37 C 153/2021-51 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 556 595,41 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok přitom opíral o tvrzení, že žalovaná částka představuje škodu, která mu vznikla, když plnil na základě rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které bylo následně jako nezákonné zrušeno rozhodnutím [název soudu]. Podle svých tvrzení se totiž žalobce poskytnutého plnění již nedomohl, neboť subjekt, kterému částku vyplatil, se totiž v úpadku, resp. s ním bylo vedeno konkursní řízení. V tomto konkursním řízení pak byl žalobce uspokojen pouze v rozsahu přibližně 49,55%. 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároku žalobce, resp. posouzení splnění tří podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované, a to sice zda: (i) existuje odpovědnostní titul (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup); (ii) poškozenému vznikla újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem. Pro projednávanou věc je rovněž podstatné, že žalovaná vznesla námitku promlčení. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření 3. Žalobce ve své žalobě uvedl, že u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích byla v roce [rok] podána žaloba, kterou se [právnická osoba] s. r. o., [IČO] (dále též jenom„ VOKO-OPTIK“), domáhala po žalobci (v daném řízení však v procesní pozici žalovaného), vrácení kupní ceny oproti vydání movitých věcí (optických přístrojů), a to v důsledku absolutní neplatnosti sjednané kupní smlouvy. Věc byla u citovaného soudu vedena pod sp. zn. [spisová značka]. V průběhu řízení se ukázalo, že kupní smlouva je skutečně absolutně neplatná a strany smlouvy jsou si povinny vrátit vzájemně poskytnutá plnění ze synallagmatického vztahu. Žalobce postavil oproti nároku [právnická osoba] na vrácení kupní ceny svoji pohledávku za uvedenou společností, která dokonce nárok uplatněný uvedenou společností převyšovala, a vzájemně je započetl. [název soudu], [pobočka] tento postup akceptoval a svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl žalobu v části, ve které žalobce požadoval vrácení kupní ceny a vyhověl pouze části o vydání optických přístrojů. Na základě odvolání [název soudu] svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], napadené prvoinstanční rozhodnutí změnil mimo jiné tak, že uložil žalobci povinnost zaplatit [právnická osoba] 374 662 Kč s 2 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a současně nahradit [právnická osoba] náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 116 194 Kč Odvolací soud tedy ve svém rozhodnutí neakceptoval zápočet učiněný žalobcem. Jelikož šlo o rozhodnutí druhé instance, nabylo toto rozhodnutí právní moci a vykonatelnosti po jeho doručení stranám řízení. Žalobce proto dne [datum] zaplatil na účet [právnická osoba] 515 208,03 Kč (z toho částka 374 662 Kč představovala jistinu, částka 24 352,03 Kč úroky a částka 116 194 Kč náklady řízení). 4. Žalobce dále tvrdil, že podal proti rozsudku [název soudu] dovolání, kterému [název soudu] svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dospěl přitom k závěru, že zápočet učiněný žalobcem byl po právu. V mezidobí, tedy v době od rozhodnutí [název soudu] do zrušovacího rozhodnutí [název soudu], však došlo k tomu, že byl na majetek [právnická osoba] prohlášen konkurz. Konkrétně se tak stalo usnesením [název soudu], [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Platba žadatele ve výši 515 208,03 Kč se tak stala součástí konkurzní podstaty (v době prohlášení konkurzu šlo o plnění dle pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí) a nemohla být z konkurzní podstaty vrácena ani po zrušujícím rozhodnutí [název soudu] v roce [rok]. Žalobce tak byl nucen uplatnit svůj nárok na vrácení částky 515 208,03 Kč formou přihlášky pohledávky do konkurzního řízení. I zde se celá věc podle žalobce zkomplikovala, neboť takto přihlášenou pohledávku popřeli správce konkurzní podstaty a jeden z dalších věřitelů. Incidenční řízení bylo vedeno u [název soudu], [pobočka] pod sp. zn. [spisová značka], a i toto řízení dospělo až [název soudu], který svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] musel opětovně osvědčit nárok žalobce. 