20 C 92/2019-144 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“), která měla být žalobkyni v částce 200 000 Kč způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jen„ posuzované řízení 1") a v částce 800 000 Kč měla být způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] („ posuzované řízení 2“). K ukončení dědického řízení došlo usnesením, které nabylo právní moci dne 22. 6. 2018. Jednalo se o dědické řízení po matce žalobkyně, od jejíž smrti uplynulo 27 let a 3 měsíce. Žalobkyně při úvaze o ročním odškodnění vycházela z částky 20 000 Kč, když délka posuzovaných řízení trvala přes 27 let a je zcela nepřiměřená. Za významnou příčinu této nepřiměřenosti žalobkyně považuje, že si notář, soud prvého stupně a odvolací soud náležitě neujasnili právní stránku věci, žalobkyně byla proto nucena dvakrát se v průběhu posuzovaných řízení obrátit na Nevyšší soud ČR, který jí opakovaně dal za pravdu, ačkoliv právní problematika nebyla nijak obtížná. Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, tedy dnem [datum], a jelikož dědické řízení nebylo ukončeno, nebylo konkretizováno, který majetek je ve vlastnictví žalobkyně, a která jej nemohla užívat z titulu vlastnického práva, do kterého bylo nepřiměřeností posuzovaných řízení zasaženo. Žalobkyně taktéž podnikala ve včelařství a následkem nesprávného rozhodování v posuzovaných řízeních jí další dědic znemožnil toto podnikání dále provozovat a zároveň jí bylo znemožněno pronajímat dům. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nesporovala, že u ní žalobkyně dne 13. 7. 2018 uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové částce 1 000 000 Kč ve smyslu zákona za nesprávný úřední postup v posuzovaných řízeních. Posuzované řízení 1 po zemřelé [jméno] [příjmení] bylo nejprve projednáno u [název soudu], když zůstavitelka zemřela dne [datum], řízení bylo zahájeno dne [datum], dne [datum] proběhlo předběžné šetření za účasti manžela zůstavitelky a téhož dne bylo posuzované řízení jedna pro nemajetnost zastaveno, o čemž byla žalobkyně informována na základě jejich opakovaných žádostí dne [datum] s tím, že pokud se objeví další majetek je možné dědictví dodatečně projednat. Takovéto vyrozumění žalobkyně převzala [datum]. Na základě podnětu bylo dne [datum] zahájeno posuzované řízení 2, jehož průběh žalovaná krátce zrekapitulovala, skončilo dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení ze dne [datum]. V daném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení a žalobkyni nebylo přiznáno zadostiučinění. Žalovaná dále namítla, že nelze spojovat délku obou posuzovaných řízení 1, když se jednalo o dodatečné projednání dědictví až v roce 2003, což rozhodně nelze přičítat soudu nebo notářce ale pouze žalobkyni. Žalovaná neshledala ani pochybení soudní komisařky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve věci dědictví po [jméno] [příjmení] (matce žalobkyně), když [anonymizováno] [ulice] bezprostředně po fyzickém převzetí dědického spisu žalobkyni sdělila, že předmětné dodatečné projednání dědictví po zůstavitelce úzce souvisí s dědictvím po pozůstalém manželovi (otci žalobkyně), jehož dědický spis se toho času nacházel u Nejvyššího soudu ČR a do jeho vrácení nelze věc projednat. Otázka právního nástupnictví po pozůstalém [jméno] [příjmení] byla řešena okresním, krajským i Nejvyšším soudem ČR, přičemž dědický spis byl vrácen soudní komisařce až dne [datum], poté bylo se spisem pravidelně pracováno. V době od [datum] do [datum] se spis nacházel u [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka] a následně u odvolacího [název soudu], [anonymizováno] [obec]. Dne [datum] bylo soudní notářce doručeno sdělení okresního soudu, že u pozůstalého [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl podán návrh na jmenování opatrovníka, dne [datum] bylo soudní komisařce doručeno pravomocné usnesení v uvedené věci, poté bylo se spisem opět pravidelně pracováno až do skončení posuzovaného řízení 2 dne [datum]. Význam posuzovaných řízení byl pro žalobkyni shledán jako standartní a dle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) se nejedná o presumované řízení. Žalovaná nezjistila, že by v průběhu napadených řízení docházelo k průtahům zaviněným soudem nebo pověřovanou soudní komisařkou. