22 C 229/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se po žalované domáhá náhrady škody ve výši 25 180 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl trestně stíhán z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního osudu v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalobce dle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěn návrhu na potrestání. Žalobce požaduje zaplacení částky 25 180,10 Kč coby náhradu škody z titulu zaplacených nákladů na obhajobu. Tato částka zahrnuje a) částku 7 100 Kč, kterou žalobce reálně uhradil za svoji obhajobu advokátce JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení], b) částku 4 080,10 Kč, kterou žalobce uhradil za svoji obhajobu advokátovi Mgr. [jméno] [příjmení] v rozsahu odměny dle advokátního tarifu, a c) částku 14 000 Kč, kterou žalobce uhradil za služby soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaná shledala nárok důvodným co do nákladů obhajoby Mgr. [jméno] [příjmení] ve výši 4 080,10 Kč a co do nákladů obhajoby JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] ve výši 3 500 Kč. Žalovaná nárok neuznala co do náhrady za úkony JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení]: porada s klientem ze dne 6. 9. 2018 a porada s klientem ze dne 15. 11. 2018, neboť žalobce přes výzvu žalované nepředložil potvrzení o konané poradě. Dále žalovaná neuznala náhradu nákladů vynaložených na činnost znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl přizván jako konzultant na základě žádosti žalobce, neboť z trestního spisu Okresního soudu v Břeclavi vedeném pod sp. zn. [spisová značka], nevyplývá žádný výstup z takové činnosti. V podání ze dne 7. 4. 2022 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 7 580,10 Kč, neboť žalovaná v průběhu řízení žalobci tuto částku uhradila. Nadále žalobce trvá na náhradě za porady s klientem ze dne 6. 9. 2018 a ze dne 15. 11. 2018 ve výši 3 600 Kč a na náhradě za znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ve výši 14 000 Kč. Mezi účastníky není sporné, že žalobce nárok uplatnil dne 12. 10. 2020 u žalované. Ze stanoviska žalované soud zjistil, že žalovaná žalobci uhradila náklady právního zastoupení v celkové výši 7 580,10 Kč. Ze spisu Okresního soudu v Břeclavi vedeném pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že záznamem o sdělení podezření policejního orgánu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, územní odbor [obec], [ulice] inspektorát, ze dne 6. 9. 2018, čj. KRPB [číslo], bylo žalobci sděleno podezření z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Dne 20. 9. 2018 byl Okresním státním zastupitelstvím v [obec] na žalobce podán návrh na potrestání. Rozsudkem Okresního osudu v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalobce dle § 226 písm. c) trestního řádu návrhu na potrestání zproštěn. Z provedeného dokazování trestním spisem má soud za vyvrácené, že by žalobce znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] do spisu žalobce navrhl či založil k důkazu na svou obhajobu. Tento náklad tedy nevedl ke zrušení rozhodnutí o trestním stíhání. Z kopie žádosti o odškodnění soud zjistil, že žalobce k žádosti připojil listinu nazvanou„ vyúčtování obhajoby“, ze které soud zjistil, že JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] žalobci vystavila vyúčtování za porady ze dne 6. 9. 2018 a ze dne 15. 11. 2018 á 1 500 Kč + 2 x náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Z kopií listin nazvaných„ [příjmení] s klientem“ soud zjistil, že dne 6. 9. 2018 od 9:15 do 10:30 proběhla právní porada žalobce s JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] před nahlédnutím do trestního spisu před výslechem žalobce. Dále soud zjistil, že dne 15. 11. 2018 od 10:00 do 11:30 proběhla právní porada žalobce s JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] před hlavním líčením. Z listiny nazvané„ Znalečné - faktura“ soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení] vystavil žalobci fakturu na částku 14 000 Kč. Záloha ve výši 5 000 Kč byla uhrazena dne 21. 12. 2018, záloha ve výši 9 000 Kč byla uhrazena dne 16. 1. 2019. Rozpis nákladů je následující: posouzení DN vozidla pro účelnost klienta: 4 hod., 6 000 Kč, jednání s HZS [obec]: 1 hod., 1 500 Kč, kilometrovné [obec] [obec] [obec] a zpět: 200 km, 1 600 Kč, ztráta času na cestě: 3 hod., 2 200 Kč, prohlídka + doměření vzdálenosti na místě DN: 2 hod., 3 000 Kč. Lze shrnout, že žalobce byl v řízení vedeným u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka] nezákonně stíhán, když byl obvinění zproštěn, tedy vůči žalobci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, v důsledku kterého vynaložil náklady na obhajobu a znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení]. Znalecký posudek žalobce však jako důkaz v trestním řízení nenavrhl a nezaložil, proto tento nevedl ke zrušení nezákonného rozhodnutí o trestním stíhání. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona má právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastník řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož mu vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 3 zákona nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje. Podle ust. § 31 odst. 1, odst. 3 zákona, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí a náklady zastoupení zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určuje podle ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 11 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), mimosmluvní odměna náleží za každý z úkonů právní služby: další porada s klientem přesahující jednu hodinu. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně)„ ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona„ nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. Se sdělením obvinění žalobci je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu