19 C 129/2021-87 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou ke zdejšímu soudu se žalobci domáhali po žalované zaplacení částky 108 592 Kč s příslušenstvím pro každého ze žalobců, jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem (nepřiměřenou délkou řízení) v řízení vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. [spisová značka]. Svůj nárok u žalované předběžně uplatnili žádostí ze dne 18. 12. 2020, do doby podání žaloby na nárok ničeho hrazeno nebylo. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila uplatnění nároků žalobci u žalované dne 18. 12. 2020, jakožto nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu v namítaném řízení, když uvedla, že k projednání žádosti žalobců došlo 7. 12. 2021, žalovaná konstatovala, že v případě žalobců nebyly naplněny podmínky pro vznik dalšího nároku dle zákona č. 82/98 Sb. a požadované zadostiučinění nebylo žalobcům poskytnuto. Žalovaná shrnula průběh namítaného řízení vedeného před Okresním soudem v Uherském Hradišti pod sp. zn. [spisová značka], když žalobci vystupovali v řízení v procesním postavení žalobců, shrnula procesní úkony účastníků i soudu a dospěla k závěru, že řízení bylo vedeno od 18. 6. 1998 do 23. 11. 2020, kdy bylo vydáno usnesení Ústavního soudu ČR, kterým byla stížnost účastníků odmítnuta. Taktéž uvedla, že účastníci již v minulosti uplatnili dvakrát svou žádost o odškodnění z předmětného řízení, celkově na základě rozhodnutí zdejšího soudu a soudu odvolacího bylo žalobcům již vyplaceno finanční zadostiučinění v celkové výši 280 250 Kč na nepřiměřenou délku předmětného řízení. Tuto částku žalovaná shledávala zcela dostačující okolnostem řízení a neshledávala důvod pro její další navýšení. Setrvala proto na svém zamítavém stanovisku a žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným uplatnění nároku žalobci u žalované dne 18. 12. 2020 na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. [spisová značka] v částkách 2 x 108 592 Kč a stanovisko žalované ze dne 7. 12. 2021, kterým zamítla další finanční plnění. Mezi účastníky dále bylo učiněno nesporným, že žalobci v minulosti již dvakrát z téhož řízení uplatnili u žalované nárok na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, celkově pak do 20. 11. 2015 trvajícího řízení vedeného před Okresním soudem v Uherském Hradišti pod shora uvedenou spisovou značkou, a za tuto délku (do tohoto data) byli odškodněni v částce finančního plnění (žalobci uváděli částku 280 160 Kč pro každého z nich, žalovaná pak částku 280 250 Kč pro každého z nich). 3. Mezi účastníky zůstal sporným nárok žádaný touto žalobou na další zadostiučinění žalobců z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Uherském Hradišti v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] za období od 21. 11. 2015 do 30. 11. 2020. 4. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání, když s tímto postupem oba účastníci vyslovili souhlas. 5. Soud má za prokázaný průběh řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu v Uherském Hradišti zahájeného 18. 6. 1998 podáním žaloby, následovala ústní jednání v datech 10. 3. 1999, 29. 3. 2002, 6. 6. 2003, 19. 6. 2003, 3. 10. 2003. V roce 2000 byl vypracován znalecký posudek, v roce 2001 pak revizní znalecký posudek a v roce 2002 superrevizní znalecký posudek. Soud prvního stupně vyhlásil rozsudek 9. 10. 2003, následovalo odvolání. Dne 30. 6. 2006 byl rozsudek okresního soudu zrušen. Následovala konaná ústní jednání ve dnech 7. 2. 2007, 27. 4. 2007 a 2. 5. 2007, kdy byl vyhlášen další rozsudek ve věci. Věc byla předložena Krajskému soudu v Brně dne 24. 9. 2007, rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen 18. 9. 2008. Následovala další jednání v průběhu roku 2009, část nároku byla vyloučena k samostatnému projednání. 16. 2. 2011 byl vypracován doplněk k reviznímu posudku. Okresní soud v Uherském Hradišti dne 1. 3. 2011 rozhodl o znalečném. Následovalo nařízení jednání, a to dne 22. 4. 2011 na den 31. 8. 2011, tohoto dne také jednání proběhlo. Žalobci navrhli odročení na neurčito z důvodu možného smírného vyřešení sporu. Dne 29. 11. 2011 bylo soudu ze strany právní zástupkyně žalobců navrženo znění soudního smíru. Toto bylo zasláno žalovaným. Následovala žádost o odročení z důvodu dovolené. Dále bylo nařízeno jednání na den 21. 3. 2012 s tím, že žalovaná doplnila dne 9. 1. 2012 důkazní návrhy a navrhla přerušení řízení a odročení. Dne 23. 1. 2012 došlo vyjádření žalobců ke sdělení žalované ze dne 6. 