19 C 2/2017-641 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1 496 838,30 Kč s příslušenstvím z titulu nezákonného rozhodnutí v trestním řízení později vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná částka se skládala z nákladů na právní zastoupení ve výši 104 460,51 Kč, nákladů na cestovné a na znalce ve výši 26 832 Kč a ušlého zisku ve výši 1 364 959,80 Kč. Soud následně na návrh žalobce usnesením ze dne [datum] rozšířil žalobu o částku ve výši 849,90 Kč a řízení co do částky 6 120 Kč pro částečné zpětvzetí žaloby zastavil. 2. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla žalobci přiznána částka ve výši 73 586 s přísl. (výrok I.), a to na žalobcových nákladech trestního řízení, a co do částky 1 417 396,21 Kč s přísl. (výrok II.) byla žaloba zamítnuta. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek ve výroku II. v částce 1 364 959,80 Kč s přísl., tedy ohledně žádané náhrady škody spočívající v ušlém zisku, zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Městský soud ve svém rozhodnutí sdělil názor, že požadavek soudu prvního stupně na prokázání ušlého zisku později odřeknutými, písemně uzavřenými zakázkami, je nepřiměřený, nemá oporu v judikatuře a s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý. Nelze přehlížet, že žalobce tvrdí, že před tím, než začal být žalobce nezákonně trestně stíhán, dosahoval při své podnikatelské činnosti stabilních zisků a poté, co bylo trestní stíhání zahájeno, resp. byl pravomocně odsouzen, jeho zisky v souvislosti s tím markantně klesly. K prokázání takového tvrzení mohou sloužit též nepřímé důkazy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Není proto a priori vyloučeno, aby žalobce svůj nárok na náhradu ušlého zisku prosadil tehdy, pokud tvrdí a ovšem též prokáže, že v letech před trestním stíháním stabilně dosahoval zisku v určité výši, že po zahájení trestního stíhání tento zisk markantně klesl a že se od něj byť jen potencionální zákazníci odvrátili právě z důvodu trestního stíhání. 3. S ohledem na předmět řízení a rozhodnutí odvolacího soudu se soud dále zabýval pouze otázkou ušlého zisku. 4. K tomu žalobce uvedl, že trestní stíhání bylo důvodem, pro který došlo k podstatnému snížení tržeb žalobce. Žalobce totiž dlouhodobě podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná s předmětem podnikání mj. provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Skutečnost, že byl trestně stíhán, se stala veřejně známou v místě podnikání žalobce a zákazníci si u něj proto přestali výstavbu rodinných domů objednávat, neboť jej považovali za nespolehlivého a nedůvěryhodného. Nad to dnem [datum], kdy nabyl právní moci později zrušený rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 6 zák. č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, pročež mu zanikla veškerá oprávnění k vykonávání všech jeho sedmi živností, a to až do dne [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek č.j. [číslo jednací]. Žalobce byl rovněž nucen propustit všechny své zaměstnance. Pro určení výše ušlého zisku žalobce vycházel pro období od [datum] do [datum] z daňových přiznání pro rok 2014, avšak hospodářský výsledek podnikání žalobce z tohoto roku byl již také ovlivněn trestním stíháním. Celkem mohl žalobce vydělat za toto období částku ve výši 852 336,50 Kč. Zbylou částku ve výši 512 623,30 Kč mohl žalobce vydělat v období od [datum] do [datum]. Toto žalobce dovodil ze skutečnosti, že jím rozjednané obchody byly ze strany jeho zákazníků rušeny, a to právě z důvodu, že se žalobce stal pro trestní stíhání osobou nedůvěryhodnou. O příčinné souvislosti přitom není pochyb, když minimálně ve dvou případech měl žalobce sjednaný rozsah díla, přibližnou dobu jeho realizace a předběžnou cenu za dílo, přičemž z těchto zakázek sešlo v okamžiku, kdy se druhá strana dozvěděla o trestním stíhání žalobce. Toto je seznatelné také z daňových přiznání, kdy pokles příjmů z této podnikatelské činnosti např. v roce [rok], kdy bylo trestní stíhání zahájeno, oproti předchozímu roku činil 4 263 739 Kč. Pro určení výše ušlého zisku pro toto druhé období (od [datum] do [datum]) vycházel žalobce z daňového přiznání z roku [rok]. 