45 C 182/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 2 příspěvků podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastníka motorového vozidla a to na základě zjištění žalobkyně, že žalovaný v období od 18. 4. 2019 do 14. 7. 2019 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] a dále v období od 15. 7. 2019 do 4. 12. 2019 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], neměl uzavřené povinné pojištění odpovědnosti. Tím žalovaný porušil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle § 4 odst. 6 téhož zákona doručení písemné výzvy žalovanému žalobkyní, přičemž splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Splatnost prvního příspěvku nastala dne 12. 10. 2019 a druhého příspěvku 28. 3. 2020. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné částky spolu s příslušenstvím. Výše příspěvku pak byla následně vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 téhož zákona, kterých bylo u prvního příspěvku 88 dní a u druhého příspěvku 143 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V tomto případě tato denní sazba činila 65 Kč. Tedy celkem žalobkyně u prvního nároku požaduje po žalovaném úhradu dlužné částky ve výši 5 720 Kč a u druhého nároku 9 295 Kč a spolu s tím úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč čili 600 Kč, která je jí přiznávána podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně rovněž spolu s tím požaduje úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný na předmětnou výzvu nikterak nereagoval a ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se nikterak nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud zjistil z důkazů předložených žalobkyní, a to konkrétně z výzvy k úhradě ze dne 28. 8. 2019, 6. 11. 2019, 4. 6. 2020, 17. 1. 2020, 12. 2. 2020 z předžalobní upomínky ze dne 16. 3. 2022 včetně doručenek, následující skutečnosti: Žalovaný byl zapsaný v registru vozidel jakožto vlastník motorového vozidla – osobního automobilu nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu UH605184. Toto vozidlo v období od 18. 4. 2019 do 14. 7. 2019 (88 dní), od 15. 7. 2019 do 4. 12. 2019 (143 dní) provozoval bez sjednaného pojištění, přičemž denní sazba činí 65 Kč. Žalovaný byl dopisem ze dne 28. 8. 2019, 6. 11. 2019, 4. 6. 2020, 17. 1. 2020, 12. 2. 2020 vyzván ze strany žalobkyně k úhradě zákonných příspěvků do garančního fondu žalobkyně za všechny dny, kdy nebylo vozidlo pojištěno s příslušnou sazbou, a za náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvků spolu s náklady nastala 60. den po doručení výzvy žalované. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k úhradě nedoplatků opakovaně vyzýván před podáním žaloby. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZoPOPV“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 ZoPOPV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V této věci bylo prokázáno, že žalovaný provozoval uvedené motorové vozidlo v období od 18. 4. 2019 do 14. 7. 2019 a v období od 15. 7. 2019 do 4. 12. 2019, a proto vzniklo žalobkyni dle § 4 odst. 1 ZoPOPV právo na uhrazení příspěvku vypočteného dle § 4 odst. 3 ZoPOPV a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí ZoPOPV (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb.“) v sazbě 65 Kč za den u vozidla [registrační značka]. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 ZoPOPV rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním ve výši dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. 300 Kč. Splatnost příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva nastala v souladu s § 4 odst. 7 ZoPOPV 60. den po doručení výzvy žalované. Na základě uvedených skutečností soud proto žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti daného příspěvku a nákladů dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 615 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za sepis podané žaloby dne 17. 4. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.