28 C 296/2015-743 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaných zaplacení v záhlaví uvedené částky, jakožto přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena jednak prohlášením místopředsedy vlády České republiky [jméno] [příjmení] v televizním pořadu [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] (dále také jen„ nesprávný úřední postup 2“), dále žalovaným 1) resp. zaměstnanci žalovaného 1), kteří [jméno] [příjmení] informace, které měli žalobce poškodit, poskytli (dále také jen„ nesprávný úřední postup 1“). A naposledy pak žalovaným 3), kdy orgány činné v trestním řízení nedementovali negativní zprávy o žalobci, které vyšly na veřejnost, zejména prostřednictvím médií (dále také jen„ nesprávný úřední postup 3“). Žalobce ve svých tvrzeních uvedl, že dne 16. 9. a [datum] došlo v areálu [anonymizována dvě slova] [obec] - [část obce] k úmyslnému trestnému činu obecného ohrožení, jehož se dopustil dosud neustanovený pachatel či pachatelé. Jako přímý následek jednání pachatele daného trestného činu došlo k následným [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [číslo] které měl v pronájmu žalobce. Žalobce je tedy osobou poškozenou. V době [anonymizována dvě slova] pak byl celý areál uzavřeným prostorem, který v režimu IZS (integrovný záchranný systém) střežila Policie ČR při současném nasazení armády České republiky, a to na základě rozhodnutí vlády. V přímé bezprostřední časové i věcné souvislosti se shora popsaným, uvedl místopředseda vlády České republiky [jméno] [příjmení] dne [datum] ve veřejném diskusním televizním pořadu„ [příjmení] [jméno] [příjmení] o žalobci informace hrubě poškozující jeho dobré jméno a pověst. Následně veřejně uvedl, že tyto informace mu poskytli zaměstnanci Ministerstva obrany. Takto veřejně prezentované informace výrazně poškodily mj. i důvěryhodnost žalobce, jak v tuzemském bankovním styku, tak zejména v jeho podnikatelské činnosti. Žalobce pak nemá sebemenšího důvodu pochybovat o upřímných důvodech místopředsedy vlády, které jej vedly k jeho prohlášení, avšak domnívá se, že mu byly dosud nezjištěnými zaměstnanci žalovaného 1) záměrně a úmyslně podsunuty vědomě nepravdivé informace s cílem žalobce poškodit. Podle názoru žalobce tyto informace obdržel od uvedených pracovníků žalovaného 1) v rámci výkonu své i jejich funkce a je nutno odmítnout domněnku, že by se tyto informace od zaměstnanců žalovaného 1) dozvěděl mimo výkon své funkce, neboť taková domněnka by svědčila vědomému porušení služební mlčenlivosti z jejich strany. Tím je tedy dána přímá příčinná souvislost mezi jednáním pracovníků žalovaného 1) v rámci jejich výkonu veřejné moci a událostí, v jejímž důsledku vznikla žalobci nemajetkové újma. Žalovaný 3) se pak podílel na gradaci následků, když orgány činné v trestním řízení nezveřejnily pravdivé a vysvětlující informace stran osoby žalobce. 2. Pokud jde o jednotlivé výroky uvedené v pořadu [jméno] [příjmení], jedná se o tyto výroky: [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 3. Žalobce dále sdělil, že bezprostředně po samotném trestném činu nezajistil stát prostřednictvím svých orgánů důslednou ochranu žalobce, tedy žádným způsobem nekorigoval výstup informací z trestního řízení, čímž umožnil vytvoření negativního mediálního obrazu, výrazně poškozující společnost žalobce. Pracovníci žalovaného 1) tedy za dané vypjaté situace poskytli místopředsedovi vlády nepravdivé informace s vědomím, že tento je zveřejní v hlavním vysílacím čase v daném okamžiku, v nejsledovanějším televizním pořadu. V uvedeném prvotním okamžiku bezprostředně po výbuchu zcela postačovalo pro vytvoření objektivního mediálního obrazu informující veřejnost, aby příslušné tiskové orgány žalovaného 1) a Ministerstva vnitra, veřejnost informovali o tom, že celý areál byl hermeticky uzavřen a je střežen Policií a armádou České republiky, a že byl sklad [číslo] před výbuchem zkontrolován pyrotechniky, kteří jej označili jako bezpečný a zkontrolovaný. Taková informace však nebyla do dnešního dne veřejnosti předložena. Podle názoru žalobce pochybily orgány veřejné moci bezprostředně po spáchání trestného činu v tom, že s ohledem na charakter trestné činnosti, nevyhlásili prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení okamžité a úplné informační embargo ve vztahu k poškozeným, vyjma informací nezbytných pro provádění záchranných a likvidačních prací. Měly tedy uložit zákaz, aby složky IZS, včetně pyrotechnické služby, předmětnou událost jakkoliv komentovaly. Na místo toho pracovníci žalovaného 1) poskytli místopředsedovi vlády nepravdivé, nepřesné, či neúplné informace s vědomí, že tyto budou zveřejněny a poškodí žalobce. 