22 C 51/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 21. 3. 2022 po žalované domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši 116 000 Kč s příslušenstvím způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka]. 2. Žalovaná uvedla, že délka řízení byla nepřiměřená. Řízení zatím proběhlo na dvou stupních soudní soustavy, o meritu dosud nebylo rozhodováno, ale o procesní otázce rozhodoval jednou soud I. stupně a odvolací soud také jednou. Řízení je přerušeno od října 2016 do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], přičemž v tomto řízení došlo k průtahům. Dostatečným zadostiučiněním je dle žalované poskytnutá částka 12 500 Kč. 3. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez jednání. 4. Z potvrzení Ministerstva spravedlnosti ze dne 26. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne 23. 7. 2021. 5. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná žalobci přiznala odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] částku 12 500 Kč. 6. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaná žalobci přiznala odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] částku 12 500 Kč. 7. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná žalobci přiznala odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] částku 61 875 Kč. 8. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 19. 5. 2015 podala žalobkyně“ [ulice a číslo], spol. s r.o.“ žalobu proti žalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a zaplacení částky 186 120 Kč a 174 440 Kč s příslušenstvím. Dne 21. 5. 2015 vyzval soud žalobkyni k zaplacení soudního poplatku. Dne 2. 6. 2015 byl soudní poplatek uhrazen. Dne 4. 9. 2015 soud vyloučil řízení ohledně druhého žalovaného, v němž žalobkyně požaduje zaplacení částky 174 440 Kč s příslušenstvím, přičemž vyloučené řízení nadále probíhalo pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] podal [příjmení] [příjmení] (dále jen„ žalovaný“) vyjádření k žalobě. Dne 8. 10. 2015 si soud vyžádal od Městského soudu v Praze kopii žaloby ve věci [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byla soudu doručena požadovaná kopie žaloby. Dne 22. 3. 2016 soud vyzval žalobce ke sdělení stanoviska. Dne 25. 7. 2016 soud zjišťoval stav řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] podal žalobce vyjádření. Dne 10. 10. 2016 soud řízení přerušil do skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] podal žalobce odvolání. Dne 20. 10. 2016 soud vyzval žalovaného k podání vyjádření k odvolání. Dne 3. 11. 2016 podal žalovaný vyjádření k odvolání. Dne 10. 11. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 11. 1. 2017 odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil (právní moc dne 20. 2. 2017). Řízení je dosud přerušeno. 9. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 5. 2. 2015 podal k Městskému soudu v Praze Jaroslav [příjmení] proti žalované“ [ulice a číslo], spol. s r.o.“ žalobu na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti. Dne 30. 3. 2015 byla žalované doručena žaloba a výzva k vyjádření. Dne 17. 4. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalované k žalobě. Dne 7. 6. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření vedlejšího účastníka, který vstoupil do řízení na straně žalované. Dne 17. 6. 2015 byl soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření. Dne 18. 6. 2015 soud návrh na předběžné opatření odmítl. Dne 15. 9. 2015 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k vyjádření žalované. Dne 16. 10. 2015 se konalo jednání, z důvodu telefonické omluvy žalovaného odročeno na 30. 10. 2015. Dne 30. 10. 2015 se konalo jednání. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zhodnocení provedeného dokazování. Dne 30. 12. 2015 žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření. Dne 31. 12. 2015 soud návrh na předběžné opatření odmítl. Dne 8. 1. 2016 podal žalobce proti usnesení o odmítnutí návrhu odvolání. Dne 15. 1. 2016 bylo soudu doručeno zpětvzetí odvolání žalobce. Dne 26. 1. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 8. 2. 2016 odvolací soud odvolací řízení zastavil. Dne 5. 4. 2016 soud nařídil jednání na 29. 4. 2016. Dne 11. 4. 2016 žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření. Dne 11. 4. 2016 soud vydal předběžné opatření, kterým bylo návrhu vyhověno pouze zčásti. Dne 19. 4. 2016 bylo soudu doručeno odvolání žalované proti předběžnému opatření. Dne 20. 4. 2016 soud zrušil nařízené jednání z důvodu odvolání žalované. Dne 17. 5. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 16. 8. 2016 odvolací soud změnil usnesení o nařízení předběžného opatření tak, že návrh zamítl. Dne 27. 12. 2016 soud vydal usnesení, kterým určil, že usnesení valné hromady je neplatné. Dne 10. 1. 2017 bylo soudu doručeno odvolání žalované proti meritornímu usnesení. Dne 23. 2. 2017 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k odvolání žalované. Dne 21. 3. 2017 soud vydal opravné usnesení. Dne 8. 8. 2017 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 18. 9. 2018 se konalo jednání u odvolacího soudu. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 24. 9. 2018 odvolací soud zrušil usnesení soudu I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 30. 11. 2018 se konalo další jednání u soudu I. stupně, odročeno za účelem poskytnutí lhůty žalobci k doplnění žalobních tvrzení a důkazů. Dne 20. 12. 2018 bylo soudu doručeno doplnění žalobce k výzvě soudu. Dne 8. 1. 2019 se konalo další jednání, odročeno za účelem předvolání svědka. Dne 14. 3. 2019 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání; žádosti soud vyhověl. Dne 25. 3. 2019 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání; žádosti bylo vyhověno a jednání bylo odročeno na den 30. 4. 2019. Dne 29. 4. 2019 bylo nařízené jednání zrušeno z důvodu nemoci soudce. Dne 7. 8. 2019 soud nařídil jednání na 27. 8. 2019. Dne 20. 8. 2019 byla soudu doručena žádost zástupce žalovaného o odročení jednání z důvodu kolize a návrh na přerušení řízení. Dne 27. 8. 2019 bylo jednání odročeno na neurčito. Dne 9. 9. 2019 soud zamítl návrh na přerušení řízení. Dne 3. 12. 2019 se konalo další jednání, jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování. Dne 17. 1. 2020 se konalo další jednání, odročeno za účelem poskytnutí lhůty k závěrečným návrhům. Dne 24. 1. 2020 se konalo další jednání, odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 31. 1. 2020 soud vyhlásil usnesení, kterým určil, že usnesení valné hromady je neplatné. Dne 4. 5. 2020 bylo soudu doručeno odvolání žalované proti meritornímu usnesení. Dne 4. 6. 2020 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 10. 5. 2021 odvolací soud zrušil usnesení soudu I. stupně pro nerespektování závazného právního názoru a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 28. 7. 2021 soud nařídil jednání na den 12. 10. 2021. Dne 5. 8. 2021 byla doručena žádost zástupce žalované o odročení jednání z důvodu kolize. Dne 20. 9. 2021 soud přeodročil jednání na 11. 1. 2022. Ne jednání dne 11. 1. 2022 bylo vyhlášeno usnesení, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne 1. 3. 2022 podal žalobce odvolání. Dne 11. 3. 2022 vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne 23. 3. 2020 byl soudní poplatek uhrazen. Dne 21. 4. 2022 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 1. 6. 2022 odvolací soud nařídil jednání na den 29. 11. 2022. Řízení dosud nebylo skončeno. 10. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okol