45 C 139/2021-52 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady škody ve výši 520.390 Kč, způsobené mu porušením právní povinnosti soudního exekutora v exekučním řízení, zahájeném proti žalobci na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] z titulu vydaného rozhodčího nálezu. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], se sídlem [adresa]. Ještě před zahájením exekučního řízení uhradil [anonymizováno] 12.5.2011 uhradil žalobce (jako povinný) dobrovolně k rukám tehdejšího oprávněného částku ve výši 146.760 Kč a dne 17.5.2011 podal žalobu na zrušení daného rozhodčího nálezu též návrh na odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu. [název soudu] poté odložil vykonatelnost rozhodčího nálezu usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Následně [název soudu] rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl o zrušení rozhodčího nálezu a tento rozsudek následně potvrdil [název soudu] rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dne 23.6.2011 byla žalobci doručena výzva č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] od Exekutora k dobrovolnému splnění povinnosti uložené exekučním titulem, na základě které povinný dne 15.7.2011 uhradil do pokladny Exekutora částku ve výši 250.000 Kč představující část tzv. jistoty a současně ve zbytku povinný odkázal na zajištění rozestavěné stavby rodinného domu a dále postižených pozemků. Dne 27.6.2011 podal povinný odvolání proti usnesení exekučního soudu o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora ze dne 8.6.2011 a současně návrh na odklad exekuce. Dne 27.6.2011 podal zároveň povinný [příjmení] návrh na zastavení exekuce. Soudní exekutor vydal dne 15.7.2011 usnesení, ve kterém zrušil zákaz s nakládáním s majetkem povinného. Soudní exekutor svým usnesením č.j. [číslo jednací] exekuci na majetek povinného odložil. Dne 25.7.2011 uhradil povinný zbývající část jistoty ve výši 254.280 Kč. Až v řízení o náhradě škody před [název soudu], konkrétně v rozsudku [název soudu] vydaným pod č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soud konstatoval, že exekutor postupoval nesprávně, když se dopustil řady pochybení. Jmenovitě„ zejména vyplatil žalované 1 žalobcem složenou jistotu, přestože k tomu nebyly splněny zákonné předpoklady Soudní exekutor, ačkoliv mu byly doručeny návrhy žalobce ze dne 27. 6. 2011 na zastavení exekuce a na její odklad z důvodu podané žaloby o zrušení rozhodčího nálezu, o těchto návrzích řádně nerozhodl. Návrh na odklad exekuce se v exekutorském spise vůbec nenachází a návrh na zastavení exekuce nebyl postoupen exekučnímu soudu, ačkoliv exekutor rozhodl pouze o částečném zastavení exekuce. Pokud soudní exekutor svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] exekuci [spisová značka] odložil podle ustanovení § 54 odst. 5 exekučního řádu (ačkoliv žalobce žádal o odklad exekuce z důvodu podané žaloby na zrušení rozhodčího nálezu), měl také o návrhu žalobce na zastavení exekuce podle ustanovení § 55 odst. 1 e. ř. sám rozhodnout, nebo návrh postoupit ve stanovených lhůtách exekučnímu soudu. Pokud pak soudní exekutor ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] v odůvodnění uvádí, že exekuci odkládá do pravomocného skončení soudního řízení o zrušení rozhodčího nálezu, tedy že k odkladu exekuce došlo podle ustanovení § 54 odst. 3 exekučního řádu, neměl do pravomocného skončení soudního řízení v exekučním řízení (včetně výplaty jistoty) pokračovat. Nic takového se ovšem nestalo, soudní exekutor nevyčkal právní moci rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu a rozhodl pouze o částečném zastavení exekuce ohledně některých z exekučních příkazů, a to s odůvodněním, že vymáhaná pohledávka byla uspokojena. Exekuci následně ukončil vyrozuměním o úplném vymožení vymáhané pohledávky. Exekučnímu soudu tak nebyl postoupen ani návrh na zastavení exekuce v části, v níž zastavena k návrhu žalobce nebyla, ani návrh na odklad exekuce. Naproti tomu pověřený Exekutor doručil povinnému vyrozumění soudního exekutora o zániku pověření k provedení exekuce, když konstatoval, že zcela vymohl pohledávku oprávněného, její příslušenství a náklady exekuce. Dne 25.6.2019 (tedy po více než 8 letech od údajného zániku pověření k provedení exekuce) přijal [stát. instituce], [stát. instituce], oznámení o zahájení