28 C 155/2020-159 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované v záhlaví uvedené částky z titulu vrácení zálohy, na základě mezi účastníky uzavřené smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že daného data uzavřela s žalovanou smlouvu, na základě které zaplatila žalované částku ve výši 242 000 Kč dne [datum], jakožto zálohu na kupní cenu vozidla Audi Q8 SPZ [anonymizováno] AM [číslo]. Dne [datum] došlo po oboustranné dohodě ke zrušení uvedené smlouvy a ke zpětnému předání vozidla žalované. V návaznosti na to byla žalovaná žalobkyní vyzvána k vrácení poskytnuté zálohy, naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak záloha žalobkyni do dne podání žaloby vrácena nebyla. Současně s daným žalobkyně nárokovala ještě částku ve výši 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žádnou takovouto smlouvu nepodepsala. Smlouvu zřejmě vytvářela žalobkyně a její finální znění žalovaná neodsouhlasila. Žalovaná měla smlouvu vlastní, ani ta se však nepodepsala ve znění připraveném žalovanou, neboť žalobkyně v daný den tvrdila, že na vozidlo spěchá, neboť je již potřebuje. Ačkoli došlo k užívání a následným platbám za vozidlo, jak bylo mezi stranami dohodnuto, konkrétní písemné vyhotovení smlouvy podepsáno nebylo. Není pravdou, že by předmětná částka byla záloha na kupní cenu. Žalovaná poukázala na to, že skutečnou vůlí smluvních stran bylo, že žalobkyně si za částku 242 000 Kč převezme de facto akontaci, kterou za vozidlo již uhradila žalovaná při samotném nákupu vozidla v rámci vlastního úvěru, který žalovaná za vozidlo splácela. Akontace je pak považována za částečnou platbu předem, jedná se zpravidla o první zvýšenou splátku kupní ceny označovanou jako nevratná záloha. Pokud se text smlouvy, který předložila žalobkyně, odchyluje od skutečné dohody smluvních stran, lze považovat takové ustanovení ve smlouvě o vrácení zálohy, jak jej interpretuje žalobkyně za jednání zastřené, odporující skutečné vůli stran a tudíž jde o ujednání neplatné. Akontace se pak nejčastěji využívá u leasingu nebo splátkového prodeje, kdy klient nemá na nákup zboží dostatečnou hotovost. Původně totiž takovouto částku uhradila právě žalovaná úvěrujícímu ústavu [právnická osoba] Bez přenesení této částky na žalobkyni by se žalovaná ocitla v mínusu právě o takovouto částku. Tuto částku akontace proto uhradila – převzala žalobkyně a zaplacením na účet žalované ji tímto i konečně vypořádala, a to i s vědomím, že se jedná o nevratnou částku. Žalovaná měla vozidlo užívat dlouhodobě a ve výsledku ho i nabýt do svého vlastnictví. Obdobné hodnocení k zastření skutečně dohodnuté vůle smluvních stran platí i ve vztahu k textaci a interpretaci dohody o skončení smlouvy ze dne [datum]. Podpisem pod dohodou o skončení smlouvy ze dne [datum] stvrzovala žalovaná zejména to, že vozidlo žalobkyně vrací zpět žalované. K ukončení smlouvy pak došlo z důvodu na straně žalobkyně, kdy tato sama požádala žalovanou, aby se mohla ze vztahu vyvázat. I podle potvrzení na místě předání vozidla si strany nic nedluží a žádné finanční částky se pak vracet nebudou. Sama žalobkyně pak obstarala žalované i nového zájemce o vozidlo. Tomu žádná povinnost k úhradě akontace za vozidlo určena nebyla, tj. nebyla na něj přenesena. Pokud by byla dohoda žalobkyně a žalované taková, jak nyní tvrdí žalobkyně a žalovaná by tak musela částku 242 000 Kč žalobkyni vracet, odpovídala by tomu logicky i nová smlouva s novým zájemcem o vozidlo. 3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 7. 6. 2021, č. j. 28 C 155/2020 – 83, kterým uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 242 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 79 902 Kč (výrok II.), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 27. 1. 