22 C 10/2023-70 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“). Žalobkyně zdůraznila, že řízení započalo již dne [datum] uplatněním u žalované, bylo stiženo zmatečností v postupu soudů, kdy se soud soustředil na spojení věcí, zpochybňování právního zastoupení žalobkyně a nerespektoval judikaturu vyšších soudů. Posuzované řízení bylo jednoduché, nepřiměřená délka kompenzačního řízení je již systémové selhání. Počet instancí nelze klást k tíži účastníka a posuzované řízení není skončeno. Žalovaná plnila jen částečně a opožděně po podání žaloby. Doba předběžného uplatnění v rozsahu 6 měsíců neodpovídá úrovni společnosti a techniky a základní judikatorní rozmezí nereflektuje plynutí času a extrémní inflaci. 2. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět co do částky 38 000 Kč s příslušenstvím pro plnění žalované. 3. Žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků současně s žalobou. 4. Žalovaná se bránila tím, že dostatečným zadostiučiněním za nepřiměřenou délku je 38 000 Kč s ohledem na složitost řízení a do prodlení se žalovaná mohla dostat až dne [datum]. 5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný nárok žalobkyně předběžně uplatnila dne [datum] u žalované. [příjmení] bylo i to, že dne [datum] došlo k předběžnému uplatnění nároku, kterého se následně domáhala žalobkyně v posuzovaném řízení. 6. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda se jednalo o řízení složité či jednoduché, zda bylo stiženo průtahy, kdy se žalovaná dostala do prodlení, zda je plnění žalované dostatečnou kompenzací a zda má být v rámci zadostiučinění zohledněn aspekt času a růst inflace. 7. Soud má ve stručnosti za prokázané, že se jednalo o složitější řízení s projednáním na třech stupních a u [název soudu]. V řízení nedošlo k zásadním procesním pochybením či období nečinnosti. Žalovaná se ocitla v prodlení dne [datum] a poskytnuté zadostiučinění není dostatečné, i když není zapotřebí zohlednit plynutí času a růst inflace. 8. Ze spisu posuzovaného řízení soud zjistil, že žalobkyně se domáhala žalobou ze dne [datum] doručenou soudu téhož dne odškodnění za nepřiměřenou délku řízení [název soudu], sp. zn. [spisová značka], zastoupena shodným zástupcem jako v projednávané věci. Dne [datum] byly vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu, na což reagovala žádostí o osvobození od soudních poplatků ze dne [datum]. K výzvě soudu, aby doložila své majetkové poměry, žalobkyně dne [datum] soudní poplatek zaplatila a dne [datum] vzala žádost zpět. Dne [datum] vyzval soud k vyjádření žalovanou. Dne [datum] soud výzvu opakoval s upozorněním na vydání rozsudku pro uznání. Dne [datum] žalobkyně informovala o vydání stanoviska ze strany žalované a vzala žalobu částečně zpět pro plnění žalované. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne [datum]. Dne [datum] soud řízení částečně zastavil a vyzval žalobkyni, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, s čímž dne [datum] žalobkyně projevila nesouhlas a dne [datum] se vyjádřil k věci. Dne [datum] byl rovněž zamítnut návrh na vydání opravného usnesení žalobkyni, ze strany žalobkyně, dne [datum] byl žádán spis [název soudu], který nebyl zapůjčen z důvodu neskončení věci. Žádost o zapůjčení byla opakována [datum] se sdělením ze dne [datum], že již byl soudu zapůjčen k jiné sp. zn. [datum], žalovaná navrhla spojení věcí a upozornila, že zástupce zastupuje více poškozených v rámci posuzovaného řízení. Dne [datum] byly ke společnému projednání spojeny další žaloby poškozených s posuzovaného řízení, původně vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Posuzovaný spis se nacházel u [název soudu]. Dne [datum] jednak bylo nařízeno jednání na [datum], [datum] žalovaná s ohledem na skutečnosti zjištěné žalovanou v řízení [spisová značka], kdy poškozený v průběhu kompenzačního