27 C 48/2022 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení náhrady škody ve výši 10 114,40 Kč vzniklé mu v důsledku zahájení a pokračování trestního stíhání jeho osoby coby osoby obviněné (obžalované) v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Trestním příkazem č. j. [číslo jednací] vydaným [název soudu] byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Trestní příkaz nabyl právní moci dne 4. 11. 2020 [název soudu] usnesením ze dne 2. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], povolil obnovu řízení ve prospěch žalobce a zrušil trestní příkaz a všechna rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující. Usnesením ze dne 14. 4. 2021 [název soudu] zastavil trestní stíhání žalobce. Žalobce se žalobou domáhal náhrady nákladů právního zastoupení v trestním řízení ve výši 10 114,40 Kč. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody, žalovaná však do dne podání žaloby žalobcem uplatněný nárok nevyřídila. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce dne 30. 8. 2021 předběžně uplatnil svůj nárok na náhradu škody ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk/. Žádosti žalobce nevyhověla z důvodu absence odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí. Podle žalované záznam o sdělení podezření ze dne 14. 9. 2020, [číslo jednací] ani jiné ve věci vydané rozhodnutí nebylo zrušeno na základě nezákonnosti, neboť trestní stíhání žalobce bylo zastaveno na základě nových skutečnosti, které nebyly soudu dříve známy. Dále uvedla, že žalobce nepodal proti trestnímu příkazu odpor a nevyužil všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytoval. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. 4. Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení stran učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 5. Dne 14. 9. 2020 bylo žalobci sděleno podezření ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, o čemž byl policejním orgánem Policie České republiky, [stát. instituce], Územní odbor [obec], [anonymizována dvě slova] [obec], sepsán záznam, [číslo jednací]. Při výslechu žalobce uvedl, že v předmětnou dobu řídil osobní motorové vozidlo, vozidlo řídí denně a nebyl si vědom zákazu řízení, neboť nemá žádné rozhodnutí obsahující zákaz řízení. Policejní orgán si vyžádal příkaz [stát. instituce] ze dne 21. 5. 2020, [číslo jednací] (dále jen„ příkaz“), kterým byl žalobci mj. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Žalobce si příkaz převzal osobně dne 5. 6. 2020. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 6. 2020. Rozhodnutí bylo zasláno do evidenční karty řidiče. Dne 22. 9. 2020 byl ze strany státního zástupce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podán k [název soudu] návrh na potrestání žalobce, č.j. [číslo jednací] Trestním příkazem [název soudu] ze dne 12. 10. 2020, [číslo jednací] [anonymizováno] [tel. číslo], byl žalobce uznán vinným z trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a), trestního zákoníku Trestní příkaz nabyl právní moci dne 4. 11. 2020. Dne 9. 12. 2020 žalobce podal prostřednictvím své nově zvolené obhájkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] návrh na povolení obnovy řízení dle ustanovení § 277 a násl. trestního řádu s odůvodněním, že podal odpor proti příkazu [stát. instituce] ze dne 21. 5. 2020, [číslo jednací], který v důsledku pochybení [anonymizována dvě slova] nebyl doručen úřadu. [stát. instituce] usnesením ze dne 5. 10. 2020, [číslo jednací], vyhověl žádosti žalobce o navrácení v předešlý stav a prominul žalobci zmeškání lhůty k podání odporu proti příkazu [číslo jednací]. Dne 2. 3. 2021 se konalo veřejné zasedání, kterého se účastnila obhájkyně žalobce. Usnesením [název soudu] ze dne 2. 3. 2021, č.j. [číslo jednací], byla povolena obnova řízení ve prospěch žalobce a zároveň bylo rozhodnuto o zrušení trestního příkazu [název soudu] ze dne 12. 10. 2020, [číslo jednací] [anonymizováno] [tel. číslo], jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla pokladu. V odůvodnění soud uvedl, že proti příkazu žalobce podal řádně a včas odpor a příkaz tak neměl nabýt právní moci, avšak nedopatřením doručovatele byla tato zásilka ztracena a i přes takto podaný odpor byla vyznačena právní moc rozhodnutí. Následně bylo ve věci rozhodnuto až dne 7. 12. 2020 tak, že žalobce byl opět uznán vinným za shodný přestupek a které již nabylo právní moci. Usnesením [název soudu] ze dne 14. 4. 2021, č.j. [číslo jednací], bylo zastaveno trestní stíhání žalobce dle ustanovení § 314c odst. 1 písm. a) a ustanovení § 188 odst. 1 písm. c) v návaznosti na ustanovení § 172 odst. 1 písm. b), trestního řádu, neboť daný skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci. V odůvodnění je uvedeno, že v době, kdy se měl žalobce skutku dopustit, nemohlo být v právní moci rozhodnutí, která měl svým jednáním mařit, a sám žalobce ani nevěděl o tom, že byla nesprávně taková právní moc vyznačena. Usnesení nabylo právní moci dne 4. 5. 2021 (viz. trestní spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). 6. Vyúčtováním právních služeb ze dne 12. 3. 2021 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyúčtovala žalobci odměnu za obhajobu v trestním řízení v celkové výši 10 114,40 Kč, která zahrnuje odměnu obhájkyně za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava obhajoby, sepis návrhu na povolení obnovy řízení, další porada s klientem dne 1. 3. 2021 a účast u jednání soudu dne 2. 3. 2021) ve výši 4x 1 500 Kč, režijní paušály ve výši 4x 300 Kč, cestovné na jednání dne 2. 3. 2021 na trase ze sídla obhájkyně k [název soudu] a zpět osobním automobilem [registrační značka] ve výši 759 Kč a promeškaný čas cestou ve výši 400 Kč za 4 půlhodiny á 100 Kč. Dle zápisu z porady s klientem ze dne 1. 3. 2021 bylo předmětem porady veřejné zasedání o návrhu na povolení obnovy. Vozidlo [registrační značka], palivo nafta, s průměrnou spotřebou 9,2 l /100 km vlastní [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát (viz. vyúčtování právních služeb ze dne 12. 3. 2021, zápis z porady s klientem ze dne 1. 3. 2021 a osvědčení o registraci vozidla [registrační značka]). 7. Žádostí ze dne 30. 8. 2021 (doručenou žalované téhož dne) uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu škody (náklady obhajoby) vzniklé mu v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 66 T 150/2020. Žalovaná ve stanovisku ze dne 9. 5. 2020 označila nárok žalobce za nedůvodný z důvodu absence odpovědnostního titulu státu (viz. uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 30. 8. 2021, potvrzení o přijetí žádosti ze dne 30. 8. 2021 a stanovisko žalované ze dne 9. 5. 2022). 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 10. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozh