37 C 8/2021-187 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 624 251,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 496 460 Kč od 21. 10. 2014 do zaplacení. Svůj nárok opírala o tvrzený nesprávný úřední postup, který spatřovala v tom, že Policie ČR se – zjednodušeně řečeno - tak dlouho zabývala jejím trestním oznámením ze dne 21. 10. 2016, až musela být věc odložena, a to z důvodu novely trestního zákoníku s účinností od 1. 10. 2020 (kdy došlo k posunutí hranice značné škody a tím i k promlčení daného trestného činu). V důsledku toho pak měla být žalobkyně zbavena možnosti uplatnit svůj nárok na náhradu škody v rámci trestního řízení. 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároku žalobkyně, resp. posouzení splnění tří podmínek vyžadovaných zákonem pro dovození odpovědnosti žalované, a to sice zda: (i) zde existuje odpovědnostní titul; (ii) poškozenému vznikla škoda; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým odpovědnostním titulem. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření 3. Žalobkyně ve své žalobě uváděla, že podala dne 21. 10. 2016 trestní oznámení proti osobám podílejícím se na chodu [právnická osoba] s.r.o. (jako společníci, popř. jako jednatelé). Věc přitom byla usnesením Policie ČR ze dne 13. 11. 2020, [číslo jednací], odložena, neboť díky novele trestního zákoníku s účinností od 1.10.2020, kterou byla posunuta hranice značné škody směrem nahoru, došlo k promlčení daného trestného činu. Podle žalobkyně tak nastala situace, že díky nesprávnému právnímu hodnocení a nesprávnému hodnocení důkazů byla věc odložena, když Policie ČR neprovedla to, co jí zákon ukládá (tj. zahájit trestní stíhání), neboť jak skutek, tak i osoba, která jej spáchala, byly jednoznačně prokázány a zjištěny. 4. Žalobkyně dále zdůraznila, že podala proti [právnická osoba] s.r.o. žalobu, o které rozhodl Obvodní soud pro Prahu 4 tak, že uložil [právnická osoba] s.r.o. zaplatit žalobkyni 496 460 Kč s úrokem z prodlení 8,05% ročně z 4 300 461 Kč od 14. 5. 2014 do 15. 5. 2014, dále 8,05% úrokem z prodlení ročně z 2 900 461 Kč od 16. 5. 2014 do 20. 10. 2014 a dále 8,05% úrokem z prodlení ročně z 496 460 Kč od 21. 10. 2014 do zaplacení, a dále na náhradě nákladů řízení 24 823 Kč. Následně podala žalobkyně návrh na exekuci tohoto rozhodnutí, přičemž pověřený soudní exekutor vyrozuměl dne 10. 10. 2016 žalobkyni o skutečnosti, že dlužník je zcela nemajetný, nečinný, nemá žádný bankovní účet, jednatel je zcela nekontaktní. 5. Dále žalobkyně poukazovala na to, že osoby, proti nimž podala trestní oznámení, se podílely na chodu [právnická osoba] s.r.o., přičemž v průběhu soudního řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4 došlo k výmazu všech těchto osob z funkcí a společenského účastenství ve [právnická osoba] s.r.o. Podle žalobkyně podezřelí, vědomi si ekonomické situace [právnická osoba] s.r.o. a rozsahu jejich závazku (zvláště pak vůči žalobkyni), vytipovali subjekt, na nějž byl převeden majetek společnosti (míněno celá společnost v podobě 100% obchodního podílu). Pro to také připravili veškeré právní podklady a uskutečnili všechny právní kroky až do výmazu svých osob v pozicích společníka, resp. jednatelů v obchodním rejstříku, a to na nekontaktní osobu; rovněž nezanechali jediný funkční bankovní účet, jakýkoli majetek, čímž se měli dopustit zmaření uspokojení věřitele, resp. zmaření uspokojení věřitele jiné osoby. 6. Dle mínění žalobkyně, postup Policie ČR, tedy státního orgánu při výkonu státní moci, neustálým odkládáním věci, a to i přes nesouhlas dozorujícího státního zástupce v podobě rušení odkládajících usnesení, nakonec díky časovému prodlení v podobě čtyř let od trestního oznámení, způsobil, že věc musela být odložena pro nepřípustnost trestního stíhání, neboť během celých čtyř let uvedený státní orgán nezahájil trestní stíhání vůči konkrétní osobě, ačkoli měl k dispozici dostatek důkazů nasvědčujících takovémuto po-stupu, čímž při výkonu státní moci způsobil žalobkyni škodu, neboť ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. zákona č. 82/1998 Sb., Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě je nesprávným úředním postupem. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 zákona), přičemž ve smyslu § 159 tr. řádu jsou jasně stanovené lhůty, v rámci nichž má docházet k prověřování o podezření ze spáchání tr. činu, a to v řádech měsíců, kdy i při jejich možné prolongaci ze strany dozorujícího státního zástupce doba čtyř let je dle žalobkyně zásadním překročením zákonného časového rámce a jeho přiměřenosti. Liknavostí a prodlevou ze strany Policie ČR, tedy státního orgánu, došlo podle žalobkyně k úplnému zamezení její možnosti domáhat se náhrady škody v rámci trestního řízení. 7. Žalobkyně dále tvrdila, že dne 11. 1. 2021 uplatnila nárok předběžně u žalované; ta jej projednala, avšak neshledala jej důvodným. 8. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že dne 11. 1. 2021 obdržela žádost žalobkyně o náhradu škody, přičemž o této žádosti rozhodla ve svém stanovisku ze dne 9. 8. 2021, když žádost žalobkyně zamítla. 9. Dále pak žalovaná zdůraznila, že namítané jednání nespadá pod pojem nesprávného úředního postupu, jak jej má na mysli § 13 OdpŠk. Navíc poukázala na to, že trestní oznámení bylo podáno v době, kdy už žalobkyně disponovala pravomocným exekučním titulem z civilního řízení. Jestliže žalobkyně tedy tvrdí, že osoby, které jí měly poškodit, jsou majetné, nic žalobkyni nebrání, aby opětovně podala návrh na nařízení exekuce a domáhala se náhrady škody přímo vůči těmto osobám. Nadto žalovaná připomněla, že stát je až posledním dlužníkem a neodpovídá za nemajetnost dlužníka. Krom toho dle žalované zcela absentuje i příčinná souvislost mezi tvrzeným odpovědnostním titulem a tvrzenou škodou. 10. Závěrem pak žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení. 11. V replice ze dne 1. 2. 2022 žalobkyně zopakovala své argumenty, které již dříve uvedla v samotné žalobě. 12. Dne 14. 2. 2022 se ve věci konalo jednání, na kterém strany setrvaly na svých vyjádřeních a byly provedeny důkazy. Rozsudek pak byl vyhlášen dne 3. 3. 2022. III. Skutková zjištění 13. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobkyně se dne 11. 1. 2021 obrátila na žalovanou se svojí žádostí o odškodnění. Žalovaná pak o této žádosti rozhodla dne 9. 8. 2021, když žádosti žalobkyně nevyhověla. 14. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 15. Ze spisu Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] IV, SKPV, vedený pod sp. zn. KRPA [číslo] soud zjistil, že žalobkyně podala dne 21. 10. 2016 podnět jako poškozená k prošetření podezřelých ze spáchání trestného činu poškozování věřitele. Usnesením policejního orgánu ze dne 13. 11.2020, č. j. KRPA-458349-124/TČ-2016-001493, byla věc odložena (právní moci nabylo toto rozhodnutí dne 23. 12. 2020, když usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] stížnost poškozené společnosti [právnická osoba] podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta). 16. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. 17. Z dalších provedených důkazů (tj. výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o., kopie žaloby poškozeného vůči [právnická osoba] ze dne 24.7.2015, platební rozkaz OS pro [část Prahy] dne 17.8.2015, odpor [právnická osoba] proti platebnímu rozkazu OS pro [část Prahy] dne 17.8.2015, předvolání k jednání u OS pro [část Prahy] věci 25 C 280/2015, vyrozumění ze strany OS pro [část Prahy] věci vedené pod sp. zn. 25 C 280/2015 o zrušení jednání nařízeného na den 7.12.2015, předvolání k jednání u OS pro [část Prahy] věci vedené pod sp. zn. 25 C 280/2015 na den 22.2.2016, rozsudek OS pro [část Prahy] věci 25 C 280/2015 ze dne 22.2.2016 společně s usnesením ze dne 28.4.2016, kopie návrhu na nařízení exekuce oprávněného vůči povinnému [právnická osoba], vyrozumění o zahájení exekuce soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], kopie Exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], vyrozumění oprávněného poškozeného ze strany soudního exekutora ze dne 10.10.2016 o dosavadním průběhu exekuce vůči [právnická osoba] a protokol o soupisu a vyrozumění o bezvýslednosti exekuce a zastavení exekuce, notářský zápis ze dne 24.9.2015 o rozhodnutí jediného společníka [právnická osoba] o souhlasu s převodem obch