ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2023:14.C.94.2022.5 Datum: 2023-05-17 Předmět: o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 3 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 8 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 7 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 2 z. č. 82/1998 Sb."] ["náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""peněžité plnění""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím (["§ 3 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 8 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 7 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 2 z.)
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení nemajetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, a to rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizována čtyři slova], ze dne 8. 6. 2020, čj. [anonymizováno] [spisová značka], o jehož nezákonnosti rozhodlo v přezkumném řízení Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutím ze dne 8. 7. 2021, č.j [spisová značka] (doručeno 8. 7. 2021). Příslušné návrhy uplatnil žalovaný dle § 14 odst. 1 zákona u žalované dne 8. 11. 2021. Žalovaná se vyjádřila přípisem ze dne 7. 3. 2022, č.j. [jednací číslo MSP] [anonymizováno], když vyhověla pouze z části, a to pouze v bodě a) - omluvou. Předmětem posuzovaného řízení byl nesouhlas žalobce se zveřejňováním jeho osobních údajů velmi citlivé povahy podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v Centrálním registru oznámení, pročež některá zákonem předepsaná oznámení do registru nezanesl. Ve zbytku žalobce odkazuje na vymezení předmětů přezkumného řízení, jak jej provedlo a vymezilo Ministerstvo spravedlnosti v rozhodnutí ze dne 8. 7. 2021, č.j. [spisová značka]. Ve shora předestřené právní věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, jež nabylo právní moci, a to rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizována čtyři slova], ze dne 8. 6. 2020, čj. [anonymizováno] [spisová značka]. V žalobě označeným rozhodnutím, jež nabylo právní moci a které bylo pro svou nezákonnost následně zrušeno, došlo k potvrzení rozhodnutí správního orgánů, na jehož základě byl žalobce shledám vinným za porušení povinností k podání majetkových přiznání dle zákona o střetu zájmů, když ovšem žalobce svým postupem chránil svá shora uvedená ústavně zaručená práva - srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu pod sp.zn. 2 As 277/2020 v souvislosti s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17. Žalobce tvrdí, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí vznikla újma nemajetkové povahy, spočívající zejména v nejistotě o jeho ústavně zaručených právech, jež byly vyprázdněny zákonnými ustanoveními doslova ústavněprávní maximy negující, a ačkoli se žalobce nevzdal v ochraně svých ústavně zaručených práv, jeho důvěra v právní řád s přímo aplikovatelnými ústavně zaručenými právy však byla donucujícími správními rozhodnutími podlomena a tuto újmu hodnotí žalobce jako rozpornou s požadavky čl. 36 Listiny a dále čl. 6 Úmluvy. Nezákonným rozhodnutím došlo v této naznačené souvislosti také k narušení žalobcova rodinného a soukromého života, když žalobce i se svými blízkými velmi citelně nesl, že jeho opravným prostředkům nepřikládaly příslušné orgány státní správy přiléhavý význam, tedy aby jim vyhověly. Jelikož žalobce byl a je osobou veřejně činnou mělo samozřejmě autoritativní zjištění o jeho údajném porušování zákona na něj významně vyšší vliv než na běžného občana, pociťoval žalobce oprávněné obavy a nejistotu, úzkost s dopadem na jeho psychický stav. Tento (následně zjištěný) nezákonný tlak měl významný vliv na jeho soukromý život, stavy nejistoty a obav z dopadů autoritativního zjištění nezákonnosti jeho postupu na jeho nejbližší okolí i veřejnost v obci. O jeho problémech ohledně naplňování pravidel střetu zájmů se na obecním úřadu vědělo a i jeho spolupracovníci i kolegové z okolních obcí se jej dotazovali na to, jak jeho postup obstál z pohledu práva. Žalobce sám tedy pociťoval rovněž významné obavy o svou veřejnou pověst, důstojnost a čest a dodržování práva, kteréžto hodnoty si žalobce zásadně považuje jakožto osoba netrestaná a bezúhonná. Rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizována čtyři slova], ze dne 8. 6. 2020, čj. [anonymizováno] [spisová značka] bylo jakožto nezákonné zrušeno až rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ze dne 8. 7. 2021, č.j [spisová značka] (doručeno dne 8. 7. 2021) a v jeho souvislosti je na místě přiznat žalobci zadostiučinění. Dokládá totiž, jak úporný tlak na žalobce veřejná moc uskutečnila, aby jej přinutila oznámení do CRO učinit, než státní správu do„ kolejí“ demokratického právního státu vrátila rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Jelikož v mezidobí nebylo rozhodnuto o žalobě žalobce ke Krajskému soudu v Praze, podal žalobce příslušná oznámení žalovanému k zanesení do CRO. Až teprve následným postupem žalovaného, který teprve v listopadu 2020 CRO uzavřel k přímému plošnému zveřejňování podaných oznámení, došlo k ochraně jeho ústavně zaručených práv.