1. 2012 s tím, že jakékoliv doplňování důkazů pokládají za nadbytečné a následovala emailová korespondence. Dne 21. 3. 2012 proběhlo jednání ve věci. Toto bylo odročeno za účelem výslechu znalce. Dále bylo vydáno usnesení dne 24. 4. 2012, kterým návrh na přerušení řízení byl zamítnut. Dne 23. 5. 2012 proběhlo ve věci další jednání, na kterém byl vyslýchán znalec k doplňku znaleckého posudku. Usnesením ze dne 29. 5. 2012 mu bylo přiznáno znalečné. Dne 26. 6. 2012 byl podán závěrečný návrh žalované a 26. 10. 2012 proběhlo jednání. Toto bylo odročeno na den 2. 11. 2012 a na něm byl vyhlášen částečný rozsudek. Proti němu bylo podáno odvolání, věc byla předložena Krajskému soudu v Brně 8. 3. 2013 a Krajský soud v Brně pod č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že je nutné rozhodovat o změnách návrhů, o částečných zpětvzetích apod. a teprve poté může soud ve věci rozhodnout. Dále proběhlo jednání dne 18. 9. 2013, na něm byly diktovány požadavky žalobců. Usnesením ze dne 29. 11. 2013 bylo rozhodováno o částečném zpětvzetí tak, že řízení bylo částečně zastavováno. Následně byl spis zapůjčen Ministerstvu spravedlnosti a dále bylo vyhlášeno usnesení ze dne 17. 2. 2014, kterým bylo rozhodováno o změně žaloby ze dne 14. 7. 2003. Dne 11. 3. 2014 došlo k dalšímu připuštění změny a žaloby, a to k podáním z roku 2007. Dne 18. 9. 2013 ve věci proběhlo jednání, které bylo odročeno na neurčito. Usnesením, č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 11. 2013 soud částečně zastavil řízení. 23. 12. 2013 žalovaná žádala o zapůjčení spisu, 2. 1. 2014 byl spis přidělen [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z titulu zániku funkce předchozí soudkyně. Dne 3. 2. 2014 byl spis vrácen od žalované soudu. Usnesením ze dne 17. 2. 2014 byla připuštěna změna žaloby z roku 2003, dne 3. 3. 2014 byl žalovaný vyzván k vyjádření se k návrhu na změnu žaloby z roku 2007. Usnesením ze dne 11. 3. 2014 byla připuštěna změna žaloby a řízení bylo částečně zastaveno. Na den 20. 6. 2014 bylo nařízeno jednání ze dne 17. 4. 2014, 6. 5. 2014 žádala právní zástupkyně žalobců o odročení jednání. Jednání bylo odročeno na den 16. 7. 2014, na tomto jednání byl žalobce vyzván dle ust. § 118a o.s.ř. Jednání bylo odročeno na 26. 9. 2014. Dne 19. 8. 2014 bylo doručeno soudu doplnění vyjádření žalobce, spis byl zapůjčen Městskému soudu v Praze ke sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k nevrácení spisu ze strany Městského soudu v Praze bylo jednání soudu odročeno na den 3. 10. 2014. Dne 1. 10. 2014 žádal žalovaný o odročení jednání, jednání bylo nařízeno na 24. 10. 2014. Dne 23. 10. 2014 žalovaný dodával své vyjádření. Jednání ze dne 24. 10. 2014 bylo po výslechu znalce odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku na neurčito. Dne 6. 1. 2015 usnesením č. j. [číslo jednací] soud ustanovil znalce. Následně došlo k odeslání spisu znalci, a to opakovaně s tím, že znalecký posudek byl doručen soudu dne 1. 4. 2015. Následovalo nařízení jednání na den 1. 7. 2015, k tomuto nedošlo, následně bylo nařízeno jednání na den 21. 9. 2015, ke kterému taktéž nedošlo. K jednání došlo až dne 19. 10. 2015, kdy byl vyslechnut znalec, toto bylo následně odročeno na den 15. 12. 2015. V rámci konaného ústního jednání dne 15. 12. 2015 byly předneseny závěrečné návrhy a ve věci vyhlášen rozsudek soudu I. stupně. Dne 23. 3. 2016 soud obdržel odvolání žalobců, 29. 3. 2016 potom odvolání žalované. Dne 11. 4. 2016 bylo doručeno odůvodnění odvolání žalobců a na 6. 6. 2016 nařízeno ústní jednání k vyhlášení doplňujícího rozsudku k náhradě nákladů řízení. 26. 7. 2016 bylo doručeno odvolání žalované proti doplňujícímu rozsudku a 28. 7. 2016 návrh na vydání doplňujícího rozsudku ze strany žalobců. Usnesením ze dne 23. 1. 2017 byl zamítnut návrh žalobců, kdy následně do tohoto usnesení směřovalo včasné odvolání ze dne 2. 2. 2017. Soud vydával výzvu pro žalovaného ze dne 16. 2. 2017 k vyjádření se k odvolání žalobců a taktéž výzvu k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Vyjádření žalobců k odvolání soud obdržel 27. 4. 2017, následně obdržel taktéž žádost žalobců o vrácení neoprávněně vyměřeného soudního poplatku z téhož dne. Předkládací zprávou byl dne 1. 6. 2017 spis předložen Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o odvolání. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2017 bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o za