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. V podání ze dne [datum] žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k posuzovanému řízení 1, které skončilo dne [datum] a žádost o odškodnění byla u žalované uplatněna až dne [datum]. Dále žalovaná poukázala na nedostatečná žalobní tvrzení ohledně tvrzené údajné škody, když je na žalobkyni, aby tvrdila a prokazovala jak existenci nesprávného úředního postupu (v čem měl tento spočívat) tak i škodního následku a příčinné vazby mezi nimi. Tvrzení o negativním ovlivnění majetkové sféry žalobkyně podnikající ve včelařství následkem údajně„ nesprávného rozhodování v dědickém řízení“ je nedostatečné. Co se týká údajně nepřiměřené délky posuzovaného řízení 2, toto v době od [datum] do [datum] neprobíhalo a jeho celková délka činila 15 let a 5 měsíců, nikoliv 27 let a 3 měsíce, jak tvrdí žalobkyně. Posuzované řízení 2 nelze z hlediska délky trvání řízení v žádném případě považovat za pokračování posuzovaného řízení 1. Zásada, že při projednání dědictví se vždy vychází z právních předpisů účinných v době smrti zůstavitele, neznamená, že při dodatečném projednání dědictví se jedná vždy o jedno dědické řízení, které dosud není skončeno. Pro zjištění konce řízení nelze směšovat instituty hmotného a procesního práva a dovozovat, že právní nedělitelnost pozůstalosti znamená, že o celém majetku do pozůstalosti náležející se vede jedno jediné řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 2013 sp. zn. 30 Cdo 664/2013). Vzhledem k tomu, že posuzované řízení 1 zahájené dne [datum] bylo pravomocně skončeno dne [datum], posuzované řízení 2 vedené na základě návrhu žalobkyně na dodatečné projednání dědictví ze dne [datum] pak představuje nové samostatné řízení. Posuzované řízení 2 lze označit za velmi složité, když samotné dědické řízení bylo řešeno na dvou stupních soudní soustavy, nicméně další dvě související řízení byla vedena na třech stupních soudní soustavy, a to na prvních dvou stupních opakovaně. Z procesního hlediska dodatečné projednání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení] bylo ztíženo tím, že úzce souviselo s dědickým řízením po jejím pozůstalém manželovi [jméno] [příjmení] zemřelém dne [datum], bylo nutné vyčkat skončení řízení vedeného u [anonymizována tři slova] [obec] pod sp. zn. [spisová značka], v němž se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou po svém otci zůstaviteli [jméno] [příjmení] a toto řízení bylo řešeno na třech stupních soudní soustavy, zahájeno dne [datum] a pravomocně skončeno dne [datum]. Dále bylo nutné vyčkat skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp zn. [spisová značka] v němž se žalobkyně domáhala určení, že ke dni [datum] náležely určité nemovité věci do bezpodílového spoluvlastnictví zemřelých manželů [příjmení] a toto řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončeno dne [datum] a bylo též vedeno na třech stupních soudní soustavy. Zjišťování majetku patřícího do bezpodílového spoluvlastnictví manželů [příjmení] bylo velice komplikované, neboť pozůstalý manžel s tímto majetkem více než 10 let hospodařil a využíval jej pro svoji potřebu. S pozůstalým manželem žil až do jeho smrti pozůstalý syn [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který s tímto majetkem nebo jeho součástí také hospodařil. Dodatečné projednání dědictví začalo až téměř 12 let po smrti zůstavitelky, čímž bylo zjišťování majetku patřícího do bezpodílového spoluvlastnictví manželů [anonymizováno] velice komplikované. Ztížení řízení lze přičíst pouze k tíži žalobkyně, která měla hájit svá práva řádně a včas. Podnět k dodatečnému projednání dědictví po své matce [jméno] [příjmení] podala žalobkyně až dne [datum], přičemž v době vyrozumění [anonymizováno] [příjmení] jí muselo být známo, že za trvání manželství jejích rodičů byly pořízeny, postaveny či zhodnoceny nemovité a movité věci uvedené v jejím návrhu na dodatečné projednání dědictví ze dne [datum]. Žalobkyně nehájila svá práva řádně a včas a způsobila, že řízení o dodatečném projednání dědictví bylo vzhledem k velké časové prodlevě od úmrtí matky žalobkyně [jméno] [příjmení] mimořádně ztíženo, jak již bylo výše uvedeno. Žalobkyně reagovala liknavě na výzvu soudní komisařky [anonymizována dvě slova], aby podala určovací žalobu na určení, že některé movité a nemovité věci patří do bezpodílového spoluvlastnictví zemřelých manželů [příjmení]. Co se týká průtahů v posuzovaném řízen