45 C 83/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 2. 2022 domáhala po žalovaném úhrady dlužné částky ve výši 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení. Žalovanému byla dne 10. 12. 2020 poskytnuta záchytná služba dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo], jež je provozována žalobkyní. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v [anonymizována tři slova] [ulice] byl žalovanému vystaven daňový doklad [číslo] ze dne 10. 12. 2020 na částku ve výši 3 000 Kč, se splatností dne 9. 1. 2021. Žalovaný dluh ve shora uvedené výši uznal co do důvodu a do této částky a to dne 10. 12. 2020, leč ničeho neuhradil. Ačkoliv byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 2. 11. 2021 k úhradě dlužné částky, na předmětnou výzvu nikterak nereagoval a dluh v požadované výši neuhradil. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, přičemž žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a žalovaný byl procesně pasivní, soud proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění účinném do 31. 12. 2021, dle kterého, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 6. Vzhledem k uvedenému soud shledal žalobu důvodnou, neboť bylo prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně ošetřen dne 10. 12. 2020 a za tyto služby je povinen uhradit částku 3 000 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, a tudíž netvrdil a ani neprokazoval, že by žalovanou částku již zcela nebo zčásti uhradil. Jelikož měl žalovaný ve smyslu citovaného ustanovení povinnost uhradit žalobkyni náklady na ošetření a takto neučinil, soud žalobě vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, tj. ode dne 10. 1. 2021 do zaplacení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za žalobu podanou dne 1. 2. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.