20 C 44/2023-51 — Obvodní soud pro Prahu 2

Podanou žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 40 120 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], za období od [datum] do [datum] ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny č. [spisová značka] uzavřené mezi účastníky [příjmení] vystavila žalovanému fakturu [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] znějící na částku 49 306 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku ve výši 9 186 Kč Celkem tak žalovaný žalobkyni dluží žalovanou částku. Žalovaný byl opakovaně upomínán k zaplacení spotřebované elektřiny, avšak bezvýsledně, neboť do dnešního dne ničeho dalšího neuhradil. Žalovaný se k věci písemně nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (konkludentně dle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] k odběrnému místu na adrese [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] (prokázáno zádostí o změnu odběrného místa ze dne [datum]; potvrzením-smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka]). Žalovaný v období od [datum] do [datum] odebral na odběrném místě elektřinu za 49 305,64 Kč, přičemž na zálohách uhradil 9 186 Kč, vznikl tak nedoplatek ve výši 40 119,64 Kč, za který mu byla vystavena faktura [číslo] ze dne [datum] splatná dne [datum] (prokázáno fakturou [číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné žalované částky předžalobní upomínkou [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou [datum] vč. dokladu o odeslání). Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když na základě uzavřených smlouvy o dodávce a odběru elektřiny ve smyslu § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) vznikla žalobkyni povinnost dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrového místa, kterou splnila, a žalovanému naopak povinnost za odebranou elektřinu žalobkyni zaplatit. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by svou smluvně převzatou povinnost splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž mu návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 11,75 % Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 805 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 605 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.