48 C 91/2022-75 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhali na žalované zaplacení každému z žalobců částky 168 375 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Okresním soudem v Břeclavi pod sp. zn. 7 C 758/2009 (dále také jen„ posuzované řízení“). Žalobci uvedli, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum], kdy se žalobci po procesních žalovaných domáhali vyklizení pozemku a náhrady škody ve výši 20 620 Kč s příslušenstvím. Předseda Okresního soudu v Břeclavi připustil, že v období [datum] do [datum] nebyly ze strany soudu činěny žádné úkony, což bylo zapříčiněno nedostatkem soudců. Žalobci se na délce řízení nepodíleli. Žalobci uvedli, že nesouhlasí s tím, že by k bezdůvodným průtahům docházelo pouze v tomto období. Zrekapitulovali průběh posuzovaného řízení. Uvedli, že v průběhu řízení bylo rozhodováno s průtahy, soud rozhodoval o opakované změně žaloby, bylo zpracováno více znaleckých posudků, byli vyslechnuti svědci, řízení bylo z důvodu nařízené mediace přerušeno, avšak déle než na tři měsíce, kdy mediátor byl nečinný. Soud dále nesprávně částečně odmítl žalobu, což potvrdil i soud odvolací. Ve věci byl vyhlášen až dne [datum] rozsudek, který byl částečně potvrzen rozsudkem soudu odvolacího ze dne [datum]. Proti rozsudku bylo dále podáno dovolání, které bylo odmítnuto. Řízení nebylo po skutkové ani právní stránce složité. Žalobci se na délce řízení nepodíleli. Řízení bylo zatíženo průtahy. Nelze sice státu přičítat k tíži prodloužení délky řízení tím, že je nezbytné rozhodnout o opravných prostředcích, avšak nejsou ospravedlnitelné průtahy vznikající rušením nesprávných rozhodnutí soudů nižších stupňů, což se v posuzovaném řízení stalo dvakrát. Opakované rozhodování soudů bylo zapříčiněno nesprávným rozhodnutím již od začátku. Význam předmětu řízení pro žalobce byl zvýšený, neboť občanský zákoník dává vyšší váhu na vlastnictví věci nemovité před vlastnictvím věci movité, což se projevuje např. zřízení katastru nemovitostí, délkou vydržení vlastnického práva k nemovitým věcem, aj. Každý z žalobců tak požaduje zadostiučinění ve výši 264 000 Kč, která spočívá v základní částce za rok řízení ve výši 20 000 Kč (za první dva roky v poloviční výši), kterou dále požadují zvýšit o 20 % z důvodu chybného postupu soudu. Nárok u žalované uplatnili dne [datum] a dne [datum]. Žalobcům byla každému přiznána částka 67 375 Kč a 28 250 Kč. S ohledem na částečné vyhovění jejich návrhu, každý z žalobců požaduje zadostiučinění ve výši 168 375 Kč. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě potvrdila, že u ní žalobci nárok uplatnili poprvé dne [datum], přičemž dne [datum] žalovaná konstatovala, že došlo k porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě a přiznala každému z žalobců zadostiučinění ve výši 67 375 Kč. Zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, kdy shledala, že v řízení došlo k průtahu v období od [datum] do [datum]. Při stanovení výše zadostiučinění vycházela z částky 15 000 Kč za rok řízení, přičemž za první dva roky ve výši poloviční. Tuto částku snížila o 30 % z důvodu složitosti věci a o 10 % za přičinění žalobců na dílce řízení. Částku dále o 10 % navýšila z důvodu značného průtahu soudu. Věc byla po skutkové i právní stránce do určité míry složitá. Předmětem řízení je vyklizení nemovitosti a náhrada škody. Ve věci byly vypracovány dva znalecké posudky, jeden z oboru geodezie a kartografie, v rámci kterých bylo provedeno místní šetření a proveden nový geometrický plán. Druhý znalecký posudek byl z oboru odhady cen rostlin a okrasných dřevin. Řízení bylo složité z procesního hlediska, neboť bylo vydáno 21 různých procesních usnesení. Žalobci se na dílce řízení podíleli, když opakovaně měnili žalobu, pročež byla odročována jednání soudu. Soud musel žalobce opakovaně vyzývat k odstranění vad odvolání. Soud účastníkům řízení nařídil setkání s mediátorem, avšak účastníci nebyli schopni se na osobě mediátora shodnout, proto jej nakonec musel ustanovit soud. Účastníci mediátora ani sami nekontaktovali. Podruhé