45 C 192/2020-39 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 207 328 Kč, způsobené mu v řízení u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 333/2005. Žalobce uvedl, že řízní bylo zahájeno dne 15.02.2005 a bylo pravomocně ukončeno dne 27.11.2019, přičemž celková doba trvání daného řízení dosáhla [číslo] dnů, což je dle jeho názoru doba zcela nepřiměřená. Dle názoru žalobce se v průběhu Předmětného řízení vyskytly značné průtahy, čímž bylo porušeno jeho základní právo na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů stanovené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a žalobce byl po celou dobu řízení v nejistotě ohledně jeho výsledku, proto samotné konstatování porušení jeho práva je v tomto případě zcela nedostačující. Žalobce uvedl, že v daném řízení nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině a nejednalo se o nijak významně složitou skutkovou věc. Dle názoru žalobce výše uvedená absence okolností, které by zvyšovaly složitost věci, zvyšuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobce měl obdržet za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Žalobce v průběhu řízení nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům, což dle jeho názoru ani nezvyšuje, ani nesnižuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo být poskytnuto za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem proto žalobce požadoval zadostiučinění, které vyčíslil ve výši 15.000 Kč za jeden rok řízení (první dva roky v poloviční výši), tedy 207 328 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 15.05.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 15.5.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za nemajetkovou újmu ve výši 207.328 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeným před Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 333/2005. Žalovaná uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání posoudila a dospěla k závěru, že v daném případě k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená, nedošlo. Proto žádosti o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu nevyhověla. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a konstatovala, že řízení vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 333/2005 formálně probíhalo po dobu 14 let a 9 měsíců. Posuzované řízení však bylo ze zákona ode dne 14.3.2006 do dne 5.10.2019 přerušeno kvůli konkurzu na majetek žalovaného. Soud v posuzovaném řízení tak nemohl činit žádné úkony. V době před přerušením řízení k žádným prodlevám v řízení nedošlo, proběhlo jednání, na němž byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno. V době mezi jeho vyhotovením a rozesláním účastníkům byl na žalovaného prohlášen konkurz. Řízení nelze hodnotit jako příliš složité. Proběhlo jedno jednání, na němž žalobkyně prokázala listinnými důkazy důvodnost svého nároku a žalobě tak bylo vyhověno. Žalovaná dále stručně shrnula průběh konkursního řízení a doplnila, že od okamžiku prohlášení konkurzu na majetek žalovaného výrazně klesl význam posuzovaného řízení pro žalobce, který přihlásil svoji pohledávku do konkurzního řízení a jeho pohledávka byla částečně uspokojena. V této souvislosti odkázala na stávající judikaturu Nejvyššího soudu, podle které je při posuzování přiměřenosti délky řízení i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění podstatná též hodnota uplatněného peněžitého nároku. Jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky (např. rozsudek ze dne 31.5.2012, sp. zn. 29 Cdo 2012/2010). Při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení je současně třeba vzít na zřetel specifikum tohoto řízení. Na rozdíl od většiny jiných soudních řízení, konkurzní řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. [ulice] roli nemá v konkurzním řízení soudce, ale správce konkurzní podstaty, na jehož úkony není možno nahlížet s ohledem na platné zákony jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Správce konkurzní podstaty je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost. Soud zejména vykonává dohled nad činností správce a schvaluje významné úkony správce. Dle platné judikatury stát dle zákona č. 82/1998 Sb. za činnost správce konkurzní podstaty neodpovídá. V postupu konkurzního soudu pak nelze shledat nesprávný úřední postup. Žalovaná konstatovala, že s ohledem na množství věřitelů a další soudní řízení, vedená v rámci konkurzu, nebylo možné konkurzní řízení ukončit dříve. Z tohoto hlediska pak žalovaná považuje částku požadovanou žalobkyní jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu za značně nadnesenou, byť se žalobkyně domáhá náhrady nemajetkové újmy za řízení vedené pod sp. zn. 13 Cm 333/2005, tedy nikoli přímo za konkurzní řízení. Dle žalované celková délka posuzovaného řízení byla odvislá od možnosti ukončení konkurzu, proto by mělo být při hodnocení významu řízení přihlédnuto právě i k míře uspokojení žalobce v konkursním řízení. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela. Žalovaná při mimosoudním projednání nároku dospěla k závěru, že délku řízení u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 333/2005 lze hodnotit jako přiměřenou a k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. tak nedošlo. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání nedostavil, nemohlo mu být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jejích tvrzení a označení důkazů, týkajících se významu daného řízení pro jeho osobu, odůvodňujícího jím požadovanou nemajetkovou újmu z délku řízení, který nijak nespecifikoval. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1793/2011). 4. Žádostí o náhradu majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, vyhotovenou 15.5.2020 zástupcem poškozeného, JUDr. [jméno] [příjmení], žádal žalobce u žalované zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nesprávným úředním postupem v řízení, které vedl Krajský soud v Českých Budějovicích pod sp.zn. 13 Cm 333/2005 a v řízeních na něj navazujících s tím, že požadoval náhradu v rozsahu 207.328,00 Kč s příslušenstvím. 5. Dle sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 18.5.2020 byl žalobce informován, že 15.5.2020 žalovaná obdržela žádost o projednání nároku na zadostiučinění ve věci, projednávané před Krajským soudem [obec] pod sp.zn. 13 Cm 333/05. 6. Stanoviskem 6.4.2021 byla žádost žalobce o předběžné projednání nároku vypořádána. Žalovaná uvedla, že v rámci daného řízení nebyla shledána nepřiměřená délka řízení, neboť dané řízení, byť formálně trvalo po dobu 14 let a 9 měsíců, bylo ze zákona ode dne 14.3.2006 do 5.10.2019 přerušeno kvůli konkurzu probíhajícím na majetek žalovaného. S ohledem na to v té době nemohl soud činit žádné úkony a v době před přerušením řízení k žádným prodlevám nedošlo. Co se týče posuzovaného řízení konkursního, žalovaná konstatovala, že tento byl prohlášen od 14.3.2006, přičemž ve dnech 23.8.2006 a 6.12.2006 proběhla přezkumná jednání a následně byla správci konkurzní podstaty opakovaně prodlužována lhůta pro podání konečné zprávy. S ohledem na to tedy žalovaná konstatovala, že nelze shledat nesprávný úřední postup na straně soudu. 7. Ze spisu sp.zn. 13 Cm 333/2005 Krajského soudu v Českých Budějovicích soud zjistil následující skutečnosti: Dne 15.2.2005 byla ve věci podána žaloba, kterou se žalobce domáhal částky 208.968,50 Kč s přísl. proti Odbytovému družstvu CENTRUM [obec], kdy konstatoval, že se jednalo o úhradu licenčních poplatků, přičemž žalovaný svůj dluh písemně uznal, avšak neuhradil. Do spisu byl založen výpis z obchodního rejstříku tehdejšího žalobce, ze kterého vyplývá, že je akciovou společností se základním kapitálem ve výši 114.982.000,00 Kč, a v