44 C 39/2020-77 — Obvodní soud pro Prahu 2

Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 1 598 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí zdravotní péče, podle které měly být žalované poskytovány zdravotnické služby po dobu jejího studia na 2. Lékařské fakultě UK, které mělo trvat 2 roky. Výše ceny za poskytnuté služby měla být určena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., přičemž cena bodu byla stanovena podle cenového předpisu o regulaci cen zdravotních služeb uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR [číslo] 2018. Následně byla žalované dne 15. 1., 18. 1. a [datum] poskytnuta zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení žalobkyně. Náklady za uvedené služby byly žalované účtovány fakturou (číslo) ze dne [datum] se splatností dne [datum] znějící na částku 3 098 Kč. Žalovaná uhradila pouze zálohu podle faktury (číslo) ze dne [datum] ve výši 1 500 Kč, čímž uznala zbytek dluhu, neboť již při podpisu smlouvy a úhradě zálohy věděla, že cena za poskytnuté zdravotní služby bude vyšší a bude ji muset uhradit. Žalované byla předmětná faktura ze dne [datum] předána v den vystavení do vlastních rukou a následně byla žalované opakovaně zaslána s předžalobními upomínkami ze dne [datum] a [datum]. Žalované se uvedené pokusila doručit i na emailovou adresu a kontaktovat ji na telefonu, ovšem to zůstalo bez odpovědi. Nadále tak žalované z částky vyúčtované fakturou (číslo) zbývá uhradit částku 1 598 Kč. Usnesením ze dne 19. 5. 2021, č. j. 44 C 39/2020 – 49, byl žalované ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť se soudu nedařilo jí doručovat na známou adresu v cizině. Opatrovník žalované k žalobě uvedl, že žalobkyně sice údajně žalované poskytnuté zdravotní služby vyúčtovala ve faktuře, nicméně neprokázala, že by zdravotní služby byly žalované skutečně poskytnuty. Dále ani neprokázala, proč by měl tvrzený nárok dosahovat takové výše, když ve smlouvě ze dne [datum] je uvedeno, že„ pacient se zavazuje za poskytnutou péči FN (část obce) zaplatit smluvní cenu v souladu s platným ceníkem výkonů nemocnice“. Ceník však není přílohou smlouvy ani není uvedeno, kde je dostupný. Stejně tak nebyl prokázán jeho obsah, či skutečnost, že se žalovaná s tímto seznámila. Žalované byla fakturovaná částka 1 500 Kč, logicky tedy projev vůle učiněný žalovanou k uzavření smlouvy byl činěn tak, že smluvní cena bude představovat právě 1 500 Kč, nikoliv částku požadovanou žalobkyní. [příjmení] 1 500 Kč tedy postačuje k úhradě nároků žalobkyně. Dále namítl, že žalované nikdy nebyl požadavek k úhradě nárokové částky doručen, stejně tak ani faktura ze dne [datum], proto nárok na zaplacení předmětné částky nikdy nevznikl. Žalobkyně se ani nikdy nepokusila žalované dokumenty doručit na kontaktní emailovou adresu, kterou si v době uzavírání smlouvy vyžádala. Žalobkyně tedy nemusela podávat žalobu a mohla žalovanou nejdříve kontaktovat na emailové adrese a vést jednání ke smírnému řešení sporu, proto jí ani nenáleží náhrada nákladů řízení. Žalobkyně i žalovaná, prostř. opatrovníka, souhlasily s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (smlouva ze dne [datum], faktura (číslo) ze dne [datum] vč. přehledu o faktuře, faktura (číslo) ze dne [datum], upomínka ze dne [datum] vč. doručenky, věstník Ministerstva zdravotnictví ČR [číslo] 2018, lékařská zpráva ze dne [datum], [datum] a [datum], emailová komunikace) dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí zdravotní péče ze dne [datum]. Žalované byla dne [datum], [datum] a [datum] poskytnuta zdravotní péče ze strany žalobkyně. Na vyšetření dne [datum] se žalovaná nedostavila. Žalobkyně vystavila žalované dne [datum] zálohovou fakturu na částku 1 500 Kč. Dále vystavila žalované fakturu dne [datum] znějící na 1 598 Kč (3 098,22 – 1 500) za poskytnuté ambulantní vyšetření dne [datum], [datum] a [datum]. Faktura byla splatná dne [datum]. V přehledu faktury bylo vypsáno kódové označení poskytnutých služeb spolu s cenou za každou poskytnutou službu. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 1 598 Kč, což jí bylo doručeno na adresu (adresa), kdy se písemnost vrátila, neboť nebyla vyzvednuta. Dále žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky emailem ze dne [datum]. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalované byly žalobkyní poskytnuty zdravotní služby ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen„ zákon o zdravotních službách“), což vyplývá zejména z předložených lékařských zpráv. Proto se žalobkyně po žalované oprávněné domáhá zaplacení jejich ceny ve výši 1 598 Kč podle smlouvy a podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách, které jsou stanovené v souladu s Věstníkem Ministerstva zdravotnictví [číslo] pro rok 2018 a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, což vyplývá z předložené faktury. Žalobkyně byla podle smlouvy oprávněna požadovat zaplacení zálohy, což učinila a žalovaná tuto (ve výši 1 500 Kč) uhradila. Žalobkyně prokázala, že řádně a zcela po právu vyúčtovala žalované poskytnuté zdravotní služby ve výši 3 098,22 Kč, resp. po odečtení zálohy ve výši 1 598 Kč. Stejně tak má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky urgovala před podáním žaloby, a to prostřednictvím emailu a pokusem o doručení zásilky na poslední známou adresu žalované. Soud tedy shledal žalobu plně po právu, pročež jí tímto rozsudkem plně vyhověl. Soud dále shledal jako důvodný požadavek na zaplacení úroků z prodlení, když faktura byla splatná dne [datum] a žalovaná se tak dne [datum] dostala do prodlení. Soud tak rozhodl o přiznání úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od [datum] do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a tří paušálních náhrad po 100 Kč za sepis žaloby, předžalobní výzvu a písemnou repliku k vyjádření opatrovníka žalované podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Lhůta k plnění ve výroku o věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.