46 C 235/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 890 Kč s příslušenstvím představující příspěvek za porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný jakožto provozovatel vozidla s [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], neměl v době od 15. 1. 2021 do 30. 4. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně jej proto dopisem ze dne 31. 12. 2021, doručeným 15. dnem od odeslání, vyzvala k zaplacení příspěvku za 106 dní (á 65 Kč) v celkové výši 6 890 Kč. Splatnost příspěvku v souladu s ustanovením § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. nastala dne 16. 3. 2022. Žalovaný ani přes zaslané upomínky nereagoval, žalobkyni proto nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud a požadovat též náklady na upomínání ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci samé postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a u žalovaného soud souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal, když se žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě žalobkyní předložených listin učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný je provozovatelem vozidla s [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] (prokázáno informací o zjištěných údajích o vozidle a povinných osobách). Za období od 15. 1. 2021 do 30. 4. 2021 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli je tato povinnost stanovena v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyně mu proto zaslala výzvu ze dne 31. 12. 2021, doručenou dne 19. 1. 2022, kterou jej vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za zmíněných 106 dní (á 65 Kč) v celkové výši 6 890 Kč (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalované ze dne 31. 12. 2021 a informací o odeslání zásilky). Z listinných důkazů se tak podává, že k doručení nedošlo fikcí 15. dnem, tj. 15. 1. 2022, jak uvádí žalobkyně, ale výzva byla žalovanému fakticky doručena 19. 1. 2022. Následně dne 6. 4. 2022 žalobkyně znovu upomenula žalovaného o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu (prokázáno upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 6. 4. 2022). Žalobkyně následně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 1. 6. 2022, ve které ho znovu vyzvala k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2022, podacím archem a výpisem [anonymizováno] o sledování zásilky). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě upomínek, ani po zaslání předžalobní upomínky. 5. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého má žalobkyně proti vlastníku tuzemského vozidla a jeho provozovateli právo na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., tj. je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. odeslání písemné výzvy žalobkyně k zaplacení příspěvku žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy (§ 7 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.). Přičemž z důvodu nouzového a mimořádného stavu byla dána lhůta 60 dnů. Výše dlužného příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy bylo provozováno vozidlo bez pojištění (106 dní), a denní sazby 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., (6 890 Kč) s připočtením nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., (300 Kč), celkem tedy 7 190 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě dlužného příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ze dne 31. 12. 2021, doručenou dne 19. 1. 2022. Žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě k tomu určené, ani kdykoli později. Splatnost dlužné částky tak nastala ke dni 21. 3. 2022 po uplynutí lhůta 60 dnů a nikoli 16. 3. 2022, jak uvedla žalobkyně. Lhůtu k plnění je třeba počítat od faktického data doručení. Pokud došlo k faktickému doručení, nelze užít fikci doručení, která nastává 15. dnem. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by svou povinnost splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto žalobě v rozsahu výroku I. vyhověl. Vedle jistiny má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení, a to v souladu s ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výše zákonného úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobu částečně zamítl výrokem II., neboť jak již shora uvedl, splatnost je třeba počítat od faktického doručení, které dle doručenky předložené žalobkyní nastalo dne 19. 1. 2022, nikoli 15. 1. 2022, jak uvedla žalobkyně. 6. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 7. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám její právní zástupkyně (§149 odst. 1 o. s. ř.) Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 190 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.