27 C 58/2021 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobou podanou k soudu dne 22. 9. 2021 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaný byl dne 23. 11. 2020 ošetřen a pobýval v [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobcem. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici vystavil žalobce žalovanému daňový doklad č. 200456 znějící na částku 3 000 Kč, splatný dne 23. 12. 2020. Žalovaný dluh vůči žalobci písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 23. 11. 2020. Žalovaný však na výše uvedenou pohledávku žalobce ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Z listinných důkazů, přiložených k žalobě (faktura – daňový doklad č. 202614 ze dne 23. 11. 2020, uznání dluhu ze dne 23. 11. 2020, poslední výzva k zaplacení dlužné částky – předžalobní upomínka ze dne 10. 6. 2021 vč. podacího lístku ze dne 10. 6. 2021) soud učinil tato skutková zjištění: Žalobce vystavil žalovanému za jeho pobyt v [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo] a za jeho ošetření dne 23. 11. 2020 fakturu znějící na částku 3 000 Kč, splatnou dne 23. 12. 2020. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Žalobce zajistil žalovanému vyšetření, ošetření a jeho následný pobyt (dále jen„ služby“) na [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo]. Za poskytnuté služby vystavil žalobce žalovanému v souladu se zákonem č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, fakturu znějící na částku 3 000 Kč, splatnou dne 23. 12. 2020. Žalovaný však na uvedenou částku ani přes upomínku žalobce ničeho neuhradil. Protože žalovaný netvrdil, že by dluh byť částečně splnil, je žaloba podána po právu a dlužnou částku 3 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, vznikl žalobci též nárok na úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, tj. ode dne 12. 7. 2019 (ust. § 1970 občanského zákoníku). Žalobcem požadované úroky z prodlení odpovídají ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení, včetně nákladů na právní zastoupení, jelikož žalobce měl ve věci plný úspěch a současně doložil, že žalovanému zaslal ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč), dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (3x 100 Kč) dle § 14b odst. 5 písm. a) cit vyhlášky a 21% náhrada DPH ve výši 189 Kč Celkem tedy soud přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 1 489 Kč.