47 C 177/2021-110 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 8. 2021 domáhal po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklých v souvislosti s trestním stíháním žalobce, jenž byl usnesením z 31. 8. 2017 obviněn Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie hl. města Prahy, Službou kriminální policie a vyšetřování, Odborem hospodářské kriminality, 7. Oddělením pod č. j.: KRPA [číslo] ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Následně byla pro citovaný trestný čin podána u Městského soudu v Praze na žalobce obžaloba (dále jen„ městský soud“). Žalobce byl následně rozsudkem z 31. 8. 2020 č.j.: 56 T 2/2019-8216 obžaloby zproštěn. Konkrétně žalobce požaduje zaplacení částky 191 603,50 Kč představující vynaložené náklady na obhajobu, částky 200 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním, když žalobce zdůraznil, že trestní stíhání více jak 3 roky, hrozil mu trest odnětí svobody v délce 10 let, přičemž neustálý stres způsobený obavami z nejisté budoucnosti vedl k postupnému vzájemnému odcizení s manželkou žalobce, jenž vyústil až k rozvratu manželství žalobce a k zhoršení zdravotního stavu manželky žalobce. Stres vyvolaný nezákonným rozhodnutím byl umocněn tím, že do poslední chvíle bylo s žalobcem zacházeno jako se svědkem. U žalobce se následně objevily zdravotní obtíže, nespavost, nesoustředěnost, úzkostné stavy. Uzavřel se před okolním světem. Konečně žalobce požadoval částku 65 000 Kč, a to v důsledku nepřiměřené délky trestního stíhání. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze 14. 10. 2022, v němž uvedla, že žalobce u ní uplatnil nárok, jenž mu měl vzniknout v souvislosti s trestním stíháním ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 2/2019 (dále jen„ posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Nároku na náhradu nákladů trestního řízení vyhověla žalovaná co do částky 170 610 Kč, přičemž uvedla, které úkony neodškodnila. Nárok představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním žalovaná odškodnila částkou 58 500 Kč a nárok žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou délkou trestního stíhání žalovaná odmítla pro absenci odpovědnostního titulu. 3. Jelikož žalovaná žalobci po podání žaloby a uplynutí lhůty pro předběžné projednání nároku uhradila celkově částku 229 110 Kč na nákladech obhajoby a nemajetkové újmě z nezákonného stíhání, vzal žalobce žalobu částečně před zahájením jednání ve věci samé dne 6. 12. 2021 v tomto rozsahu zpět. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci částku uhradila až po podání žaloby a žalobce vzal žalobu co do žalované jistiny zpět dříve, než bylo zahájeno první jednání ve věci, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení co do této částky zastavil. Při jednání samotném vzal žalobce žalobu zpět ještě co do částky 6 292 Kč představující nárok na náhradu škody za úkon označený jako doplnění stížnosti ze dne 27. 9. 2017 a porada s klientem ze dne 9. 11. 2018. Soud tedy se souhlasem žalované ve smyslu ust. § 96 odst. 2, 3 o. s. ř., tedy celkově co do částky 235 402 Kč (výrok I.). 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobce u žalované nároky předběžně uplatnil, a to dne 28. 2. 2021. Dále nebylo též sporu stran průběhu trestního stíhání žalobce. Řízení bylo vůči žalobci zahájeno dne 12. 9. 2017, kdy mu bylo doručeno usnesení policejního orgánu Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba Kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 7. oddělení, ze dne 31. 8. 2017, [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], a [celé jméno žalobce], [datum narození], pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 a), odst. 3 trestního zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákopníku. Dne 27. 2. 2019 byla na žalobce Městským státním zastupitelstvím v Praze podána obžaloba. Následně se konala hlavní líčení ve dnech: 27. 5. 2019, 4. 9. 2019, 5. 9. 2019, 15. 10. 2019, 16. 10. 2019, 17. 10. 2019, 18. 10. 2019, 12. 12. 2019, 6. 2. 2020, 7. 2. 2020, 17. 8. 2020, 18. 8. 2020 a 31. 8. 2020. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, č.j. 56 T 2/2019-8216, byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Ve vztahu k žalobci řízení pravomocně skončilo dne 9. 12. 2020. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 56 T 2/2019, svazek 1, soud zjistil a vzal za prokázané následující skutečnosti: -) usnesení MSZ v Praze z 27. 4. 2018, kterým bylo zrušen usnesení policejního orgánu o zamítnutí žádosti o vydání věci a znovu bylo rozhodnuto tak, že se žádost obviněného [příjmení] o vrácení věci konkrétně investičního zlata zamítá -) usnesení MSZ v Praze z 30. 4. 2018 bylo taktéž rozhodnuto o zamítnutí stížnosti obviněného [příjmení] k žádosti o vydání zlatých investičních slitků -) stejně tak bylo usnesením z 2. 5. 2018 rozhodnuto o zamítnutí stížnosti obviněného [příjmení] proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání zajištěného notebooku [příjmení] -) žádost o zrušení zajištění a vrácení věcí ze dne 5. 7. 2018 obviněného [příjmení] -) usnesení Policie ČR z 13. 7. 2018, jímž byla zamítnuta žádost obviněného [příjmení] ze dne 5. 7. 2018 o zrušení a zajištění vrácení věcí -) stížnost obviněného [příjmení] proti rozhodnutí policejního orgánu z 13. 7. 2018 ze dne 16. 7. 2018 -) usnesení MSZ v Praze ze dne 2. 8. 2018, jímž byla zamítnuta stížnost obviněného [příjmení] proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vrácení věcí -) 15. 8. 2018 ústavní stížnost obviněného [příjmení] byla odmítnuta Svazek 2: -) usnesení o zahájení tr. stíhání ze dne 31. 8. 2017 pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1,2 a 3 tr. zákoníku spáchaná ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku -) stížnost obviněného [příjmení] proti citovanému usnesení ze dne 13. 9. -) stížnost obviněného [příjmení], [příjmení] a stížnost obviněného [celé jméno žalobce] ze 13. 9. 2017 -) odůvodnění stížnosti obviněného [celé jméno žalobce] a [příjmení] došlo 27. 9. 2017 -) usnesením MSZ v Praze z 1. 11. 2017 byly stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení tr. stíhání zamítnuty, neboť nejsou důvodné -) usnesení Policie České republiky z 29. 5. 2018 bylo zahájeno tr. stíhání dalších dvou obviněných, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a bylo rozšířeno tr. stíhání obviněného [příjmení] a [jméno] [příjmení] -) stížnost obviněného [příjmení] proti usnesení došla 8. 6. 2018 -) stížnost obviněného [příjmení] 20. 6. 2018 -) stížnost obviněného [příjmení] došla 4. 6. 2018 -) stížnost [jméno] [příjmení] došla 3. 6. 2018 respektive její doplnění ze dne 31. 5. 2018 -) usnesení MSZ v Praze z 27. 7. 2018 byly stížnosti těchto obviněných zamítnuty jako nedůvodné -) usnesením Policie České republiky z 10. 10. 2017 bylo rozhodnuto o nevyloučení osoby služebně činné v policejním orgánu, a to vrchního komisaře [příjmení] -) stížnost obviněného [celé jméno žalobce] a [příjmení] proti uvedenému rozhodnutí došla 12. 10. 2017 -) usnesením Policie České republiky z 26. 10. 2017 bylo rozhodnuto, že se stížnost obviněného [celé jméno žalobce] a [příjmení] jako nedůvodné zamítají -) usnesením Policie České republiky z 25. 5. 2018 bylo podle § 23 dost. 3 tr. řádu spojeno ke společnému řízení ještě tr. věc obviněného [příjmení] v jiné věci a společnosti [právnická osoba] -) stížnost proti usnesení si podal dne 29. 5. 2018 obviněný [jméno] [příjmení] -) usnesení MSZ v [obec] z 1. 8. 2018 byla tato stížnost zamítnuta -) 2. 10. 2017 proběhlo vazební zasedání ve věci obviněného [jméno] [příjmení] -) žádost obviněného o propuštění z vazby byla zamítnuta -) stejně tak vazební zasedání – proběhlo 25. 9. 2017 -) usnesením Městského soudu v Praze z 18. 10. 2017 byla stížnost obviněného [příjmení] proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 z 2. 10. 2017 zamítnuta -) usnesením MSZ v Praze z 19. 9. 2017 bylo rozhodnuto, že se návrhu obviněného [jméno] [příjmení] nepovoluje provedení úkonu, který se týká náhradní hodnoty zajištěné policejním orgánem -) usnesením MSZ z 25. 9. 2017 byla též zamítnuta žádost obviněného [jméno] [příjmení] o zrušení zajištění náhradní hodnoty -) stížnost obviněného [příjmení] byla usnesením Městského soudu v Praze z 19. 10. 2017 zamítnuta -) usnesením MSZ v Praze z 15. 11. 2017 byla zamítnuta žádost obviněného [příjmení] – zrušení zajištění náhradní hodnoty -) 12. 12. 2017 Městský soud v Praze zamítnul stížnost obviněného [příjmení] -) usnesením Ústavního soudu v 12. 12. 2017 byla odmítnuta stížnost obviněného [příjmení] -) další žádost o zrušení zajištění věcí si podal o