5. Žalobce zdůraznil, že konkurz na majetek [právnická osoba] byl ukončen až po skončení posledního incidenčního řízení, což se stalo v roce [rok]. Rozvrhové usnesení bylo vydáno až dne [datum] a nabylo právní moci v lednu [rok]. Teprve v tomto okamžiku se žalobce bezpečně dozvěděl, že se mu z částky 515 208,03 Kč, jejíž zaplacení mu bylo uloženo neprávem, vrátí pouze 49,551672 %, tj. částka 255 294,20 Kč (celková výše pohledávky žalobce, a tedy i plnění z konkurzní podstaty, byla vyšší). Plnění z konkurzní podstaty bylo připsáno na účet žalobce dne [datum]. 6. Ve světle shora popsaných okolností žalobce tvrdil, že mu vznikla následující škoda: (i) rozdíl mezi částkou, kterou žalobce uhradil [právnická osoba] (515 208,03 Kč) a částkou, která se mu vrátila z rozvrhu konkurzní podstaty (255 294,20 Kč), tj. 259.913,83 Kč; (ii) zákonné úroky z prodlení z dosud dlužné částky 259.913,83 Kč za dobu od [datum] do zaplacení (ke dni [datum] činily úroky z prodlení dle žalobce částku 291 422,51 Kč); (iii) zákonné úroky z prodlení z částky, která byla žalobci vyplacena z konkurzní podstaty, tedy z částky 255 294,20 Kč, a to za dobu od [datum] do [datum]. Žalobce se přitom rovněž domáhal zaplacení částky 11 960 Kč coby náhrady nákladů právního zastoupení za sepis žádosti žalované. V této souvislosti přitom uvedl, že svoji žádost uplatnil u žalované dopisem ze dne [datum], přičemž žalovaná do okamžiku podání žaloby na žalobcovu žádost nijak nereagovala. 7. Žalobce se tak svojí žalobou domáhal zaplacení částky 556.595,41 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši z částky 259 913,83 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 8. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní dne [datum] uplatnil nárok na náhradu majetkové škody z titulu vydání nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] jako soudem I. stupně, jakož i v řízeních vedených v předmětné věci u soudů vyšších stupňů. Tvrzená škoda měla žalobci vzniknout v důsledku toho, že mu byla nezákonně uložena povinnost k placení a zaplacená částka mu byla vrácena pouze z části v konkurzním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žádosti žalobce přitom žalovaná nevyhověla, a to pro promlčení. 9. Dále žalovaná uvedla, že v řízení vedeném u [název soudu], [pobočka] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 OdpŠk. Tímto rozhodnutím je podle žalované pravomocný rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen. 10. Žalovaná zdůraznila, že žalobci vznikla škoda v celkové výši 189 010, 7147 Kč představující 50,448328% podíl z částky 374 662 Kč, která byla žalobci pravomocně přiznána (v rámci konkursního řízení vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]) v incidenčním sporu o určení pravosti pohledávky v řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. V dotčeném incidenčním řízení totiž bylo dle žalované rozhodnuto tak, že pohledávka žalobce ve výši 374 662 Kč je po právu, protože se jedná o bezdůvodné obohacení; nicméně částka 24 352 Kč představující uhrazené úroky ani částka 116 194 Kč představující uhrazené náklady řízení po právu není, neboť žaloba v nalézacím řízení byla podána důvodně. K tomu žalovaná poukázala na to, že dle rozvrhového usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], žalobce obdržel částku v celkové výši 506 903,95 Kč představující 49,551672% podíl všech zjištěných pohledávek žalobce v celkové výši 1 022 980,50 Kč. Z částky 374 662 Kč pak činí 49,551672% částka [číslo], 2853 Kč, kterou žalobce obdržel, zbývající částka 189 010, 7147 Kč představuje škodu, která žalobci vznikla v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí. Vznik uvedené škody je podle žalované v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, neboť tím, že pravomocným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl následně zrušen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalobci uloženo plnit společnosti, jež se nacházela v insolvenci, došlo ke vzniku škody v podobě 50,448328% neuspokojené části pohledávky žalobce. Konečně s poukazem na § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk nicméně žalovaná uzavřela, že nárok žalobce byl promlčen. 11. Pokud jde o nárok žalobce na náhradu škody představující zákonné úroky z