20 C 78/2022-73 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 48 000 Kč s příslušenstvím, která představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 21 T 128/2020 pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku ve stádiu pokusu a žalobce byl obžaloby zproštěn. Žalobce uvedl, že byl ohrožen trestní sazbou odnětí svobody v délce 2 až 10 let, byl umístěn do cely předběžného zadržení, trestní stíhání trvalo 15,5 měsíce. Žalobce od počátku svou vinu popíral. Žalobce dále uvedl, že je osobou bezúhonnou, je ženatý a má dítě a trestní stíhání jej poškodilo na osobním a rodinném životě a uvedlo jej v nejistotu. Trestní stíhání žalobce stresovalo také proto, že je cizincem. Žalobce nárok u žalované předběžně uplatnil dne 4. 12. 2021. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce u ní nárok uplatnil dne 4. 12. 2021 a že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná proto poskytla žalobci na základě stanoviska ze dne 25. 8. 2022 omluvu. Trestní stíhání probíhalo 15,5 měsíce, žalobce byl ohrožen vyšší sazbou trestu odnětí svobody a žalovaná však nemá za prokázané zásahy do osobnostní sféry žalobce, které by odůvodňovaly přiznání finančního odškodnění. Žalovaná též upozornila, že do případného prodlení se nemohla dostat až dne 5. 6. 2022. Jelikož žalobce nenabídl konkrétní žalobní tvrzení ke vzniku nemajetkové újmy a k zásahu do jeho osobnostní sféry, žalovaná považuje poskytnuté odškodnění stále za dostatečné. 3. V podání ze dne 7. 2. 2023 žalobce doplnil, že jeho manželka byla o obsahu trestního stíhání informována, vzájemný vztah byl trestním stíháním negativně ovlivněn a žalobce se ze strany manželky setkal s nedůvěrou. Žalobce trpěl úzkostí a nejistotou ohledně výsledku trestního stíhání. Povaha trestní věci byla způsobilá zapříčinit nejvyšší společenské odsouzení žalobce, jednání, které bylo žalobci kladeno za vinu je společností obecně vnímáno jako maximálně zavrženíhodné. Žalobce trpěl frustrací a beznadějí. Poskytnutou omluvu žalobce vnímá jako nedostatečnou. 4. Za nesporné mezi účastníky lze považovat předběžné uplatnění nároku u žalované dne 4. 12. 2021 a existenci odpovědnostního titulu v podobě vydání nezákonného rozhodnutí. 5. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání a žalobcem tvrzené dopady do jeho osobnostní sféry. 6. Z dopisu žalované ze dne 25. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobce k doplnění tvrzení a důkazů k zásahům do jednotlivých sfér žalobce nezákonným trestním stíháním. 7. Ze stanoviska žalované k uplatněným nárokům ze dne 25. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná v posuzovaném řízení dospěla k závěru o existenci odpovědnostního titulu a jako odškodnění žalobci poskytla konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu, relutární satisfakci neposkytla z důvodu nedoložení zásahů do osobnostní sféry. 8. Ze spisu vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Dne 12. 6. 2020 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání trestného činu zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku ve stádiu pokusu. Dne 13. 6. 2020 žalobce prostřednictvím ustanoveného obhájce podat stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Usnesením státní zástupkyně ze dne 25. 6. 2020 byla stížnost žalobce zamítnuta pro nedůvodnost. Dne 11. 6. 2020 byl žalobce zadržen. Dne 12. 6. 2020 byl žalobce vyslechnut policejním orgánem. Dne 11. 6. 2020 byl žalobce vyslechnut jako osoba zadržená. Dále bylo ze spisu zjištěno, že žalobce byl bezúhonnou osobou. Dne 11. 12. 2020 byla podána obžaloba. Usnesením soudu ze dne 30. 12. 2020 byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Toto usnesení bylo napadeno stížností ze strany státního zastupitelství. Usnesení [název soudu] ze dne 24. 2. 2021 bylo napadené usnesení zrušeno a věc byla vrácena soudu I. stupně, kterému bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Dne 11. 3. 2021 žalobce podal vyjádření k obžalobě. Dne 12. 4. 2021 se konalo hlavní líčení. Dále se konalo hlavní líčení dne 3. 5. 2021, 26. 5. 2021. Rozsudkem ze dne 26. 5. 2021, č.j. [číslo jednací], byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. b) trestního řádu. Při hlavním líčení státní zástupce podal odvolání v neprospěch obžalovaného, které doplnil dne 27. 7. 2021. Usnesením [název soudu] ze dne 29. 9. 2021 bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci 29. 9. 2021. 9. Z kopií pasu dcery žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] a manželky žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní informace. 10. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. Soud blíže nehodnotil důkazy týkající se nesporných skutečností (uplatnění nároku), neprovedl důkazy duplicitní k provedenému trestnímu spisu.. 11. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 13. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. 14. Záznam o sdělení podezření ze spáchání trestného činu nebo usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk. Existenci odpovědnostního titulu žalovaná ostatně ani nesporovala. 15. Nezákonným