2. Žalobce má za to, že došlo tak k porušování (dokonce) jeho ústavně zaručených práv, ministerstvo bylo opakovaně vyzýváno [anonymizována čtyři slova], aby vzalo při svém rozhodování v úvahu váhu těchto ústavně zaručených práv a ukončilo protiústavní zásahy do práv komunálních politiků dle zákona o střetu zájmů, dále k porušování práv žalobce docházelo soustavně až do listopadu 2020, tj. k protiprávnímu plošnému zveřejnění osobních (citlivých) údajů jakožto protiprávnímu stavu docházelo kontinuálně až do 10. 11. 2020, dále přístup k citlivým informacím o žalobci byl realizován Ministerstvem na jednom místě prostřednictvím datové sítě a systému CRO, dále stejně tak tyto informace byly dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací, též s ohledem na to, že žalobce trvale žije v menší obci, jeho známost v dané obci je dána už již výkonem jeho funkce v samosprávě obce, tudíž je dána jednoznačná jeho identifikovatelnost (o žádné anonymitě s ohledem na výkon veřejné funkce nemůže být ani řeči), žalobce pociťoval negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nad to zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci, a nakonec závažnost vzniklé újmy byla výrazně zvýšena i tím, že oznámení podaná podle tohoto zákona žalovaný plošně zveřejňoval, což dále zvyšuje intenzitu porušení jeho ústavně zaručeného právo na respekt k jeho soukromí v podobě informačního sebeurčení s riziky dalšího nakládání s velmi citlivými informacemi o jeho soukromí, ale i privátních informacích o třetích osobách (o osobách blízkých) s tím, že tyto informace tak následně„ volně pluly světem internetu“ či být na hranici legality či již za ní (zne) užívány dalšími osobami.
3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 8. 11. 2021 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 30 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí. K projednání žádosti žalobce došlo dne 7. 3. 2022. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobci poskytnuta. Odkázala na průběh posuzovaného řízení s tím, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za které lze považovat rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizováno] ze dne 8. 6. 2020. Konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva za něj se v případě žalobce jeví jako zcela dostačující. Žalobce neprokázal, že by zásahy do jeho osobnosti dosahovaly takové intenzity, že by to odůvodňovalo přiznání finančního zadostiučinění. Navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná dále uvedla, že zažádala o lustraci podání učiněných žalobcem. V návaznosti na to zjistila, že v období od vynesení rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizováno] ze dne 8. 6. 2020 do vydání rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 8. 7. 2021 podal žalobce pouze 1 oznámení, a to dne 25. 6. 2020, na které nebylo od okamžiku podání do 6. 11. 2020, kdy došlo k uzavření Centrálního registru oznámení, ani jednou nahlíženo. Tato skutečnost výrazně snižuje žalobcem tvrzenou újmu. Pokud by však žalobce argumentoval oznámeními, která podával v minulosti, jedná se o skutečnost pro toto řízení zcela bezpředmětnou.
4. Z uplatnění nároku u žalované, podání datovaného 4. 11. 2021 (č.l. 22) je zřejmé, že k uvedenému úkonu došlo (dle ust. § 14 Odpšk).
5. Provedeným dokazováním bylo zjištěno:
6. Z rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 8. 7. 2021, č.j. [spisová značka] plyne, že jím bylo rozhodnuto o tom, že rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizována čtyři slova], ze dne 8. 6. 2020, č. j. [anonymizováno] [spisová značka], se mění tak, že obsahuje jediný výrok ve znění "Rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 30. 3. 2020, [číslo jednací] [číslo] [rok], se v plném rozsahu ruší a řízení se zastavuje.". Dále výrok II. účinky tohoto rozhodnutí vydaného ve zkráceném přezkumném řízení nastávají s odkazem na § 99 odst. 2 správního řádu ode dne právní moci přezkoumávaného rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizována čtyři slova], ze dne 8. 6. 2020, č.j. [anonymizováno] [spisová značka], tj. ode dne 8. 6. 2020.
7. Ze stanoviska žalované ze dne 7. 3. 2022 doručeného zástupci žalobce se podává konstatování, že došlo ohledně žadatele k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 odškodňovacího zákona, za které lze považovat rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] [anonymizováno] z 8. 6. 2020 a současně za vydání tohoto ro
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.