svůj nárok žalobci uplatnili dne [datum], kdy k projednání došlo dne [datum]. Žalovaná opět konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a každému z žalobců poskytla zadostiučinění ve výši 28 250 Kč. Vzhledem k délce řízení, které ke dni druhého projednání žádosti trvalo 12 let a 3 měsíce byl shledán důvod pro přiznání částky 17 000 Kč za rok řízení (první dva roky v poloviční výši), přičemž základní částku žalovaná snížila o 35 % z důvodu složitosti věci (při prvním projednání byla částka snížena s ohledem na toto kritérium pouze o 30 %, avšak při druhém projednání dospěla žalovaná k tomu, že věc bude projednána i u Nejvyššího soudu) a o 10 % z důvodu podílů žalobců na délce řízení a o 15 % z důvodu tzv. sdílené újmy žalobců. Částka byla zvýšena o 10 % z důvodu postupu soudu. Žalovaná tak dospěla při druhém projednání k základní částce 95 625 Kč pro každého z žalobců, avšak s ohledem na již částečné plnění (67 375 Kč) poskytla každému z žalobců částku 28 250 Kč. 3. V replice ze dne [datum] na vyjádření žalované žalobci poukázali na to, že délka řízení činila přinejmenším 12 let 5 měsíců a 2 dny. Žalobci dále nesouhlasili se základní částkou 17 000 Kč, z níž vycházela žalovaná a to s poukazem na inflační vlivy, které způsobují faktické snižnování hodnoty částek, které byly stanoveny již před více jak 10 lety. V této souvislosti poukázali na judikaturu, která se sice nevztahuje k nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, nicméně dle žalobců se jedná se o právní názor plně aplikovatelný rovněž na jejich věc. Dále poukázali na judikaturu ESPL, konkrétně rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 29. 3. 2006 ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, bod 78). Žalobci dále v souvislosti s modifikací základní částky poukázali na judikaturu Nejvyššího soudu, která dovodila, že nesprávné poučení účastníka o způsobu, jak má postupovat v řízení, představuje nesprávný úřední postup orgánu státu, byť se tím ovlivněné počínání účastníka projevilo v obsahu vydaného rozhodnutí. Přitom právě nesprávné a nedostatečné poučení ze strany procesního soudu I. stupně mělo značný vliv na délku celého řízení. Je proto třeba takovou skutečnost při posuzování celkové délky řízení zohlednit, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku uvedeného pochybení orgánu veřejné moci ke zjevnému prodloužení řízení oproti stavu, kdy by orgán veřejné moci postupoval z procesního hlediska bezvadně. Žalobci měli za to, že předmětné řízení nebylo nijak zvlášť skutkově ani právně složité. Ve věci sice rozhodovalo více instancí, ale rozhodování odvolacího soudu bylo opakovaně vynuceno chybami při postupu procesního soudu I. stupně. Dle žalobců je potřeba navýšit základní částku odškodnění o několik desítek procent pro postup orgánu veřejné moci. 4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili. 5. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, soud zjistil, že žalobci svůj nárok prvně u žalované uplatnili dne [datum], přičemž žalovaná jejich nárok projednala dne [datum] a přiznala každému z nich částku 67 375 Kč spočívající v základní částce za rok řízení 15 000 Kč (za první dva roky v částce poloviční), když tuto částku dále snížila o 30 % z důvodu složitosti řízení a o 10 % z důvodu podílu žalobců na délce řízení. Částku dále navýšila o 10 % z důvodu postupu soudu. Podruhé svůj nárok žalobci u žalované uplatnili dne [datum], přičemž jejich nárok žalovaná projednala dne [datum], kdy každému z žalobců přiznala částku 28 250 Kč, když vycházela ze základní částky ve výši 17 000 Kč za rok řízení, přičemž tuto částku dále snížila o 35 % z důvodu složitosti řízení, dále ji snížila o 10 % z důvodu podílů žalobců na délce posuzovaného řízení a o 10 % z důvodu tzv. sdílené újmy. 6. Na základě účastníky předložených či navržených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu. 7. Ze stížnosti na průtahy v řízení ze dne [datum] na č.l. 17 spisu) zjištěno, že předseda Okresního soudu v Břeclavi reagoval na stížnost žalobce b), kdy rekapituloval průbě