19 C 63/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení finančního zadostiučinění ve výši 104 260 Kč s příslušenstvím po žalované z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném před Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], když uváděla, že v namítaném řízení, jehož byla účastnicí, došlo k nepřiměřené délce řízení, která dosáhla 2 902 dnů. Žalobkyně dále uváděla průtahy na straně soudu, které blíže nespecifikovala, a uváděla, že celkovou délkou řízení bylo zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces a z tohoto důvodu měla za to, že pouhé konstatování porušení práva není dostačujícím zadostiučiněním. Uvedla, že svůj nárok předběžně u žalované uplatnila, v době podání žaloby však o nároku dosud rozhodnuto nebylo. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně 4. 8. 2022 uplatnila nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 104 260 Kč dle zákona č. 82/1998 Sb., která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] Stanoviskem z [datum rozhodnutí] žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a zadostiučinění žalobkyni neposkytla. Žalovaná zrekapitulovala průběh řízení vedeného před Okresním soudem v Ostravě pod shora uvedenou spisovou značkou zahájeného 10. 4. 2014, ve kterém žalobkyně vystupovala v procesním postavení žalované, a v němž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Uvedla následné vydání platebního rozkazu 14. 5. 2014, proti kterému původní žalovaná podala včasný odpor a následní vyhlášení rozsudku 18. 6. 2015, kterým bylo žalobě vyhověno. Proti rozsudku bylo podáno včasné odvolání a rozsudek byl následně usnesením odvolacího soudu z 15. 2. 2016 zrušen. Řízení bylo následně přerušeno 21. 4. 2016 pro insolvenci původní žalované, tedy ze zákona. Žaloba byla následně po splnění oddlužení původní žalované vzata žalobcem zpět 3. 12. 2021, přičemž na tento návrh bylo reagováno usnesením soudu prvního stupně z 10. 1. 2022, jímž bylo řízení zastaveno. Usnesení nabylo právní moci 16. 2. 2022, čímž bylo pravomocně skončeno. Žalovaná shrnula, že v posuzovaném řízení bylo rozhodováno celkem třikrát, a to 2x soudem prvního stupně a 1x soudem druhého stupně s tím, že řízení bylo po dobu 5 let a 5 měsíců ze zákona přerušeno z důvodu insolvence žalované, tedy současné žalobkyně. Po pokračování v řízení po ukončení insolvenčního řízení vzal původní žalobce žalobu zpět a soud řízení zastavil, a to z důvodu následného splnění splátkového kalendáře původní žalovanou. Žalovaná nedospěla k závěru, že by posuzované řízení trpělo jakýmikoliv průtahy na straně soudu, naopak konstatovala, že bylo postupováno plynule a koncentrovaně. Z tohoto důvodu odpovědnostní titul ve věci neshledala. 3. Soud ve věci rozhodoval dle ustanovení § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, žalovaná pak s tímto postupem souhlasila výslovně ve svém vyjádření k žalobě ze dne 29. 9. 2022. 4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že dne 4. 8. 2022 žalobkyně uplatnila u žalované svůj nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z namítaného řízení u žalované z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném před Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. 5. Z obsahu přílohového spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázány následující úkony účastníků a soudu: 10. 4. 2014 byla k soudu podána žaloba [jméno] [příjmení] proti žalované [celé jméno žalobkyně], tedy současné žalobkyni, o zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím z důvodu uzavřené smlouvy o půjčce. 6. 5. 2014 byl žalobce soudem vyzýván k zaplacení soudního poplatku a taktéž vyzýván na odstranění vad podání, taktéž byla lustrována osoba žalobce i žalované. 9. 5. 2014 soud obdržel souhlas žalobce s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání, a následně 14. 5. 2014 vydal platební rozkaz, jímž uložil žalované zaplacení dlužné částky, včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení. Platební rozkaz byl doručen do vlastních rukou žalované 29. 5. 2014 6. 6. 2014 došel soudu návrh na zrušení platebního rozkazu ze strany žalované, tedy odpor do platebního rozkazu. Následně bylo nařízeno ústní jednání na 10. 3. 2015. Toto jednání bylo následně odvoláno z důvodu nemoci soudkyně a stanoven nový termín ústního jednání 21. 5. 