2022, č. j. 53 Co 340/2021 – 11 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu I. stupně, že se nijak nevypořádal s argumentací žalované, že po uzavření původní smlouvy z [datum] měla žalobkyně požádat o ukončení předmětné smlouvy s tím, že si zajistila nového nájemce o vozidlo (společnost [právnická osoba]) a následně mělo dojít k jednání jednatelů účastníků dne [datum], které mělo skončit dohodou, že jakákoliv částka dříve placená mezi účastníky se neměla vracet a strany jsou tak vypořádány a nic si nedluží. Pokud pak v původní smlouvě byla částka 242 000 Kč interpretována jako záloha kupní ceny, toto ujednání bylo v rozporu s projevenou vůlí účastníků. Odvolací soud podotknul, že k těmto skutečnostem žalovaná navrhla výslech svědků [celé jméno svědka] a [příjmení], které soud I. stupně sice provedl, avšak nevypořádal se s možným faktickým vyrovnáním stran, přestože výpovědi svědků tuto možnost připustily. Soud I. stupně se také nevypořádal s návrhem na výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a nahrávkou telefonního rozhovoru jednatelů, ačkoli tyto měly prokázat vypořádání jejich smluvního vztahu. Odvolací soud proto soudu I. stupně uložil, aby se v dalším řízení zabýval i verzí žalované, tedy, že uzavřený vztah mezi podnikatelskými subjekty byl vypořádán dohodou obou stran s tím, že namísto žalobkyně ve vztahu k úhradě ceny vozidla nastoupí jiná obchodní společnost, která převezme závazky za žalobkyni, a žádné plnění předem uhrazené si nebudou strany vracet. Zavázal tak soud I. stupně, aby provedl dokazování výslechem svědků [příjmení] a [příjmení] a zvážil i provedení dalších důkazů, jestliže jejich potřeba vyjde v řízení najevo. 4. Soud veden závazným právním názorem odvolacího soudu doplnil dokazování výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědkyně vzal za prokázané, že tato byla přítomna jednání na benzínové pumpě, které se odehrálo mezi jednatelem žalobkyně panem [celé jméno svědka] [anonymizováno] (kterého poznala v jednací síni) a jednatelem žalované panem [jméno] [příjmení] s tím, že předmětem jednání byl automobil AUDI Q8, které měla v pronájmu žalobkyně. Ohledně vozidla byla podepsána nová smlouva, kterou podepisovala jednatelka společnosti [právnická osoba] na kterou se mělo vozidlo převést. Jednatel žalobkyně a jednatel žalované se bavili v souvislosti s automobilem Audi Q8 ještě o částce 50 000 Kč. Svědkyně nevěděla, co měla tato částka pokrývat. Svědek [příjmení] potvrdil, že částku 50 000 Kč dal svědkovi [celé jméno svědka], který tyto peníze poté předal panu [celé jméno svědka] [anonymizováno] (jednatel žalované) a tato měla pokrývat odstupné za předmětný vůz. Dohodě o akontaci mezi stranami přítomen nebyl. 5. Soud ještě provedl dokazování telefonickou nahrávkou mezi jednateli, ze které je zřejmé, že na ní hovořil pan [příjmení] a pan [celé jméno svědka] [anonymizováno], přičemž pan [příjmení] žádal pana [celé jméno svědka] o vysvětlení situace a napravení stavu věci, neboť mu byl doručen platební rozkaz zdejšího soudu, na základě kterého žalobkyně požaduje po žalované částku 242 000 Kč jako vrácení zálohy. Pan [anonymizováno] sděloval panu [celé jméno svědka] [anonymizováno], že na této částce se již dohodli tak, že do předmětného smluvního vztahu vstoupil svědek [celé jméno svědka], který panu [celé jméno svědka] mladšímu zaplatil částku 50 000 Kč, tudíž nechápe, proč je po něm žádána částka 242 000 Kč představující akontaci za vozidlo AUDI Q10. Pan [celé jméno svědka] [anonymizováno] byl popsanou situací překvapen, nechápal, že žaloba na danou částku byla žalobkyní podána. Hovořil o tom, že je to zřejmě požadavek druhého jednatele žalobkyně pana [celé jméno svědka] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]) se kterým nyní příliš nevychází a s některými jeho kroky nesouhlasí. Poukazoval na to, že přišel domů, sdělil [role v řízení], že auto vrátil a dal mu 50 000, jak [role v řízení] chtěl. Na to konto [role v řízení] zřejmě začal věc promýšlet a chtěl peníze představující uhrazenou zálohu vrátit zpět. Na toto sdělení pana [celé jméno svědka] [anonymizováno] reagoval pan [celé jméno svědka] [anonymizováno] tak, že mu řekl, že se dohodli, tak proč ze sebe dělá blázna. Závěrem pan [celé jméno svědka] [anonymizováno] přislíbil panu [příjmení] v této věci pomoc s tím, že se svým [anonymizováno] promluví. 6. Soud provedl dokazování smlouvou o budoucím nabytí osobního vozidla ze dne [datum], osvědčením o registraci vozidla, fakturou [číslo] fakturou [číslo]. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně a žalovaná smlouvu, která byla označena jako smlouva o budoucím nabytí osobního vozidla. Z obsahu této smlouvy se však podává, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, žalobkyně vystupovala v postavení nájemce a žalovaná jako pronajímatel vozidla. Předmětem smlouvy byl nájem motorového vozidla Audi Q8 RZ [anonymizována dvě slova] [číslo]. Nájemné bylo sjednáno na dobu určitou od [datum] do [datum] na částku 43 000 Kč včetně DPH. Jednorázová záloha na kupní cen