10 C 113/2022-61 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu vyvolanou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení, vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce vystupoval v naříkaném řízení v pozici žalovaného a předmětem řízení byl nárok z ručitelského prohlášení uplatněný vůči žalobci ve výši 4.472.981,38 Kč. Z tohoto důvodu mělo naříkané řízení pro žalobce zásadní význam, požaduje tedy odškodnění v roční sazbě 20.000 Kč. Celkově požaduje na odškodnění částku 181.600 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z [datum]. Žalovaná uvedla, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení, a žalobce odškodnila částkou 96.800 Kč. Žalovaná vyšla ze základní částky ročního odškodnění 16.000 Kč, tu ponížila o 15 % pro složitost věci, 20 % pro počet soudních instancí a o 5 % pro podíl žalobce na délce naříkaného řízení. Částka 96.800 Kč byla žalobci přiznána stanoviskem z [datum]. 3. Žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila podáním z [datum]. Žalobci byla zaslána výzva ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, tato byla právnímu zástupci žalobce doručena dne [datum] a žalobce ve lhůtě 30 dnů nereagoval. Žalobce byl vyrozuměn o tom, že v takovém případě bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání jsou tak splněny. 4. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum]. 5. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti z [datum] soud zjistil, že žalobci bylo tímto stanoviskem poskytnuto zadostiučinění za újmu vyvolanou délkou naříkaného řízení ve výši 96.800 Kč. 6. Ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: dne [datum] byla podána žaloba žalobkyní [právnická osoba] proti žalované [právnická osoba] Předmětem řízení byla částka 4.472.981,30 Kč a byl rovněž podán návrh na vydání předběžného opatření. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Žalobkyně se domáhala v naříkaném řízení po žalované úhrady dluhu titulu ručení, které převzala žalovaná ručitelským prohlášením za tamního dlužníka. Současně s žalobou je podán návrh na vydání předběžného opatření, kterým je navrhován zákaz dispozice s nemovitými věcmi. Usnesením ze dne [datum] soud nařídil předběžné opatření, kterým žalovanému zakázal disponovat s označenými nemovitostmi. Toto usnesení je doručeno [právnická osoba] dne [datum], tím se o naříkaném řízení dozvídá. [datum] je vyzván žalobce k úhradě soudního poplatku, v mezidobí je komunikován s katastrálním úřadem ohledně zápisu omezení na základě vydaného předběžného opatření. Žalovaný se odvolává [datum] proti vydanému předběžnému opatření. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Vrchní soud v Praze [datum] usnesením potvrzuje soudem prvé instance nařízené předběžné opatření. Žalovaný se vyjadřuje k žalobě [datum], žalobce reaguje [datum]. Jednání je nařízeno na [datum]. Žalovaný žádá o odročení nařízeného jednání den před jeho konáním, toto je odročeno na [datum]. Žalovaná se vyjadřuje [datum], jednání se koná [datum]. Jsou čteny listinné důkazy, strany se ve věci vyjadřují, řízení je zkoncentrováno a soud ve věci rozhoduje. Písemné vyhotovení rozsudku z [datum] je založeno pod [číslo listu] a tímto bylo žalobě vyhověno. Doplňujícím usnesením z [datum] pak rozhoduje soud o nákladech řízení, o nařízení předběžného opatření, žalovaný se odvolává [datum], je vyzván k úhradě soudního poplatku [datum], žalovaný žádá o osvobození od soudního poplatku [datum], usnesením z [datum] je rozhodnuto tak, že se žalovanému osvobození od placení soudních poplatků nepřiznává, žalovaný doplňuje odvolání ve věci samé [datum], žalobkyně se vyjadřuje k odvolání [datum], žalovaný se poté odvolává proti nepřiznání osvobození od soudních poplatků [datum]. Věc je proto předložena odvolacímu soudu ve věci osvobození od soudních poplatků [datum], Vrchní soud v Praze rozhoduje usnesením z [datum] tak, že se rozhodnutí soudu prvé instance ohledně nepřiznání osvobození od placení soudních poplatků potvrzuje. Soud vyzývá tedy opakovaně žalovaného k úhradě soudního poplatku za podané odvolání [datum] a poplatek je uhrazen. Věc je předložena Vrchnímu soudu v Praze s odvoláním ve věci samé [datum] Odvolací soud nařizuje jednání na [datum], žalovaný doplňuje odvolání [datum], toto je zasláno žalobkyni k vyjádření, žalobkyně se vyjadřuje [datum]. Žalovaný zasílá repliku k vyjádření žalobkyně [datum], poté zasílá ještě doplňující vyjádření [datum]. Jeho součástí je znalecký posudek na stanovení obvyklé výše splátky při finančním leasingu. Vrchní soud usnesením ze dne [datum] pod [číslo listu] poté zrušil rozhodnutí soudu prvé instance a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud k tomuto uvedl, že neshledal důvodnou námitku ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce, neboť tato nebyla řádně uplatněna před soudem prvé instance, rovněž neshledal důvodnou odvolací námitku týkající se formulace ručitelského prohlášení. Odvolací soud však napadené rozhodnutí soudu prvé instance zrušil, neboť tento nedostatečně zjistil skutkový stav a neprovedl navržené důkazy a v návaznosti na toto případně nepoučil žalovaného dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. pokud jde o námitku neplatnosti leasingových smluv. Jakkoli původní dlužník závazek uznal z ukončených leasingových smluv, pak je i právem žalovaného prokazovat i přes toto uznání neplatnost původního závazku, za který má ručit. Soudu prvé instance je rovněž vytýkáno to, že závěr učinil bez toho, aniž by měl k dispozici předmětné leasingové smlouvy. Jednání soudu prvé instance je poté nařízeno na [datum], žalovaný však [datum] podává dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Je vyzván tedy soudem [datum] k úhradě soudního poplatku a věc je předložena dovolacímu soudu [datum] Nejvyšší soud usnesením z [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] ruší rozhodnutí vrchního soudu ze [datum] a věc mu vrací k dalšímu řízení. Dovolací soud shledal pochybení na straně odvolacího soudu v tom směru, že se nezabýval otázkou účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky a v návaznosti na toto pak nepřijal příslušné skutkové závěry, příp. účastníky nepoučil dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. V dané situaci totiž pouhá notifikace ze strany postupníka nepostačuje k tomu, aby i ručitel, tj. žalovaný, v naříkaném řízení byl přímo povinen plnit postupníkovi a je třeba se zabývat platností samotné smlouvy o postoupení pohledávky, jak namítala strana žalovaná. Soud prvé instance poté rozhodnutí Nejvyššího soudu rozesílá a věc je předložena zpět vrchnímu soudu [datum]. Jednání odvolacího soudu je nařízeno na [datum], žalovaný žádá o jeho odročení, jednání odvolacího soudu se však koná [datum], žalovaný sděluje, že odvolal plnou moc k zastupování den před jednáním a nový zástupce o věci nic neví, nemůže se tedy k věci vyjádřit. Jednání je pak odročeno na [datum], tedy fakticky je žádosti žalovaného vyhověno. Žalovaná zasílá repliku k odvolání [datum], jednání se koná [datum], jednání je poté odročeno na [datum], neboť žalovaný namítl neplatnost listin, které jsou předloženy žalobcem a stranám je uloženo v tomto směru dokazování doplnit, tedy žalobci opatřit originál a žalovanému se vyjádřit. Žalobkyně se poté vyjadřuje [datum], jednání před odvolacím soudem se koná [datum] a na tomto odvolací soud rozhoduje tak, že rozsudek soudu 1. stupně ruší. Usnesení Vrchního soudu v Praze z [datum] je založeno pod [číslo listu] a tímto byl rozsudek Krajského soudu v Praze z [datum] zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud zejména zhodnotil platnost smlouvy o postoupení v návaznosti na provedené dokazování a předchozí závěry dovolacího soudu a dospěl k závěru, že postoupení pohledávky na žalobce je platným, tedy že žalobce je aktivně legitimován. Dále odvolací soud setrval na svých předchozích závěrech, tedy zejména na tom, že soud prvé instance neúplně zjistil skutkový stav, když neprovedl navržené důkazy, žalovaného nepoučil ve smyslu § 118a odst. 1,3 o.s.ř., a to vše k otázce platnosti leasingových smluv. Zejména je k dořešení otázka, zda součástí leasingového vztahu může být i montáž. Usnesením z [datum] pak rozhodl ještě odvolací soud o separaci nákladů řízení, neboť žalovaný svým chováním zmařil jednání odvolacího soudu nařízené na den [datum], respektive toto jednání bylo neefektivním, když muselo být odročeno proto, že den před jednáním odvolal plnou moc stávajícímu právnímu zástupci a nového si ustanovil v den konání jednání a tento tak nemohl řádně konat své povinnosti. Soud prvé instance poté nařizuje jednání na [datum], žalovaná žádá o odročení tohoto jednání, neboť bude podávat dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum]. Jednání nařízené na [datum] je proto odročeno na [datum] z důvodu podání dovolání. Žalovaný podává dovolání [datum