2015. Žalovaná se omluvila pro nemoc dítěte z ústního jednání, ústní jednání však bylo konáno, a následně bylo odročeno na 18. 6. 2015. V mezičase soud obdržel vyjádření žalobce 16. 6. 2015. 15. 6. 2015, soud obdržel telefonickou omluvu žalované s tím, že se nemůže dostavit k jednání, neboť nastupuje následně na vyšetření do nemocnice s dítětem od 16. 6. 2015, žádala o odročení jednání s tím, že potvrzení z nemocnice doloží dodatečně. Následně obdržel vyjádření žalobce z 16. 6. 2015. Ústní jednání bylo konáno 18. 6. 2015 v nepřítomnosti žalované, a po provedeném dokazování byl ve věci vyhlášen rozsudek, jímž pod výrokem I. byla žalované uložena povinnost zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím a taktéž pod II. uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. V písemném vyhotovení rozhodnutí soud odůvodnil skutečnost, proč jednal v nepřítomnosti žalované, ač tato žádala o odročení jednání, tím, že její žádost vyhodnotil jako nedůvodnou, neboť se omlouvala již opakovaně a péči o nemocné dítě nedoložila ani následně. Proti rozhodnutí bylo podáno včasné odvolání ze strany žalované dne 10. 8. 2015, když tato nesouhlasila s vyhlášením rozhodnutí a jednání v její nepřítomnosti poukazovala na svou řádnou a včasnou omluvu. S rozhodnutím ve věci samé se pak neztotožnila, když opakovaně uváděla, že částku, která je předmětem žaloby, sice vyzvedla, ale na doporučení pana [jméno] [příjmení], který o dané věci jednal s žalobcem. Žalovaná byla následně usnesením z 19. 8. 2015 vyzvána k doplnění stejnopisu podání a opravě vad odvolání, reagovala na toto usnesení svým podáním doručeným soudu 18. 9. 2015, když opakovaně uváděla, že osobou povinnou k zaplacení dlužné částky není ona, ale osoba od ní odlišná, pan [příjmení] 7. 10. 2015 byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku z podaného odvolání, následně podala žádost o osvobození od soudního poplatku 16. 10. 2015 22. 10. 2015 bylo soudem vydáno opravné usnesení co do opravy jména žalobce v záhlaví rozsudku, následně bylo doručeno 29. 10. 2015 prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce od žalované. Usnesením ze dne 4. 11. 2015 soud přiznal osvobození od soudního poplatku žalované pro odvolací řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci 26. 11. 2015. Následně předkládací zprávou ke Krajskému soudu v Ostravě z 9. 12. 2015 věc předložil k rozhodnutí o odvolání. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], s právní mocí 21. 3. 2016, rozhodl odvolací soud o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a věc vrátil Okresnímu soudu k dalšímu řízení. Z odůvodnění podaného usnesení se podává, že v mezičase žalovaná doložila lékařskou zprávu [anonymizována dvě slova] [obec], která potvrdila nutnost zajištění osobní účasti žalované u zákroku svého nezletilého syna. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná požádala z důležitého důvodu o odročení ústního jednání, akceptoval její omluvu, z tohoto důvodu následně rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Spis byl poté přidělen jiné soudkyni z důvodu přeložení původní soudkyně k jinému soudu rozhodnutím předsedy soudu ze dne 6. 6. 2016, další ústní jednání tak bylo nařízeno na 15. 8. 2016. V tomto termínu bylo ústní jednání konáno, žalovaná potvrdila ve své výpovědi, že si půjčku skutečně vzala, ale nebyla schopna ji z finančních důvodů splácet. Zároveň sdělila, že v dubnu 2016 podala návrh na svou insolvenci a doložila usnesení o zjištění úpadku z 21. 4. 2016. Jednání bylo za účelem zjištění stavu insolvenčního řízení odročeno na neurčito. Usnesením z 23. 8. 2016 bylo následně řízení přerušeno do pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] s odůvodněním, že tímto rozhodnutím bylo povoleno řešení úpadku oddlužením žalované. Řízení tak bylo ze zákona přerušeno. Následně soud činil pravidelné dotazy na stav vedlejšího řízení, 3. 12. 2021 pak obdržel zpětvzetí žaloby žalobcem po splnění oddlužení žalované formou splátkového kalendáře. Následně učinil dotaz na žalovanou z 8. 12. 2021, zda souhlasí se zpětvzetím žaloby a následně rozhodl usnesením z 10. 1. 2022 o pokračování v řízení, o zastavení řízení a taktéž rozhodoval o náhradě nákladů řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci 16. 2. 2022. 6. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo