14 C 214/2023-98 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 3. 10. 2023 domáhá po žalované náhrady majetkové újmy ve výši 63 030,34 Kč s příslušenstvím a nemajetkové újmy ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen jako„ zákon“). Nesprávného úředního postupu se dle žalobkyně dopustil soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], v exekučním řízení vedeným pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ namítané řízení“), při vydání usnesení o rozvrhu rozdělované podstaty ze dne 19. 5. 2020, č. j. [číslo jednací]. Na základě tohoto usnesení byl žalobkyni přiznán nárok na částečně uspokojení řádně přihlášené pohledávky ve výši 63 030,34 Kč a částka jí byla vyplacena. Dne 17. 7. 2020 byla žalobkyně vyzvána soudním exekutorem k vrácení vyplacené částky s odůvodněním, že při vydání rozvrhového usnesení došlo k pochybení, neboť nebyla zohledněna pohledávka Finančního úřadu pro [anonymizováno 5 slov] [obec] (dále jen„ FÚ“), které svědčí příznivější pořadí než žalobkyni, a částka 63 030,34 Kč měla být vyplacena FÚ. FÚ následně pohledávku vymáhal po žalobkyni jako bezdůvodné obohacení, žalobkyně s FÚ v průběhu soudního řízení uzavřela smír a zavázala se částku vrátit. Žalobkyně uvedla, že její majetek se oprávněně zvýšil o podíl na výtěžku dražby (tj. o částku 63 030,34 Kč) a následně se z důvodu pochybení soudního exekutora o tuto částku ponížil. K nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobkyně uvedla, že jí vznikla v okamžiku, kdy se žalobkyně dozvěděla o skutečnosti, že je povinna vrátit již poskytnuté plnění. Nemajetková újma představuje zejména újmu psychickou, žalobkyně byla vystavena stresu zahrnujícímu též stigmatizaci žalobkyně nálepkou dlužníka. Nemajetkovou újmu žalobkyně dále umocňuje délka exekučního řízení, kdy pohledávka žalobkyně byla soudním exekutorem vyplacena až cca 3 roky poté, kdy byla poprvé uplatněna. Z uvedených důvodů žalobkyně požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně se předběžně se svým nárokem obrátila na žalovanou dne 7. 3. 2023. 2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že se na ní žalobkyně předběžně obrátila se svým nárokem dne 7. 3. 2023 s tím, že nároku po předběžném projednání nevyhověla. Žalovaná učinila nesporným průběh exekučního řízení vedeného u [exekutorský úřad] [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno], pod sp. zn. [spisová značka], jakož i skutečnost, že žalobkyně byla následně vyzvána FÚ k vydání bezdůvodného obohacení a pohledávka byla po žalobkyni vymáhána v řízení před soudem. Žalovaná rovněž učinila nesporným, že se soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [jméno] dopustil nesprávného úředního postupu spočívajícího v opomenutí pohledávky jiného řádně přihlášeného věřitele. Žalovaná činila předmětem sporu důvodnost uplatněného nároku žalobkyně. K nároku žalobkyně na náhradu škody ve výši 63 030,34 Kč žalovaná uvedla, že není splněna podmínka vzniku škody, neboť částka byla žalobkyni vyplacena bez právního důvodu, pročež nemohlo dojít k zásahu do majetkové sféry žalobkyně, která neměla právní důvod k ponechání si vyplacené částky. Ve vztahu k nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy žalovaná uvedla, že konstatovala nesprávný úřední postup a žalobkyni se za něj omluvila. Rovněž ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy žalovaná vznesla námitku promlčení. Žalovaná uvedla, že žalobkyně se o pochybení soudního exekutora dozvěděla z přípisu ze dne 17. 7. 2020, který byl žalobkyni doručen dne 23. 7. 2020, přičemž žaloba byla podána až dne 5. 10. 2023, tj. po uplynutí 6měsíční promlčecí doby. Žalovaná má za to, že na uvedeném nezmění nic ani skutečnost, že se žalobkyně neřídila sdělením a poučením soudního exekutora v rámci přípisu ze dne 17. 7. 2020. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhuje žalobu v celém rozsahu zamítnout. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř., aniž jednání nařizoval. 4. Mezi stranami nebyl sporný průběh exekučního řízení vedeného u [exekutorský úřad] [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno], pod sp. zn. [spisová značka]. Dále nebyla sporná skutečnost, že žalobkyně byla vyzvána FÚ k vydání bezdůvodného obohacení, a FÚ následně podal žalobu k [název soudu], který vyslovil předběžný právní názor, že procesní obrana zdejší žalobkyně nemůže obstát s ohledem na úpravu žaloby z lepšího práva. Z těchto důvodů žalobkyně s FÚ uzavřela smír, který soud schválil usnesením ze dne 15. 9. 2022, č. j. 7 C 105/2022-85. Mezi účastníky bylo rovněž nesporným, že se soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [jméno] dopustil nesprávného úředního postupu spočívajícího v opomenutí pohledávky jiného řádně přihlášeného věřitele při vydání rozvrhového usnesení ze dne 19. 5. 2020, v exekučním řízení vedeným pod sp. zn. [spisová značka]. 5. Spornou otázkou naopak zůstala důvodnost žalobkyní uplatněného nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy. 6. Soud zjistil z provedených důkazů následující skutečnosti. 7. Ze stanoviska žalované ze dne 11. 8. 2023 soud zjistil, že po předběžném projednání nároku žalobkyně žalovaná nevyhověla nároku na náhradu škody ve výši 63 030,34 Kč z důvodu, že není splněna podmínka vzniku škody, neboť předmětná částka byla žalobkyni vyplacena bez právního důvodu. K nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná konstatovala, že v namítaném řízení došlo k nesprávnému postupu spočívajícímu v procesním pochybení při vedení řízení, které vedlo k opomenutí pohledávky jiného řádně přihlášeného věřitele, přičemž žalovaná se žalobkyni za nesprávný úřední postup omluvila. Žalovaná však nedospěla k závěru, že by byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě. 8. Z listiny nazvané jako Žádost o vrácení zaslaného plnění ze dne 17. 7. 2020 adresované žalobkyni včetně dodejky, soud zjistil, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [jméno] požádal žalobkyni o vrácení částky 63 030,34 Kč, která byla žalované zaslána na základě rozvrhového usnesení ze dne 20. 5. 2020, č. j. [číslo jednací] Soudní exekutor žalobkyni sdělil, že při vydání rozvrhového usnesení došlo k pochybení, v důsledku kterého nebyla zohledněna přihláška věřitele, který má lepší pořadí než pohledávka žalobkyně. Žalobkyně byla zároveň poučena, že opomenutý věřitel se může domáhat po žalované vydání bezdůvodného obohacení. Listina byla žalobkyni doručena dne 23. 7. 2020. 9. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. V řízení vedeným u [exekutorský úřad] [anonymizováno], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno], sp. zn. [spisová značka], byla pohledávka žalobkyně částečně uspokojena dle rozvrhového usnesení částkou 63 030,34 Kč. Následně byla žalobkyně přípisem soudního exekutora vyzvána k vrácení vyplacené částky, neboť při vyhotovení rozvrhového usnesení došlo k opomenutí pohledávky řádně přihlášeného věřitele, který měl být uspokojen před žalobkyní. Žalobkyně odmítla bezdůvodné obohacení vrátit opomenutému věřiteli, který se své pohledávky následně domáhal soudní cestou. Žalobkyně uzavřela s opomenutým věřitelem smír, který soud schválil usnesením ze dne 15. 9. 2022, č. j. 7 C 105/2022-85, a na jehož základě se žalobkyně zavázala opominutému věřiteli vrátit částku 63 030,34 Kč. 10. Podle ust. § 1 zákona č. zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 sb. o notářích a jejich činnosti (dále jen zákona) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v trestním řízení a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 12. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož vznikla škoda. 13. Podle ust. § 8 odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. § 8 odst. 3 zákona nejde-li