43 C 6/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se svou žalobou podanou soudu dne 27.10.2021 domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 1 430,15 Kč s odůvodněním, že žalovaný coby poplatník televizního poplatku nedostál své zákonné poplatkové povinnosti (dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích) v měsíci lednu 2020 a neuhradil částku 1 430,15 Kč. Žalobce se domáhal po žalovaném také zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v celkové výši 237,25 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez jednání souhlasili. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný je poplatníkem televizního poplatku od října 2005. Žalovaný nezaplatil žalobci televizní poplatek za měsíc leden 2020 ve výši 1 430,15 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 8.3.2021, žalovaný svůj dluh neuhradil. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se žalobce po žalovaném oprávněně domáhá podle § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zaplacení televizního poplatku ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač") ve výši 1 430,15 Kč, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, který je odůvodněn § 10 zákona č. 348/2005 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobce, že dlužná částka nebyla dosud uhrazena, proto ho soud zavázal k její úhradě ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný měl dostatek času dlužnou částku žalobci zaplatit (výrok I.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný. Soud mu proto soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, a to za soudní poplatek částku 400 Kč a za náklady právního zastoupení částku 726 Kč, která sestává ze 2 úkonů právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a 21 % DPH ve výši 126 Kč. Jejich zaplacení soud uložil neúspěšnému žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř. (výrok II.).