47 C 92/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 25. 3. 2022 domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím představující nedoplatek na příspěvku vlastníka motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], které bylo celkem 126 dnů v období od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019 provozováno bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši 3 780 Kč a dále povinnost k úhradě zákonného poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ze strany žalobkyně dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč, které byly žalované vyúčtovány výzvou k úhradě, splatnou po uplynutí nejméně 30 dnů ode dne jejího doručení žalované. Žalobkyně odeslala výzvu žalované dne 11. 7. 2019, výzva byla doručena dne 26. 7. 2019 a splatnost nastala dne 25. 8. 2019. Výše příspěvku se dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vypočte jako součin počtu nepojištěných dnů a výše denní sazby dle druhu vozidla, které je v daném případě osobní automobil se zdvihovým objeme válců motoru do 1000 cm3 a sazba činí 30 Kč. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaná je zapsaná v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla pod [číslo jednací]. Žalobkyně žalovanou upomínala k úhradě dluhu před podáním žaloby upomínkou odeslanou dne 1. 12. 2021, avšak žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Usnesením ze dne 23. 5. 2022, vydaným pod č.j. 47 C 92/2022-17, soud ustanovil žalované z důvodu dle § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, opatrovníka. 3. Žalovaná se ve věci vyjádřila prostřednictvím ustanoveného opatrovníka v podání ze dne 1. 7. 2022, v němž uvedla, že má za to, že nebylo prokázáno, že by bylo vozidlo v předmětném období ve fyzickém držení žalované a pouhým zápisem žalované v registru vozidel jako vlastníka vozidla není založena domněnka, že bylo vozidlo žalovanou také provozováno a vznikla jí povinnost k úhradě žalovaného příspěvku. 4. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná prostřednictvím ustanoveného opatrovníka konkludentně podle § 101 odst. 4 o.s.ř., když nereagovala na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě žalobkyní předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná byla zapsána v registru vozidel jakožto vlastník osobního automobilu s objemem válců do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo]. Toto vozidlo v období od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019 provozovala bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná byla výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 7. 2019 vyzvána ze strany žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku ve výši 3 780 Kč za 126 dnů, kdy nebylo vozidlo pojištěno, se sazbou 30 Kč á den a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč pro případ, že částka nebude ve stanovené lhůtě 60 dnů uhrazena, tj. celkem 4 080 Kč. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila, ačkoliv byla k její úhradě upomínkou o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18. 9. 2019, 12. 12. 2019 a předžalobní upomínkou ze dne 1. 12. 2021, odeslanou žalované dle podacího lístku téhož dne, opakovaně vyzývána před podáním žaloby. Výpisem z registru silničních vozidel bylo prokázáno, že výše uvedené vozidlo bylo v období od 24. 11. 2016 vedeno jako provozované žalovanou [právnická osoba], s.r.o. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZoPOPV“). Dle § 4 jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalovaná nenahlásila, že by jí bylo vozidlo odcizeno, vozidlu byla provedena technická kontrola dne 4. 4. 2022, proto se jako vlastník vozidla nemůže zprostit povinnosti k úhradě zákonného příspěvku. V této věci bylo provedenými důkazy a výpisem z registru silničních vozidel prokázáno, že žalovaná provozovala uvedené motorové vozidlo v období od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019 v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) ZoPOPV bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto vzniklo žalobkyni dle § 4 odst. 1 ZoPOPV právo na uhrazení příspěvku vypočteného dle § 4 odst. 3 ZoPOPV a § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí ZoPOPV (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb.“) v sazbě 30 Kč za den, tj. za 126 dnů provozu vozidla bez sjednaného pojištění ve výši 3 780 Kč. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 ZoPOPV rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním ve výši dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. 300 Kč. Splatnost příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva nastala v souladu s § 4 odst. 7 ZoPOPV 30. den po doručení výzvy žalované. Na základě uvedených skutečností soud proto žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku a nákladů dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 080 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.