45 C 91/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 15. 11. 2021 domáhala zaplacení příspěvku podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastníka motorového vozidla, a to na základě zjištění žalobkyně, že žalovaný v období od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], neměl uzavřené povinné pojištění odpovědnosti. Tím žalovaný porušil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což zakládá žalobkyni spolu s doručením písemné výzvy nárok na výše uvedené příspěvky. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kterých bylo 171 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V tomto případě tato denní sazba činila u příspěvku 47 Kč. Dále pak žalobkyně požadovala úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, která je jí přiznávána dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval na předmětné výzvy k úhradě svého dluhu, byla mu zaslána předžalobní upomínka dne 15. 2. 2020, přesto žalovaný ničeho neuhradil a na předmětnou výzvu nikterak nereagoval. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, přičemž žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a žalovaný byl procesně pasivní, soud proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení soud ve věci zjistil následující skutečnosti. Žalovaný byl zapsaný v registru vozidel jakožto provozovatel/vlastník motorového vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno]. Toto vozidlo v období od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl vyzván ze strany žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, splatnost příspěvku nastala dne 16. 3. 2020, neboť splatnost nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy, přičemž výzva byla žalovanému doručena dne 15. 2. 2020. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k její úhradě opakovaně vyzýván před podáním žaloby. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V této věci bylo prokázáno, že žalovaný provozoval uvedené motorové vozidlo v období od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno] v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto vzniklo žalobkyni dle § 4 odst. 1 téhož zákona právo na uhrazení příspěvku vypočteného dle § 4 odst. 3 téhož zákona a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb.“) v sazbě 47 Kč za den, tj. za 171 dnů ve výši 8 037 Kč. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním ve výši dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. 300 Kč. Na základě uvedených skutečností soud proto žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku a nákladů do zaplacení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. Ve výroku II. tohoto rozsudku soud zamítl nárok žalobkyně, což odůvodňuje tím, že 300 Kč představuje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., sám o sobě je příslušenstvím, nelze tedy požadovat zákonný úrok z prodlení, nýbrž je pouze součástí příspěvku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 337 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za žalobu podanou dne 15. 11. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.