4. Za nesprávný výkon veřejné moci považuje žalobce i to, že zejména orgány činné v trestním řízení důsledně nedementovaly názory a spekulace sdělovacích prostředků, a to i přesto, že jim bylo z trestních spisů známo nejen to, že zveřejněné informace jsou nepravdivé, ale i to, jaká je jejich pravdivá podoba. Tímto pak byl prohlouben mediálně špatný obraz žalobce, tedy i povědomí, že se i na druhém výbuchu podílel žalobce. Orgány činné v trestním řízení namísto toho, aby zdroj těchto nepravdivých informací odhalily, zjistily jeho motivaci a viníky posléze potrestaly, prostřednictvím orgánů státního zastupitelství se podílely na prohloubení škodlivého následku tím, že nebylo zajištěno důsledné a objektivní prověření všech uvedených skutečností z pohledu, zda nedošlo ke spáchání trestného činu. V důsledku dané skutečnosti, tedy, že došlo k nepravdivému či hrubě zkreslenému a na první pohled dehonestujícímu zveřejnění informací místopředsedovi vlády, došlo k masivnímu poškození dobrého jména a pověsti žalobce a velmi významnému narušení jeho podnikání. Tímto veškerým popsaným jednáním pak žalobci vznikla nemajetková újma, kterou žalobce vyčíslil částkou ve výši 15 000 000 Kč. 5. Žalovaný 1) ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že dne [datum] došlo k výbuchu muničního skladu [číslo] v areálu [anonymizováno] s. p. [obec] - [část obce], okres [okres], kdy tento sklad [anonymizováno] v [anonymizováno] žalobce. Dne [datum] na základě rozhodnutí Vlády ČR byla v této mimořádné situaci povolána k plnění úkolu Policie České republiky, Armáda České republiky, jako jedna ze složek integrovaného záchranného systému. Dne [datum] byly v areálu zaznamenány další výbuchy, kdy pyrotechnickou službou Policie České republiky bylo následně zjištěno, že byl výbuchem zničen sklad [číslo] který měl v nájmu žalobce. Dále žalovaný 1) nesporoval skutečnost, že dne [datum] vystoupil v diskuzním pořadu [příjmení] [jméno] [příjmení] místopředseda vlády České republiky [jméno] [příjmení]. Kromě jiných diskutovaných témat bylo krátce diskutováno o událostech ve [část obce]. Žalovaný 1) pak má za to, že na vystoupení [jméno] [příjmení] v diskuzním pořadu nelze pohlížet jako na výkon veřejné moci. Tato osoba nemá žádný vztah k žalovanému 1). Žalobce pak nepředložil jediný důkaz o tom, že by některý ze zaměstnanců žalovaného 1) sdělil panu [příjmení] dehonestující informace o žalobci, a že by žalovaný 1) přiměl místopředsedu vlády, aby tyto informace s úmyslem žalobce poškodit, zveřejnil. [jméno] [příjmení] v tomto diskuzním pořadu vyjádřil pouze svůj subjektivní kritický názor na věc, aniž by žalobce nebo jiné subjekty jmenoval. Žalovaný 1) dále konstatoval, že v uvedeném diskuzním pořadu byly [jméno] [příjmení] prezentovány nepřesné informace ohledně osoby pronajímatele, kterým je státní podnik, nikoliv Ministerstvo obrany, jak uvedl. Je proto více než nepravděpodobné, že by žalovaný 1) sdělil místopředsedovi vlády takové informace. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný 1), resp. armáda České republiky, zasahovala při událostech ve [část obce] jako složka integrovaného záchranného systému, podle zákona č. 238/1998 Sb., na základě rozhodnutí vlády. Z podání žalobce pak nelze dovodit odpovědnost za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., neboť nejsou splněny základní předpoklady této odpovědnosti, tj. nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody. 6. Žalovaný 3) ve svém vyjádření uvedl, že nesporuje skutečnost, že dne [datum] došlo v prostorách [anonymizována tři slova], pobočka [obec] – [část obce] k [anonymizováno] skladu [role v řízení], kde byla uložena munice. K dalšímu výbuchu pak došlo dne [datum] a jednalo se rovněž o sklad, který měl v [anonymizováno] [role v řízení]. Také nesporoval skutečnost, že v přímé bezprostřední časové i věcné souvislosti v pořadu [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum], [jméno] [příjmení] hovořil o osobě žalobce. Žalovaný 3) má za to, že vzhledem k tomu, že se žalobce cítí být poškozen výroky místopředsedy vlády, který se měl vyjádřit na základě informací jemu poskytnutých zaměstnanci Ministerstva obrany, tedy žalovaného 1), je zřejmé, že příslušnost žalovaného 3) – Ministerstva spravedlnost