5. Žalovaná se k nároku na náhradu škody spočívající v ušlém zisku vyjádřila tak, že tento nárok zcela neuznává, neboť žalobce nedoložil vznik škody. Mezi ušlým ziskem a nezákonným trestním stíháním není příčinná souvislost. Pokud žalobce žádal ušlý zisk za období od [datum] do [datum], žalovaná uvádí, že ke zrušení odsuzujícího rozhodnutí došlo Nejvyšším soudem dne [datum]. Od tohoto data se žalobce stal opět z pohledu živnostenského zákona bezúhonným. Pokud živnostenskou činnost chtěl žalobce i nadále vykonávat, měl tu možnost, a pokud tak neučinil, záviselo to již pouze na jeho vůli, za což žalovaná nemůže nést odpovědnost. Žalovaná nesouhlasí se závěry odvolacího soudu, neboť judikatura, na kterou odkázal ve svém usnesení č.j. [číslo jednací], není přiléhavá na meritum této věci, když stavební činnost nelze přirovnat k činnostem uváděným ve zmíněné judikatuře, protože stavební činnost je o zakázkách, a tedy o poptávce a nabídce (pozn. judikatura se dle žalované týkala pouze promlčení a poškozeného v pozici zaměstnance). Žalovaná dále nesouhlasí s výší ušlého zisku, jak jej vypočetl žalobce. Ten vycházel pouze z daňových přiznání, což jsou podstatné podklady pro výpočet ušlého zisku, nicméně i podle judikatury Nejvyššího soudu se jedná pouze o jeden z mnohých faktorů. Ostatními faktory, jako jsou např. charakter jednotlivých příjmů a výdajů, údaje v peněžním deníku podnikatele apod., se již žalobce nezabýval. 6. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že tento je známým žalobce, vyjadřoval se k průběhu trestního řízení proti žalobci v předmětném období s tím, že se o něm dozvěděl po koupi pozemku, když tento od žalobce kupoval. Detaily vedení trestního řízení nevěděl, vše znal pouze z vyprávění, uváděl, že znal dobrou pověst žalobce, který postavil v [obec] spoustu rodinných domů, měli rozběhnutá jednání i ohledně stavby jeho domu. Předběžně šlo o rozsah prací a ceny. Poté, co se svědek dozvěděl o trestním stíhání žalobce, uváděl, že spolupráce na výstavbě domu, která byla plánovaná v roce [rok] po koupi pozemku, utichla. Svědek potvrdil, že s žalobcem neměl písemně uzavřenou smlouvu o dílo, všechno bylo v rámci ústních jednání, s žalobcem následně přerušil komunikaci a spolupráci navázal s jinou stavební firmou, která dům postavila. Svědek potvrdil, že celý projekt úvěroval z banky, s ohledem na trestní stíhání žalobce se obával budoucí spolupráce, stavbu následně realizoval přes [právnická osoba]. Výstavba probíhala v letech [rok] až [rok], kolaudace byla v roce [rok] až [rok] Počátek stavby potom specifikoval na jaře roku [rok]. Svědek potvrdil, že neměl žádné bližší informace ohledně trestního stíhání žalobce, stačilo pouze podezření o jeho prověřování. Svědek dále potvrdil, že realizace stavby prostřednictvím odlišné firmy znamenala vyšší cenu cca o 20%. Žalobce v té době nikterak blíže osobně neznal, uváděl pouze obavy o úvěrování jeho stavby. 7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento se se žalobcem zná, bydlí v jednom městě, cca v roce [rok] až [rok] spolu začínali jednání ohledně výstavby svědkova rodinného domu. Svědek potvrdil, že šlo zatím o nezávazné přípravy, když prodával stávající dům a připravoval stavbu nového domu. Následně opravil, že stavbu s žalobcem domlouval v průběhu roku [rok]. V té době se dozvěděl, že žalobce má nějaké problémy, dozvěděl se to z doslechu. Stavbu následně nerealizoval přes jeho firmu, ale přes [právnická osoba] v roce [rok] až [rok]. Hrubá cenová nabídka se potom shodovala s nabídkou žalobce. Svědek potvrdil, že vše probíhalo pouze ústně. 8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná delší dobu, realizoval stavbu domu jeho rodičům, a to cca před [anonymizováno] lety. Svědek sám chtěl přes žalobce realizovat stavbu svého rodinného domu, když přípravy počaly již v roce [rok] a stavět začínal v roce [rok]. S žalobcem o spolupráci jednal, pouze však ústně, několikrát se sešli nad projektem, předali si podklady, které však v tu dobu ještě nebyly finální, žalobce počal pracovat na cenové nabídce. K podpisu písemné smlouvy mezi účastníky však nedošlo, svědek potvrdil, že z jeho strany probíhalo výběrové řízení na další dodavatele, když žalobce byl jeden z horkých kandidátů, následně poté, co se svědek dozvěděl, že žalobce má problémy vzniklé z trestního řízení, rozhodl se s ním dále nepokračovat pro riziko. Svědek potvrdil, že měl informace o trestním řízení pouze z doslechu, ale s ohledem na skutečnost, že měl více kandidátů v užším výběru, pokračoval s nimi. Stavba byla následně dokončena na [anonymizováno] roku [rok], její stavba trvala [anonymizována dvě slova], svědek pot