řízení zemřel, a zástupce za něj podal žalobu a pokračoval v soudním řízení, sporovala pravost a správnost plné moci zástupce. Soud odročil jednání na [datum], a dne [datum] se obrátil přímo na žalobce, zda udělil plnou moc zástupci, s čímž dne [datum] zástupce vyslovil nesouhlas. Žalobci obratem potvrdili pravost a správnost plných mocí. Dne [datum] se konalo jednání s dokazováním spisem posuzovaného řízení a listinnými důkazy. Při jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno. Dne [datum] se žalobci odvolali a dne [datum] odvolání doplnili a namítli, že již zde je dalších 15 rozsudků [název soudu] obdobně poškozených. Po rozeslání odvolání byl spis dne [datum] předložen [název soudu], dne [datum] byli účastníci vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, s čímž žalovaná projevila nesouhlas. Dne [datum] [název soudu] nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] zástupce žalobců upozornil na sp. zn. obdobně poškozených řešené [název soudu] [datum] proběhlo jednání, při kterém byla žalobcům přisouzena vyšší odškodnění s poukazem, že žalobci v průběhu odvolacího řízení poukázali na srovnatelné případy zadostiučinění. [název soudu] nesouhlasil s úvahou soudu prvního stupně o sdílení újmy a zohlednil navíc urgence žalobců o nařízení jednání v řízení u [název soudu] a postup orgánu veřejné moci promítl do zadostiučinění více, než učinil soud prvého stupně. [datum] podali žalobci dovolání, [datum] zaplatili soudní poplatek za dovolání. [datum] žalobci dovolání doplnili. Dne [datum] navrhla žalovaná opravu rozsudku [název soudu], což [název soudu] dne [datum] učinil, dne [datum] podala žalovaná zmatečnost proti rozsudku [název soudu]. Dne [datum] soud řízení o zmatečnosti přerušil do skončení dovolacího řízení. [ulice] stížnost žalobkyně proti rozsudku [název soudu] ve znění opravného usnesení odmítl [název soudu] dne [datum], [datum] byla věc předložena dovolacímu soudu, dne [datum] žalobci dovolání doplnili, [datum] byla dovolání odmítnuta. [datum] byl spis vrácen soudu prvního stupně, [datum] podali žalobci ústavní stížnost, [datum] spojil [název soudu] ústavní stížnosti žalobců ke společnému projednání a dne [datum] požádal o vyjádření soud prvního stupně, které soud poskytl [datum] [název soudu] dne [datum] ústavní stížnosti odmítl, spis byl zapůjčen k projednávané věci dne [datum], řízení dosud neskončilo, když nebyla vyřízena žaloba pro zmatečnost. 9. Z výpisu z účtu s potvrzením o transakci soud zjistil, že částka 38 000 Kč byla uhrazena žalobkyni až dne [datum] po podání žaloby. 10. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že předběžné uplatnění nároku v posuzovaném řízení i v projednávané věci vyřizovala shodná referentka. 11. Z osvědčení o DPH soud zjistil, že zástupce žalobkyně je plátcem této daně. 12. Soud neučinil podstatných zjištění k nespornému předběžnému uplatnění nároků (předběžné uplatnění ze dne [datum] s detaily datové zprávy, akceptační dopis žalované, stanovisko žalované). 13. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí o podané žalobě. 14. Lze shrnout, že rozhodná doba posuzovaného řízení trvá od [datum] zhruba 4 roky a 7 měsíců a dosud neskončila, neboť nebylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost podanou žalovanou. Žalobkyni vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku nepřiměřeně dlouhého řízení, kterou lze nahradit pouze peněžní kompenzací. Posuzované řízení bylo složité pro počet instancí, na kterých byla věc projednávána. Řízení nebylo složité skutkově, právně ani jinak procesně. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela a řízení pro ni mělo standardní význam. 15. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 16. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 17. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dost