15 C 52/2023-46 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady škody s odůvodněním, že usnesením o zahájení trestního stíhání Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne [datum], sp.zn. GI [číslo] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] bylo napadené rozhodnutí o zahájení trestního stíhání v důsledku účinné obhajoby zrušeno. Žalobce vynaložil v souvislosti se svým stíháním náklady na obhajobu ve výši 25 706 Kč včetně DPH. Advokát vykonal úkony právní služby, která pak klientovi vyúčtoval. Jednalo se o úkony ze dne [datum] převzetí věci - 1 úkon za nějž žalobce zaplatil částku ve výši 2 300 Kč, dne [datum] stížnost - 0,5 úkon, za nějž žalobce zaplatil částku ve výši 1150 Kč, dne [datum] porada s klientem - 1 úkon, za nějž žalobce zaplatil částku ve výši 2 300 Kč, dne [datum] porada s klientem - 1 úkon, za nějž žalobce zaplatil částku ve výši 2 300 Kč, dne 21. [datum] účast u výslechu žalobce - 1 úkon, za nějž žalobce zaplatil částku ve výši 2 300 Kč. K tomuto uvedenému úkonu byly vykonány cesty os. vozidlem [jméno] [příjmení] na trase [obec] – [obec], tj. 50 km, spotřeba 9, l nafty [číslo] km, cena nafty 36,10 Kč 1 l, dle vyhlášky, amortizace vozidla dle vyhl. 4,7 Kč km, celkem 397,45 Kč, a k tomu ztráta času cestou 2 hod x 200 Kč, celkem 400 Kč. Dále dne 28. [datum] byl proveden úkon účast u výslechu svědka - 3 úkony, za nějž žalobce zaplatil částku ve výši 6 900 Kč, a k úkonu byla vykonána cesta os. vozidlem [jméno] [příjmení] na trase [obec] – [obec], tj. 50 km, spotřeba 9, l nafty [číslo] km, cena nafty 36,10 Kč 1 l, dle vyhlášky, amortizace vozidla dle vyhl. 4,7 Kč km, celkem v ceně 397,45 Kč, a ztráta času cestou 2 hod x 200 Kč, celkem 400 Kč. K uvedeným úkonům žalobce počítá 8 x paušální poplatek po 300 Kč, tj. celkem 2.400 Kč a DPH 21 % ve výši 4.126 Kč Celkem požaduje na náhradě škody částku 25 706 Kč Tyto náklady byly obhajobou žalobci řádně vyúčtovány fakturou [číslo] znějící na částku 25 706 Kč, splatnou dne [datum]. Dne [datum] žalobce tuto částku uhradil. Dopisem žalovaného ze dne [datum] bylo žalobci sděleno, že mu bude poskytnuta pouze částka 1 754,50 Kč za jeden úkon právní služby – podání stížnosti. Následně žalovaná zaplatila žalobci částku 1 754,50 Kč. Dluh tak činí 23 951,50 Kč. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody však nebyla žalobci poskytnuta v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši 1.754,50 Kč. Náhrada škody ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady právního zastoupení pak dle ust. § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejíž výše se určí podle ustanovení advokátního tarifu upravujícího mimosmluvní odměnu. Řízení bylo vůči žadateli zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání pro trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb. Proti tomuto usnesení byla podána stížnost. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] bylo usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] zrušeno a věc byla vrácena policejnímu orgánu k dalšímu projednání. Lze uzavřít, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Pokud jde o samotné náklady právního zastoupení, tak vzhledem ke skutečnosti, že trestní stíhání není do dnešního dne pravomocně skončeno, je v tuto chvíli jediným účelně vynaloženým úkonem na zrušení nezákonné rozhodnutí stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Z tohoto důvodu byla žalobci přiznána náhrada škody pouze za stížnost proti UZTS ve výši celkem 1.754,50 Kč, kdy stížnost představuje dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátní tarif půlúkon ve výši 1.150 Kč + režijní paušál ve výši 300 Kč a 21 % DPH. 3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu Generální inspekce bezpečnostních sborů sp.zn. GI [číslo] tak, že trestní řízení bylo vůči žadateli zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání pro trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb. Proti tomuto usnesení byla podána stížnost dne [datum]. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] bylo usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] zrušeno dle ust. § 149 ods. 1 TŘ a věc byla vrácena policejnímu orgánu k dalšímu projednání. Usnesením Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne [datum] čj. GI [číslo] dle ust. § 159a odst. 1 písm. b/ TŘ byla věc odevzdána ke kázeňskému projednání. 4. Z uvedeného spisu má soud za prokázané také další úkony právní služby, jichž se obhájce žalobce účastnil a které také žalobci vyúčtoval a to dne 21. [datum] účast u výslechu žalobce, který proběhl ode 8.40 hodin do 10.37 hodin a dne 28. [datum] účast u výslechu svědka [jméno] [příjmení] [příjmení], který proběhl do 8.15 hodin do 13.55 hodin. 5. Soud má dále za prokázané z velkého technického průkazu od vozidla RZ 7 AS [číslo], že toto je ve vlastnictví advokátní kanceláře Mgr. [jméno] [jméno] od [datum] a má kombinovanou spotřebu 9,1 l [číslo] km nafty. 6. Soud má dále za prokázané, že obhájce žalobce tomuto vystavil fakturu VF [číslo] za poskytnuté advokátní služby ve výši 25 706 Kč a tato částka, jak má soud za prokázané z příjmového dokladu ze dne [datum], byla žalobcem v hotovosti také obhájci uhrazena. 7. Existenci a uskutečnění porad obhájce se žalobcem ve dnech [datum] a [datum] má soud za prokázanou z potvrzení žalobce ze dne [datum]. 8. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 9. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení, vedeném u Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne [datum] čj. GI [číslo]. 10. K otázce odškodnění za nezákonné rozhodnutí soud uvádí, že dle konstantní judikatury navazující na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí, ročník 91, platí, že nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskočilo pravomocným odsouzením, je na místě posoudit jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zastavení trestního řízení, které byť nikoliv výslovně, ruší účinky zahájení trestního stíhání a rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno ve smyslu odškodňovacího zákona č. 82/1998 Sb. a je tak pro tyto účely rozhodnutím nezákonným. Zakládá tak nárok na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo vedeno trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin amnestován. Soud v žádném případě nedovodil ze strany žalované ani nebylo nijak tvrzeno, že by si žalobce trestní stíhání zavinil sám, nebo že by toto trestní stíhání skončilo udělením milosti, nebo amnestií. Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které sk