11 C 104/2022-68 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném, původně jednajícím prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti (dále jen„ MSPR“), zaplacení částky 59 162 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ KS [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“). 2. Žalobce uvedl, že jeho matka, Mgr. [jméno] [příjmení], je majitelkou rekreační chalupy v obci [adresa], žalobce se svojí maminkou chalupu často užívá k rekreaci, rodinným setkáním a oslavám. Oba mají oprávněný zájmem na možnosti nerušného užívání nemovitosti. Tento jejich zájem je od přelomu let [rok] [rok] dotčen pronikavým hlukem z provozu tehdy nově zřízeného pilařského závodu„ [Název závodu] [ulice]“. Hluk produkovaný provozem pily není jen obtěžující, podle akustického posudku, který zadala vypracovat Mgr. [příjmení], hlukové zatížení okolí také výrazně překračuje hygienické limity. Žalobce zjistil, že jako tzv. pilnici (budovu představující jádro pilařského závodu, v níž je umístěn hlavní pořezový stroj) užívá provozovatel halu na parc. č. st [číslo parcely] v k. ú. [ulice], tento objekt je přitom stavebním úřadem určen k užívání jako skladiště, nikoli jako pilnice. Užívání pro účely pilařské výroby bylo povoleno jen v období dvou zkušebních provozů, prvního probíhajícího od [datum] do [datum] a druhého probíhajícího od [datum] do [datum] (obě rozhodnutí, kterými byl zkušební provoz nařízen, byla posléze zrušena správním soudem). Kromě těchto dvou období, tedy dohromady po více než devět let, je hala užívána k provozu pilařského závodu v rozporu se stavebním zákonem a po většinu této doby se tak děje s netečným přihlížením místního stavebního úřadu. Provozovatel byl dosud postižen jen dvěma symbolickými pokutami, jednou za protiprávní užívání stavby od roku [rok] do [datum] a druhou za protiprávní užívání stavby dne [datum]. Obdobně netečný je stavební úřad i při stíhání dalších správních deliktů, k nimž dochází při provozu pilařského závodu, např. když jsou jako manipulační a skladovací plochy po léta užívány přilehlé pozemky zemědělského půdního fondu. Nečinností správních orgánů ve věci nepovoleného provozu pily se z podnětu Mgr. [příjmení] zabýval i veřejný ochránce práv, který ve své zprávě z [datum] konstatoval důvodnost námitky o vleklosti, resp. nedůslednosti postupu správních orgánů v této věci. Při vědomí indolence příslušného stavebního úřadu, v zoufalé snaze ochránit své oprávněné zájmy a potažmo i zájmy veřejné (pilařský závod se nachází v intravilánu obce, poblíž chráněné ptačí oblasti, v ochranném pásmu vodního zdroje, provozem jsou dotčeny stovky lidí, příroda i krajina) se Mgr. [příjmení] a žalobce obraceli na různé povinné subjekty s žádostmi o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen„ InfZ“) (jiné žádosti o informace než v souvislosti s pilařským závodem nikdo z nich nikdy nepodával). Těmito žádostmi si žadatelé chtěli mj. opatřit podklady, které jim umožní náležitě vyhodnotit vliv záměru provozování pilařského závodu na zákonem chráněné zájmy, aby je pak mohli uplatnit ve správním řízení. Když vyšlo najevo, že stavba haly, kterou provozovatel používá k provozu pilařského závodu, není pro tento účel kolaudována, oznámil provozovatel v červnu [rok] stavebnímu úřadu změnu v užívání stavby. Bylo zahájeno„ rekolaudační“ řízení, které dodnes nebylo pravomocně ukončeno, a trvá tedy již devátým rokem. Mgr. [příjmení] je účastníkem tohoto řízení a aktivně v něm vystupuje k ochraně svých oprávněných zájmů a k ochraně zájmů veřejných. Pro ten účel si sama nebo s pomocí syna opatřuje podklady, které vypovídají o realitě provozu a které umožňují vyhodnotit vliv provozu na zákonem chráněné zájmy nebo připomínkovat takové vyhodnocení. K těmto žádostem patří například žádosti podané u Zdravotního ústavu se sídlem v [obec] (dále jen„ ZÚ [obec]“) nebo žádosti podané u stavebního úřadu o poskytnutí protokolů z měření hluku objednaného provozovatelem a záznamů dokumentujících podmínky tohoto měření. Tímto způsobem se žadatelé například dozvěděli, že při měření hluku provedeném dne [datum] byl u ruční motorové pily měřen hluk vznikající při řezání tenkých špiček klád namísto hluku vznikajícího při řezání pilařským závodem zpracovávané 60 cm kulatiny. Jednou z takovýchto žádostí byla žádost o informace učiněná žalobcem u ZÚ [obec] dne [datum]. Žalobce si chtěl ověřit průkaznost měření hluku provedeného touto institucí dne [datum], a požádal za tím účelem o (1.) popis řeziva vyrobeného v průběhu měření (délka, šířka, hloubka, počty kusů), (2.) údaj, zda řezivo vzniklé činností pily UH500 bylo v průběhu měření následně kráceno, a jakým způsobem k tomuto krácení došlo (elektrická kapovací pila, motorová pila apod.), (3.) údaje o tom, jak dlouho měření trvalo, kolik dřevěné kulatiny bylo za tu dobu zpracováno a kolik řeziva bylo vyrobeno, a (4.) veškeré dokumenty, v nichž má zdravotní ústav výše uvedené informace zaznamenány. ZÚ [obec] vyžádané informace odmítl poskytnout, žalobce se tak musel svého ústavně garantovaného práva na informace domáhat žalobou u správního soudu. Žaloba byla podána dne [datum] a posuzované řízení před KS [obec] skončilo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek ze dne [datum], jímž bylo napadené rozhodnutí správního orgánu zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení. Soudní řízení tak trvalo 1 236 dní, tedy dva roky a 17 měsíců. 3. Žalobce má za to, že délka posuzovaného řízení byla zcela nepřiměřená a že ze strany soudu došlo k flagrantnímu porušení žalobcova práva na spravedlivý proces. Postup justičních orgánů v něm vyvolal frustrující pocity a nedůvěru v právní stát a jeho orgány. Informace, oproti jiným statkům, rychle ztrácí na hodnotě, také proto zákonodárce uložil povinným subjektům poskytovat informace v relativně krátké patnáctidenní lhůtě. V předmětné věci žalobce o informace žádal již dne [datum], ale obdržel je až po mnohaletém úsilí dne [datum]. V té době je již ale nemohl použít pro zamýšlený účel – uplatnit je v „ rekolaudačním“ řízení. V tomto řízení bylo dne [datum] vydáno prvostupňové rozhodnutí, kterým byla změna povolena, a Mgr. [příjmení] proti němu podávala dne [datum] odvolání. V důsledku nepřiměřené délky soudního řízení nemohly být získané informace promítnuty do obsahu odvolání. 4. V důsledku nepřiměřené délky řízení vznikla žalobci nemajetková újma, kterou požadoval nahradit v penězích. Požadovanou náhradu žalobce s odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) sp. zn. Cpjn 206/2010 vyčíslil na částku 59 162 Kč, když vycházel ze základní částky 24 482 Kč za rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení. K částce 24 482 Kč pak žalobce dospěl tak, že ve stanovisku uvedenou částku 20 000 Kč za rok řízení valorizoval o inflaci, jejíž průměrná meziroční výše byla mezi léty 2011 a 2021 2,04 %. Stejnou hodnotu, kterou měla v roce 2011 částka 20 000 Kč, proto v roce 2021 představuje částka 24 482 Kč. Podle žalobce je nutné základní částku takto valorizovat. Pokud by nedošlo k zohlednění ztráty hodnoty peněz v důsledku zvyšování cenové hladiny, pak by se význam peněžitého zadostiučinění časem zcela vytratil. Míra dotčení základních práv v důsledku nepřiměřené délky řízení, je přitom naprosto stejná, ať již řízení skočilo v roce 2011 či v roce 2021. K poskytnutí zadostiučinění (vedle peněžitého zadostiučinění též konstatování porušení práva a omluvy) vyzval žalobce MSPR dne 11. 11. 2021 MSPR v dopisu ze dne [datum] konstatovalo, že k porušení žalobcova práva došlo a omluvilo se za nepřiměřenou délku řízení. Peněžité zadostiučinění však odmítlo poskytnout se zdůvodněním, že konstatování porušení práva se v dané věci jeví jako dostačující. Jelikož takovéto zadostiučinění nepovažoval žalobce za dostačující, domáhal se podanou žalobou zaplacení částky 59 162 Kč. 5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný, původně jednající prostřednictvím MSPR, potvrdil, že u něho žalobce uplatnil dne [datum] požadavek na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení, kdy v žádosti svůj nárok vyčíslil na částku 48 339 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum rozhodnutí] MSPR konstatovalo, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a poskytlo žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. K věci samé pak MSPR po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedlo, že celková délka řízení činila 3 roky a 4 měsíce, v řízení bylo procesně rozhodováno na jednom stupni soudní soustavy, a to KS [obec]. Věc vykazovala standardní míru složitosti typickou pro správní řízení. Provedeným spisovým šetřením byly zjištěny jednotlivé dílčí průtahy ze strany soudu, kdy tento nečinil některé procesní úkony v přiměřených lhůtách. Žalobce se svým chováním