11 C 122/2021-89 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 200 000 Kč a dále částky 38 Kč denně jako náhrady nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu [název soudu] (dále jen„ OS [obec]“). 2. Žalobkyně uvedla, že byla na základě rozsudku OS [obec], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], osvojena. Rozsudek byl následně, pravděpodobně dne [datum] paní [jméno] [příjmení], ředitelkou správy OS [obec], uveřejněn na internetu, takto uveřejněný rozsudek však trpěl vadou anonymizace, pročež se již při vyhledání zobrazily osobní údaje všech účastníků řízení a při„ rozkliknutí“ odkazu se nabídl celý rozsudek bez řádné anonymizace. Žalobkyně tuto skutečnost zjistila dne [datum], kdy ji na ni upozornil přítel, a bezprostředně poté na ni upozornila OS [obec] prostřednictvím e-mailu odeslaným na adresu [email]. Dne [datum] podala žalobkyně též trestní oznámení na neznámého pachatele a nakonec žalobkyně podala dne [datum] i podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen„ ÚOOÚ“), a to jak emailem, tak doporučeným dopisem. V této době také telefonicky kontaktovala společnost [právnická osoba], [IČO] Ani po vší této snaze žalobkyně nedošlo ani k odstranění rozsudku z vyhledávače [název ], ani k jeho řádné anonymizaci. K jedinému zlepšení došlo někdy mezi dny [datum] a [datum], a to v tom smyslu, že při vyhledání pojmu„ [jméno] [příjmení]“ ve vyhledávači [název] je již třeba otevřít rozsudek, aby došlo k zobrazení osobních údajů žalobkyně a dalších osob uvedených v rozsudku. Žalobkyně o této skutečnosti nechala dne [datum] vyhotovit notářský zápis. 3. Zveřejnění svých osobních údajů v kontextu s obsahem rozsudku považovala žalobkyně za nesprávný úřední postup, v důsledku kterého žalobkyni vznikla a soustavně vzniká nemajetková újma. Předmětem řízení o osvojení je obecně velmi citlivá otázka, v podstatě na úrovni rodičovství, či rodičovské odpovědnosti. Rozsah zásahu do práv žalobkyně mimo jiné plyne již ze samotného ustanovení § 444 z. ř. s., které připouští úplné utajení rozsudku o osvojení. Je proto zjevné, že sám zákonodárce tuto otázku považoval za natolik citlivou, aby pro ni vytvořil samostatné ustanovení. Dle žalobkyně tak nemůže být pochyb, že jakékoliv zveřejnění špatně anonymizovaného rozsudku je extrémním zásahem do práv žalobkyně. Tímto nezákonným zásahem bylo a nadále je narušováno základní lidské právo žalobkyně dle čl. 7 Listiny základních práv a svobod upravené v ustanovení § 81 a násl. o. z. Popsaný nezákonný zásah do práva na soukromí způsobil žalobkyni značné obtíže a narušil její osobní, a hlavně citový život. Několik přátel a sousedů žalobkyně zjistilo informaci o osvojení žalobkyně, přestože jim žalobkyně tuto informaci sama nesdělila a ani sdělit nechtěla. Tím došlo ke značné ostrakizaci žalobkyně a její rodiny zejména ze strany jejích sousedů v obci [název obce] O osvojení se též dozvěděla dcera žalobkyně. Dcera se skutečnost, že muž, kterého považovala za svého biologického dědečka, není jejím biologickým předkem, dozvěděla ve věku [věk] let, a navíc od své kamarádky. Žalobkyně považuje za notorietu skutečnost, že děti v pubertálním věku jsou obzvláště citlivé a jejich vztahy s rodiči jsou o to křehčí. Zveřejnění rozsudku pak vedlo ke zhoršení vztahu mezi žalobkyní a dcerou. Nezákonný zásah je o to horší, že rozsudek obsahuje osobní údaje nedávno tragicky zesnulé matky žalobkyně. Popsané následky nezákonného zásahu se tak žalobkyně velmi citově dotkly, pročež byla žalobkyně nucena vyhledat odbornou pomoc psychoterapeuta. Žalobkyně se též již několik let léčí s panickými atakami a s ohledem na skutečnost, že Ministerstvo spravedlnosti, OS [obec], Policie České republiky, ani ÚOOÚ dosud nezjednaly nápravu nezákonného zásahu, došlo u žalobkyně k podstatnému zhoršení těchto atak z důvodu pocitu bezmoci vyvolaného laxním přístupem všech jmenovaných institucí. 4. S ohledem na popsané skutečnosti požadovala žalobkyně poskytnutí zadostiučinění ve výši 200 000 Kč. Nárok žalobkyně uplatnila u žalovaného dne [datum] a žalovaný jej dosud nevyřídil (zákonná lhůta mu dosud neuplynula). Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 200 000 Kč a jelikož se nemajetková újma každým dnem trvání nezákonného zásahu prohlubuje, když žalobkyně musí popsané problémy i nadále snášet, též zaplacení další částky 38 Kč denně za dobu [datum] do odstranění špatně anonymizovaného rozsudku. 