25 C 154/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 14. 4. 2022 domáhala zaplacení 2 příspěvků podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastníka motorového vozidla, a to na základě zjištění žalobkyně, že žalovaný v období od 5. 1. 2019 do 14. 3. 2019 dále v období od 4. 1. 2020 do 3. 5. 2020 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [bankovní účet], neměl uzavřené povinné pojištění odpovědnosti. Tím žalovaný porušil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což zakládá žalobkyni spolu s doručením písemné výzvy nárok na výše uvedené příspěvky. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kterých bylo u 1. nároku 69 dní, u 2. nároku 121 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V tomto případě tato denní sazba činila u obou příspěvků 93 Kč. Dále pak žalobkyně požadovala úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč, která je jí přiznávána dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. Soud rozhodl dle § 115a o.s.ř. 4. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení soud ve věci zjistil následující skutečnosti. Žalovaný byl zapsaný v registru vozidel jakožto provozovatel/vlastník motorového vozidla – provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [bankovní účet] (zjištěné údaje o vozidle). Toto vozidlo v období 5. 1. 2019 do 14. 3. 2019 a v období od 4. 1. 2020 do 3. 5. 2020 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl vyzván ze strany žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, splatnost příspěvků nastala dne 18. 8. 2019 (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 7. 2019) a u druhého nároku dne 14. 9. 2020 (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 1. 7. 2020). Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k úhradě opakovaně vyzýván před podáním žaloby, splatnost příspěvků nastala dne 18. 8. 2019 (čili nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy (výzva k úhradě ze dne 19. 7. 2019 podací číslo RR6751606274F) dne 14. 9. 2020 (čili nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení této výzvy, kdy žalovanému byla doručena výzva k úhradě dne 16. 7. 2019, viz podací číslo RR6753100830F). Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 20. ledna 2022 (podací číslo RR2568690950F). 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V této věci bylo prokázáno, že žalovaný provozoval uvedené motorové vozidlo v období od 5. 1. 2019 do 14. 3. 2019 a v období od 4. 1. 2020 do 3. 5. 2020 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [bankovní účet] v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona č.168/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto vzniklo žalobkyni dle § 4 odst. 1 téhož zákona právo na uhrazení příspěvku vypočteného dle § 4 odst. 3 téhož zákona a § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb.“) v sazbě 93 Kč za den, tj. 69 dní u prvního nároku, u druhého nároku za 121 dní provozu vozidla bez sjednaného pojištění, tedy v celkové výši u prvního nároku ve výši 6 417 Kč a u druhého nároku ve výši 11 253. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním ve výši dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. 300 x 2, tedy celkem ve výši 600 Kč. Na základě uvedených skutečností soud proto žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku a nákladů do zaplacení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 270 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za sepis žaloby podané dne 14. 4. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.