je k datu provedení místního šetření součástí pozemku na [list vlastnictví]. Pokud se znalec vyjadřoval k výši obvyklé náhrady nájemného stanovené pomocí metody simulovaného nájemného za období od [datum] do [datum], určil jej částkou 306 256 Kč. V nálezu znaleckého posudku pak závěrem znalec uvedl, pokud jde o odpověď na otázku ohledně částky vynakládané obvykle v daném místě a čase za užívání pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], v obci [obec], kat. území [anonymizováno] v předmětném období, že tato odpovídá částce 306 000 Kč (matematicky zaokrouhlené). Uvedl, že skutečnost, že pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], v obci [obec], kat. území [anonymizováno] je fakticky zastavěný stavbou [adresa] a současně i tato stavba je ve vlastnictví žalovaného, tj. rozdílné osoby, než u zastavěného pozemku, který je ve vlastnictví žalobce, má vliv na stanovenou obvyklou výši pozemku, tedy i výši obvyklé náhrady, kterou snižuje. Znalec se dále nevyjadřoval k případným vlivům skutečnosti, že žalovaný výše uvedenou stavbu a tím i pozemek parč. [číslo] v období od [datum] do [datum] nemohl fakticky užívat, když uvedl, že jde o otázku právní. Výše uvedená stanovená částka vynakládaná obvykle v daném místě a čase za užívání předmětného pozemku pak nezohledňuje případné právní vady související se stavbou na něm stojící. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], kat. území [anonymizováno], [územní celek], má soud za zjištěno, že žalobce je mj. vlastníkem parcel [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na které stojí stavba na pozemku [adresa]. Z dopisu ze dne [datum], adresovaného ze strany zástupkyně žalobce žalovanému má soud za zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k vydání bezdůvodného obohacení v částce 308 352 Kč z předmětného pozemku za období od [datum] do [datum], když žalobce odmítl námitku žalovaného, že mu bezdůvodné obohacení nemohlo vzniknout, neboť budovu neměl ve své moci a poukazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu uvedl, že v případě užívání pozemku bez nájemní smlouvy vzniká uživateli prospěch v podobě výkonu práva užívání cizí věci, kterou uživatel není schopen vrátit, a tak je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Lhůta k vydání bezdůvodného obohacení byla závěrem výzvy stanovena do [datum]. Z dopisu zasílaného ze strany žalovaného zástupkyni žalobce ze dne [datum] jako reakce na předchozí výzvu, má soud zajištěno, že žalovaný nárok na vydání bezdůvodného obohacení nepovažoval za opodstatněný. Uváděl, že došlo k předání a převzetí objektu [adresa] v kat. území [anonymizováno] žalovanému až [datum], tedy nelze spravedlivě požadovat náhradu za dobu do tohoto data. Nad rámec shora uvedené doby od [datum] do [datum] pak považoval žalovaný částku protistranou žádanou za příliš vysokou. 4. Z výslechu znalce [jméno]. [jméno] [příjmení] má soud za zjištěno, že tento trval na závěrech svého znaleckého posudku. Znalec zodpověděl dotaz, jak dospěl k závěru, že stanovení výše obvyklého nájemného je ovlivněno rozdílným vlastnictvím ve vztahu k pozemku a ke stavbě, uvedl srovnávací metodu, kterou použil, resp. metodu simulovaného nájemného. Poukazoval na výběr srovnávacích nemovitostí, který byl zohledněn při stanovení předmětné výše obvyklého nájemného, které blíže rozebral. Taktéž znalec vysvětlil, z jakého důvodu v případě svého znaleckého posudku použil snížení o 15% snižovacího koeficientu, a to především s poukazem na znalecký standard Asociace znalců a odhadců č. 5. Znalec se taktéž vyjádřil k dotazu soudu ohledně zaokrouhlení částky původně stanovené ve výši 306 256 Kč na výslednou částku 306 000 Kč, jakožto částku vynakládanou obvykle v daném místě a čase za užívání předmětného pozemku, když uvedl, že zaokrouhlování je na místě, a to především poukazem na zákon o oceňování majetku, přičemž tuto částku uváděl jako částku výchozí. 5. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování dodatkem znaleckého posudku, když závěry znaleckého zkoumání si [jméno]. [příjmení] v rámci své výpovědi zcela obhájil. Soud proto neshledává důvod pro nutnost dalšího znaleckého zkoumání. 6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohat