25 C 3/2022-42 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 60 687,70 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. V žalobě tvrdí, že dne [datum] byl manželovi žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] doručen exekuční příkaz č.j. [číslo jednací] k provedení exekuce přikázání pohledávky z účtu žalobkyně vedené u [právnická osoba] pod číslem [bankovní účet]. Žalobkyně téhož dne podala soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] návrh na částečné zastavení exekuce provedené exekučním příkazem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Důvodem bylo, že při aplikaci § 262a odst. 1 o.s.ř. nedostál povinnosti v tomto ustanovení stanovené, neboť nezjistil, že exekučním příkazem postižený účet manželky, tedy žalobkyně, není součástí společného jmění manželů, a nemůže být tedy předmětem exekuce. Podáním ze dne [datum] žalobkyně rozhodnutí urgovala, dále doplnila podáním ze dne [datum] návrh na částečné zastavení exekuce exekučnímu soudu. Usnesením exekučního soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v němž je mylně uvedeno datum [datum], bylo návrhu na částečné zastavení exekuce vyhověno. Toto usnesení bylo doručeno do datové schránky žalobkyně dne [datum] O nákladech řízení rozhodl exekuční soud takto: Náklady tohoto úseku exekučního řízení soud manželce povinného nepřiznal, neboť nelze spravedlivě požadovat náhradu nákladů řízení od oprávněné, která vznik nákladů manželky povinného nezavinila, náhrada nákladů manželky povinného pak nelze uložit ani soudnímu exekutorovi, který výsledek tohoto řízení také nezavinil. Exekuční soud uvedené usnesení soudnímu exekutorovi nezaslal, nevyznačil na něm ani právní moc. Žalobkyně opět urgovala dne [datum]. Žalobkyně má za to, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v exekučním řízení. Dále byla exekučním příkazem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nařízeno provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet]. Dne [datum] žalobkyně podala soudní exekutorce [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] návrh na částečné zastavení exekuce provedené exekučním příkazem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rovněž důvodem je porušení aplikace ust. § 262a odst. 1 o.s.ř., kdy soudní exekutorka nedostála své zákonné povinnosti, neboť nezjistila, že exekučním příkazem postižený účet manželky – žalobkyně, není součástí společného jmění manželů a nemůže být předmětem exekuce. Dále bylo třeba vzít v úvahu, že exekučním příkazem postižený účet žalobkyně je jejím podnikatelským účtem, a na něm z povahy věci nemůžou být ani zčásti uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do zúženého společného jmění povinného a žalobkyně, neboť tento účet byl založen až dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žalobkyně urgovala návrh u soudní exekutorky, soudní exekutorka postoupila však návrh na částečné zastavení exekuce exekučnímu soudu. Podáním k exekučnímu soudu ze dne [datum] návrh na částečné zastavení exekuce žalobkyně doplnila. Usnesením exekučního soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s právní mocí dne [datum] bylo návrhu na částečné zastavení exekuce vyhověno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že v souladu s nálezy Ústavního soudu manželce povinného soud nepřiznal náhradu nákladů exekučního řízení, neboť nelze spravedlivě požadovat náhradu nákladů řízení od oprávněného, který vznik nákladů manželky povinného nezavinil. Náhradu nákladů manželky povinného pak nelze uložit ani soudní exekutorce, neboť to zákonná úprava nepřipouští. Opět bylo vydáno nezákonné rozhodnutí. Za právní zastoupení v exekučním řízení vedeném pod č.j. [spisová značka] zaplatila žalobkyně dle faktury [číslo] ze dne [datum] téhož dne v hotovosti částku 3 630 Kč, za právní zastoupení v exekučním řízení vedeném pod č.j. [spisová značka] žalobkyni byla vystavena faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 3 630 Kč, kterou zaplatila. Celkově zaplatila na nákladech v exekučních řízeních částku 7 260 Kč. Další škoda byla způsobena žalobkyni předmětnými exekucemi tím, že byl ode dne [datum] do dne [datum] zablokován účet žalobkyně vedený u [právnická osoba] pod číslem [bankovní účet], a tedy na něm i uložená částka 36 289,12 Kč. Z tohoto účtu byla za poskytnutí bankovní informace soudnímu exekutorovi dne [datum] stržena částka 250 Kč, rovněž tuto částku žalobkyně uplatňuje, dále žalobkyně nemohla po dobu 380 dní disponovat s částkou 36 289,12 Kč, kterou měla uloženou na svém podnikatelském účtu. Z tohoto důvodu jí náleží úrok z prodlení dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 3 779,70 Kč. Dále požaduje i nemajetkovou újmu, neboť žalobkyně se nachází v poměrně specifickém postavení [anonymizováno] praktikující na malém městě, a více než roční blokace jejího podnikatelského účtu jí způsobila i újmu imateriální. Musela svým klientům vysvětlovat, proč nemůže přijímat jejich platby dnes zcela preferovaným bezhotovostním platebním stykem, musela dodavatelům platit v hotovosti, příp. ze svého soukromého účtu. Její pověst podnikatelky tím značně utrpěla, proto požaduje částku 38 000 Kč. Dále požaduje náhradu nákladů řízení za náhradu nákladů právního zastoupení, které ji vznikly v souvislosti s uplatňováním jejích nároků po žalované, a to dle advokátního tarifu ve výši 11 398 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 60.687,70 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení v exekučních řízení ve výši 7.260 Kč, v náhradě škody v podobě strhnutého poplatku z účtu žalobkyně za poskytnutí informace soudnímu exekutorovi ve výši 250 Kč, v náhradě úroku z prodlení ve výši 3.779,70 Kč, v náhradě nemajetkové újmy ve výši 38.000 Kč a v náhradě nákladů spojených s podáním žádosti u žalované ve výši 11.398 Kč, vzniklých v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí vydaného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a nezákonného rozhodnutí vydaného soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] Žalovaná požadavku žalobkyně na náhradu nákladů právního zastoupení v exekučních řízeních vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] vyhověla v plné výši. Dále žalovaná vyhověla požadavku žalobkyně na poskytnutí náhrady v podobě strhnutého poplatku z účtu žalobkyně za poskytnutí informace soudnímu exekutorovi ve výši 250 Kč. V případě nemajetkové újmy žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a za tuto skutečnost se omluvila, ve vyjádření k žalobě vznesla žalovaná námitku promlčení. Ve zbylé části byla žádost žadatelky zamítnuta, což žalovaná sdělila žalobkyni svým stanoviskem ze dne [datum]. Ohledně požadovaného úroku z prodlení, dle žalované nepředstavuje žádné zmenšení majetku žalobkyně, ani škodu, kterou by žalobkyně musela vynaložit na reparaci nesprávného úředního postupu, příp. vydání nezákonného rozhodnutí. Nejedná se tak o skutečnou škodu, ani ušlý zisk. 3. Podáním došlým soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 7 510 Kč, soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby dle § 96 odst. 2 os.ř. ve výroku I. zastavil.. 4. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ OdpŠk“) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Dle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Dle § 7 odst. 1 Odpšk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutí účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 věty první OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, není-li dále stanoveno jinak pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Dle § 8 odst. 3 OdpŠk lze nárok na náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutí, nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje. Dle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Podle § 31 odst. 4 OdpŠk poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatně