26 C 50/2021-69 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení částky 30.777.539 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že vzhledem k tomu, že Obvodní soud pro Prahu 1 nerozhodl o návrhu žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. o vstupu [právnická osoba] [právnická osoba] do řízení, vznikla této [právnická osoba]. škoda v žalované výši, neboť soud nerozhodl o vstupu této společnosti do řízení. Společnosti tak byla odňata možnost domáhat se svého nároku proti žalované společnosti Národní divadlo o zaplacení částky představující pohledávku, která na ni byla [právnická osoba] postoupena. Společnost CLARTÉ pak tuto svou pohledávku o náhradu škody proti státu postoupila na žalobkyni [právnická osoba] s.r.o., která se nyní domáhá zaplacení předmětné částky proti žalované Ministerstvu spravedlnosti již z titulu nesprávného účetního postupu v případě rozhodování o vstupu žalobkyně [příjmení] do řízení, které je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 24 C 128/2002. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a na svou obranu uvedla, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ani k vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaná tvrdí, že Obvodní soud pro Prahu 1 postupoval v souladu s právními předpisy, a proto není zde dán odpovědnostní titul a žalobkyni nemohla v tomto případě vzniknout žádná škoda v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem. 3. Společnost CLARTÉ [právnická osoba] podáním ze dne [datum] požádala Ministerstvo spravedlnosti o předběžné projednání jejího nároku, ve smyslu ustanovení § 14 z.č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon). Žádost byla žalované doručena dne [datum]. 4. Soud má prokázáno z listiny ze dne [datum], že společnost CLARTÉ [právnická osoba] a [právnická osoba] s.r.o. uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky s předmětem nároku na náhradu škody nezpůsobené nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení pod sp. zn. 24 C 128/2002 v celkové výši 30.777.539 Kč s příslušenstvím. 5. Soud má dále prokázáno, že společnost [právnická osoba] podala u Obvodního soudu pro Prahu 1 proti žalovanému Národnímu divadlu žalobu o zaplacení peněžité částky 5.360.040 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Obvodní soud pro Prahu 1 u kterého byla věc vedena pod sp. zn. 24 C 128/2002, dne 11.12.2007 připustil změnu žaloby a to o další žalovanou částku. Celkem tak o zaplacení částky 30.777.539 Kč. Usnesením odvolacího soudu č.j. 39 Co 309/2011-201 bylo rozhodnuto o vstupu [právnická osoba] [právnická osoba] do řízení ve vztahu k částce 1.242.826 Kč. Podle smlouvy o postoupení pohledávky listiny ze dne [datum] [právnická osoba] jako postupitel postoupil postupníkovi CLARTÉ [právnická osoba] pohledávku 5.360.040 Kč s příslušenstvím, 6.536.829 Kč s příslušenstvím, 2.488.590 Kč, 4.977.180 Kč a 11.414.900 Kč s příslušenstvím. Dne [datum] podala [právnická osoba] s.r.o. soudu návrh na vstup [právnická osoba] [právnická osoba] do řízení na místo dosavadní žalobkyně a v rozsahu celé žalované částky a to právě s ohledem na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně [právnická osoba] podání se sdělením insolvenčního správce, že dává souhlas, aby bylo v řízení pokračováno na straně žalobce s dlužníkem jako účastníkem řízení, přičemž z podání je zřejmé, že [datum] bylo zveřejněno rozhodnutí Krajského soudu v Brně o úpadku a prohlášení konkurzu na dlužníka [právnická osoba] s.r.o. Podáním ze dne [datum] požádala žalobkyně o pokračování v řízení a vzala zpět návrh na o procesním nástupnictví a současně vzala zpět žalobu s odkazem rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2564/2012. Ve svém podání také uvedla, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla na straně dlužníka podepsána osobou neoprávněnou za dlužníka jednat a zavazovat jej. Žalované Národní divadlo se zpětvzetím souhlasio a navrhlo, aby žádnému z účastníku nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Obvodní soud pro Prahu 1 dne 7.12.2017 č.j. 24 C 128/2002-433 rozhodl, že v řízení se pokračuje pod výrokem II. ve vztahu mezi žalobcem a) to je [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným to je Národní divadlo se řízení zastavuje. Ve vztahu k těmto účastníkům také rozhodl o nákladech řízení a o nákladech, které hradil stát. V řízení zůstala společnost CLARTÉ [právnická osoba], která dne [datum] podala doplnění odvolání proti výše uvedenému usnesení. Samotné odvolání pak bylo učiněno podáním ze dne [datum] O odvolání rozhodl Městský soud v Praze usnesením č.j. 39 Co 127/2018-465 a to dne 19.4.2018. Odvolání žalobkyně [příjmení] [právnická osoba] odmítl, neboť tato společnost není účastníkem řízení. Navíc vyslovil názor, že souhlasí s tím, že do doby rozhodnutí soudu o takovém návrhu může ten, kdo návrh podal, ho vzít zpět. 6. Z usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [insolvenční spisová značka] má soud prokázáno, že byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba] a prohlášením konkurzu přešla na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Toto rozhodnutí je ze dne [datum]. Návrh na zahájení insolvenčního řízení podal sám dlužník. Z konečné zprávy, která byla v souvislosti s tímto insolvenčním řízení vydána dne [datum] se podává, že byl zpeněžován majetek v podstatě ve výši 290.000.500 Kč a jedním z věřitelů úpadce bylo také Národní divadlo. O jeho pohledávce bylo vedeno insolvenční řízení 24 ICm 985/2014 24 ICM 1037/2014. Jedním z věřitelů byla také společnost CLARTÉ [právnická osoba]. Z listiny ze dne [datum], kterou za Národní divadlo právnímu zástupci žalobkyně zaslal právní zástupce Národního divadla, soud zjisti, že veškeré pohledávky dlužníka THEMOS a Národního divadla byly vzájemně vypořádány v rámci insolvenčního řízení a insolvenční řízení bylo skončeno. Tyto pohledávky byly vypořádány v průběhu roku 2017, tedy veškeré vzájemné pohledávky mezi [právnická osoba] a Národním divadlem byly vypořádány a zanikly. V případě, že by společnost CLARTÉ [právnická osoba], respektive TIENDE podala žalobu na Národní divadlo, sdělil právní zástupce Národního divadla, že bude vznášet námitku promlčení. Před žalobní výzva, o zaplacení částky 32 523 035,60 došla Národnímu divadlu dne [datum]. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem. Podle § 107a o.s.ř. odst. 1 má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o němž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, po případě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případě uvedených v § 107. Soud návrhu usnesení vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1 a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.Ustanovení § 107 odst. 4 platí obdobně. Podle § 107 odst. 4 o.s.ř. ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. Podle § 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 7 výše citovaného zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Podle ust. § 13 odst. 1 a 2 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 8. V daném případě soud dospěl k závěru, že nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí ani nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Rozhodnutí, kterým bylo zastaveno řízení proti žalobkyni [právnická osoba] a Národnímu divadlu nebylo pro nezákonnost zrušeno. Není nesprávným úředním postupem, že Obvodní soud pro Prahu 1 usnesení o právním nástupnictví, nýbrž zastavil řízení z důvodu zpětvzetí žaloby. Takový postup připouští jak usnesení Městského soudu v Praze, které bylo v dané věci vydáno, tak rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 2564/2012 ze dne 27. 3. 2014, ve kterém je v bodě 4 čtvrtý odstavec uvedeno, že“ žalobce mohl vzít kdykoli zpět návrh na vy