řízení o povolení vkladu, a to na základě oznámení exekutora o skončení (provedení) exekuce [číslo jednací] ([číslo jednací]) ze dne [datum rozhodnutí]. Na základě tohoto řízení bylo vymazáno zástavní exekutorské právo ke spoluvlastnickému podílu ve výši id. % na parcele p. [číslo] (zahrada) v [katastrální uzemí] zřízené podle § 69a Exekučního řádu zřízeného exekučním příkazem o zřízení exekutorského zástavního práva ze dne 17.6.2001 (Z [číslo] [rok] [anonymizováno]). V daném případě není zjřemé, na základě jakých skutečností exekutor jednal, když toto nebylo povinnému žádným způsobem oznámeno. O této skutečnosti se dozvěděl od spoluvlasntíků předmětné nemovitosti. Žalobce podal na základě zjištění uvedeného v odst. 14 dne 16.11.2019 návrh na zastavení exekuce, nicméně toto řízení bylo usnesením [název soudu] zastaveno, neboť soud vzal za prokázané, že obchodní firma [právnická osoba] v likvidaci (takto zapsána 3.3.2017) byla vymazána z obchodního rejstříku dne 3.5.2018, a to bez právního nástupce a tedy nejsou dány podmínky řízení pro řízení o zastavení exekuce, neboť oprávněný zanikl bez právního nástupce, a to před zahájením řízení o zastavení exekuce a není tedy dán okruh účastníků řízení o zastavení exekuce. Žadatel se obrátil podáním ze dne 9.11.2020 na právního nástupce [anonymizováno], tj. na [exekutorský úřad], Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, se sídlem [adresa], [obec], s výzvou k náhradě způsobené škody. Tento však nahradit škodu odmítl. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 25.11.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 25.11.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za škodu ve výši 520.390 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem bývalého soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]. K projednání žádosti žalobce došlo dne 4.10.2021 a tato byla s ohledem na promlčení daného nároku zamítnuta. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a konstatovala, že při mimosoudním projednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je promlčen, když žalobce se o případné škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl v roce 2011, kdy bylo vydáno vyrozumění exekutora o zániku pověření k provedení exekuce. Podání, kterým žalobce uplatnil svůj nárok v rámci předběžného projednání, bylo žalované doručeno až dne 25.11.2020, tedy až po uplynutí promlčecí lhůty. I v případě, že by nárok promlčený nebyl, nárok by nebyl důvodný, jelikož žalobce nevyužil všech procesních prostředků k ochraně svých práv. Žalobce nejprve podal odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, podané odvolání však vzal zpět. Žalobce se vzdal práva odvolání proti vydanému usnesení o odkladu exekuce a sám se ani jinak nebránil proti postupu soudního exekutora. Navíc předmětný exekuční titul (rozhodčí nález), byl zrušen pouze z důvodu, že v době vydání rozhodčího nálezu judikatura vyšších soudů nebyla jednotná a všechna rozhodnutí vyšších soudů, na kterých byla založena rozhodnutí okresního a krajského soudu v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, vycházela právě z judikatury vydané po sjednání rozhodčí doložky a po vydání rozhodčího nálezu, nebylo sporováno, že by žadatel neměl dluh vůči oprávněnému. Dále zde je (byla) možnost vymáhat vydání bezdůvodného obohacení na oprávněném z exekučního řízení. Nárok na náhradu škody může být vůči státu úspěšně uplatněn až tehdy, když žalobce nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení vůči tomu, kdo toto obohacení bez důvodu získal a je proto povinen mu jen vydat. Stát je v tuto chvíli v postavení coby„ posledního dlužníka“ (srov. např. usnesení NS ČR sp. zn. [spisová značka], dále sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další). Zákon [číslo] Sb. toto upravuje v ust. § 8 odst. 3 in fine, kde vede poškozeného k tomu, aby ještě před případným uplatněním nároku proti státu využil všech („ jiných“) procesních prostředků k ochraně svého práva, s jejichž uplatněním by bylo spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Takovým prostředkem je i uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Co se týče požadované částky ve výši 16.110 Kč, která představuje náklady právního zastoupení v souvislosti s uplatněním nároku vůči exekutorovi, žalovaná uvádí, že dle § 31 odst.