47 C 195/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalovaných zaplacení částky ve výši 175 500 Kč s příslušenstvím z titulu dohody o narovnání č. 2022 ze dne 25. 3. 2022 a prohlášení o ručení z 25. 3. 2022. 2. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uznání nároku podle § 153a odst. 1 o. s. ř. pak zakládá povinnost soudu rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle tohoto uznání, a to bez ohledu na to, zda jsou žalobní tvrzení podložena důkazy, zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku nebo zda se podle nich naopak požadavky žalobce jeví nedůvodnými (srov. Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 32 Cdo 906/98). Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). Podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou v citovaném ustanovení uvedených věcí, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. 3. Ve věci byl dne 1. 9. 2022 pod čj.: EPR 232217 2022 vydán elektronický platební rozkaz, který byl dne 5. 9. 2022 doručen žalované 1) a dne 2. 9. 2022 žalovanému 2). Spolu s elektronickým platebním rozkazem byla žalovaným uložena povinnost vyjádřit se písemně k žalobě ve lhůtě 30 dnů ode dne podání odporu, přičemž byli zároveň poučeni, že jestliže se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jim v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti nim žalobou uplatňován, uznávají a soud v takovém případě rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.). 4. Žalovaní podali dne 12. 9. 2022 proti elektronickému platebnímu rozkazu blanketní odpor. Více se žalovaní k věci samé nijak nevyjádřili, lhůta k podání vyjádření uplynula dnem 20. 10. 2022. 5. Veden těmito úvahami, dovozuje soud podle ust. § 157 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k ust. § 153a o. s. ř., že v dané věci předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny, a proto bez potřeby nařízení jednání rozhodl tak, jak je to patrné z výroku tohoto rozhodnutí, aniž by mu bylo umožněno přezkoumat věcnou správnost žaloby a aniž by bylo třeba žalobou uplatněný nárok právně kvalifikovat (srov. NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3498/2012). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 591,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 175 000 Kč sestávající z částky 8 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 050 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 150 Kč ve výši 4 441,50 Kč.