5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně dne [datum] uplatnila předmětný nárok na náhradu nemajetkové újmy. Žalovaný žádosti vyřídil stanoviskem ze dne [datum], ve kterém konstatoval, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, tudíž nemohlo dojít ke vzniku nemajetkové újmy. K věci samé žalovaný uvedl, že po prostudování předmětného spisového materiálu zjistil, že v dané věci na žádost oprávněné osoby OS [obec] poskytl anonymizovaný rozsudek ve věci sp. zn. [spisová značka]. Tento rozsudek byl zároveň uveřejněn v dokumentech na portálu justice.cz, rovněž v anonymizované podobě. Skutečnost, že rozsudek se na stránkách objevil v neanonymizované podobě, byla způsobena pochybením [právnická osoba], která dokázala odstranit jednovrstvé překrytí anonymizovaného dokumentu. Jakmile se žalobkyně obrátila na OS [obec] s uvedeným zjištěním, OS [obec] vyzval [právnická osoba], aby neanonymizovaný rozsudek odstranila nebo opět zanonymizovala. Žalovaný po podrobném posouzení věci dospěl k závěru, že jednání OS [obec] nelze hodnotit jakožto nesprávný úřední postup dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Jedná se o pochybení [právnická osoba], na kterou se odpovědnost státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. nevztahuje, a nároku žalobkyně tak není možné vyhovět. 6. Žalobkyně v reakci na obranu žalovaného uvedla, že má za to, že k nesprávné anonymizaci došlo ze strany OS [obec], nikoliv ze strany společnosti [právnická osoba], jak tvrdí, ale nijak nedokládá, žalovaný. Podle vlastního tvrzení žalovaného [příjmení] [obec] předmětné rozhodnutí vyhotovil tak, že osobní údaje překryl„ druhou vrstvou“, čímž ho měl za anonymizované. Z příloh žaloby je pak zjevné, že k „ anonymizaci“ OS [obec] došlo vkládáním černých polí poznámek přes text předmětného rozhodnutí. Z těchto dvou skutečností je zjevné pochybení žalovaného, který zjevně opomněl dokument po provedení„ anonymizace“„ vytisknout do PDF“, čímž by došlo ke spojení vrstev. OS [obec] tak mimo jiné porušil i ustanovení § 13 zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů ve spojení s § 8a zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a současně jde o jednání v rozporu s čl. 5 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Jde proto o zjevné jednání odporující zákonu, zakládající odpovědnost žalovaného ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Navíc byl předmětný rozsudek dle vlastního tvrzení žalovaného zveřejněn na portálu justice.cz provozovaném žalovaným. Společnost [název] není provozovatelem tohoto portálu a nemůže ani ovlivnit jeho obsah. Je tak vyloučeno, že by za nesprávně anonymizovaný a žalovaným zveřejněný rozsudek mohla nést jakoukoliv odpovědnost. Žalovaný se proto mýlí, když se snaží tvrdit, že pokud algoritmus [právnická osoba] na tuto chybu upozornil, mohla tato skutečnost vést k přenesení odpovědnosti za nesprávnou anonymizaci na [právnická osoba] Ani není pravdou, že by odstranění anonymizace dovolovala aplikace [právnická osoba], ale jak plyne z příloh žaloby, bylo možné chybnou anonymizaci překonat bez vynaložení v podstatě jakékoliv aktivity za použití základního software [název softwaru] [příjmení] [příjmení]. Nelze ani přehlédnout, že pokud by nedošlo k pochybení na straně žalovaného, tak by ke škodě na straně žalobkyně nikdy nedošlo. Nepravdivé se dle žalobkyně zdá být i tvrzení žalovaného o výzvě OS [obec] [právnická osoba] ke zjednání nápravy. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a [právnická osoba] zjevně plyne, že k odstranění obsahu, nesprávně anonymizovaného rozsudku z vyhledávání došlo až na základě žádosti právního zástupce žalobkyně. OS [obec] tak pochybil dokonce i ve vlastní nápravě závadného stavu, když celou dobu mohl rozsudek anonymizovat znovu, starou verzi rozsudku ze svého portálu smazat a nahrát znovu správně anonymizovanou verzi rozsudku, což neudělal, nebo to žalobkyni není známo. To vše i přesto, že si této skutečnosti byl i dle vlastního vyjádření zjevně vědom. Špatně anonymizovaný rozsudek lze na portálu justice.cz stále dohledat. Nakonec i kdyby měl soud za to, že odpovědnost mohla být (byť jenom z části) i na straně [právnická osoba], pak žalobkyně poukázala na ustanovení § 8 zákona o zpracování osobních údajů. Dle vlastní argumentace žalovaného měla [právnická osoba]„ de facto“ vystupovat jako správce osobních údajů, zatímco žalovaný byl zpracovatelem osobních údajů žalobkyně (oba ve smyslu zákona o zpracování osobních údajů). Výše zmíněné ustanovení i v případě pochybení správce zakládá solidární odpovědn