22 C 126/2023-35 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 56 164 Kč s příslušenstvím za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka]. Soud opakovaně odročoval jednání, nejednalo se o složitý případ, první jednání proběhlo až dne 11. 11. 2021 a význam řízení o rozvod byl pro žalobce zvýšený, když narušoval jeho rodinný život. Dne 22. 8. 2023 vzal žalobu částečně zpět pro 37 125 Kč. 2. Žalovaná žalobu neuznala. Za dostatečné odškodnění shledala 37 125 Kč. Řízení bylo složité, neboť se nejednalo o nesporný rozvod. Posuzované řízení bylo přerušeno pro řízení o péče o nezletilé, kde bylo postupováno v zásadě koncentrovaně. Jednání byla odročena k žádosti manželky, kdy pouze z jedné pracovní neschopnosti plynulo, že se jednání nemůže účastnit. Řízení bylo významné, neboť se jednalo o řízení o osobním stavu. 3. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, proto soud podle § 96 odst. 2,3 o. s. ř. řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 4. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároku dne 28. 11. 2022 u žalované. Skutečnost, že žalovaná odškodnila žalobce částkou 37 125 Kč dne 15. 8. 2023. To, že posuzované řízení bylo pro žalobce významnější, neboť se jednalo o řízení ohledně osobního stavu. Není sporu ani o stručném shrnutí průběhu, jak jej shrnula žalovaná v čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 8 vyjádření ze dne 14. 8. 2023, tedy že řízení bylo zahájeno dne 20. 9. 2018, žalobce vystupuje v řízení v postavení manžela. Dne 23. 10. 2018 bylo vydáno usnesení, kterým se žalobce (manžel) vyzývá k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne 20. 12. 2018 bylo vydáno usnesení, kterým se řízení přerušuje do rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilému synovi, právní moc usnesení ke dni 1. 2. 2019. Řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. [spisová značka] ([spisová značka]). Dne 6. 2. 2019 bylo soudu doručeno vyjádření manželky. Dne 30. 9. 2021 bylo vydáno usnesení, kterým se po právní moci tohoto usnesení v řízení pokračuje. Dne 2. 6. 2022 ústní jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým se manželství rozvádí, právní moc rozhodnutí ke dni 11. 7. 2022. V období od 1. 2. 2019 do 30. 9. 2021, kdy bylo řízení přerušeno pro opatrovnické řízení bylo v tomto řízení postupováno v zásadě koncentrovaně, délka byla přiměřená popsaným okolnostem (velmi napjaté vztahy mezi rodiči nezletilého, vypracování znaleckého posudku). Po právní moci usnesení o pokračování v posuzovaném řízení byla nařízená jednání odročena na žádost manželky (cca 7 měsíců) z důvodu pracovní neschopnosti, kdy pouze z jedné lékařské zprávy zhruba vyplývá, že ústního jednání se nemůže účastnit. Z posledního nařízeného jednání se manželka omluvila pouze 2 dny před jednáním, tudíž soud jednal a vyhlásil rozsudek v její nepřítomnosti. 5. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží další peněžité zadostiučinění za délku posuzovaného řízení, zda bylo řízení ztíženo průtahy, zda se jednalo o řízení složité a zda se žalobce na délce řízení podílel a případně jakým způsobem. <b>Prokázané skutečnosti, zjištění a hodnocení</b> 6. Soud má ve stručnosti za prokázané, že posuzované řízení trvalo pro žalobce zhruba 4 roky a 10 měsíců s projednáním na jednom stupni. Řízení bylo procesně složité, neboť bylo komplikované opakovanými žádostmi o odročení ze strany manželky. Žalobce se snažil řízení urychlit a jednalo se o řízení se zvýšeným významem pro žalobce. 7. Ze spisu posuzovaného řízení soud zjistil, že dne 20. 9. 2018 žalobce podal návrh na rozvod manželství uzavřeného dne 30. 7. 2005. Žalobce popsal, že mezi manželi dochází ke konfliktům a vyhroceným situacím. Dne 2. 11. 2018 žalobce k výzvě soudu zaplatil soudní poplatek. Dne 20. 12. 2018 bylo řízení přerušeno do rozhodnutí o úpravě poměrů rodičů k nezletilému [příjmení] [celé jméno žalobce] s právní mocí dne 1. 2. 2019. Dne 11. 1. 2019 byla manželka vyzvána k vyjádření. Dne 6. 2. 2019 manželka nesouhlasila s žalobními tvrzeními ale s rozvodem ano. Dne 29. 5. 2019 opatrovnický soud k dotazu sdělil, že dosud neproběhlo žádné jednání, když nařízené jednání dne 28. 5. 2019 bylo zrušeno pro nemoc matky. Další jednání se konalo dne 24. 6. 2019. Dne 26. 8. 2021 byla schválena dohoda rodičů. Dne 20. 9. 2021 žalobce požádal o pokračování v řízení. Dne 30. 9. 2021 soud rozhodl o pokračování řízení a nařídil jednání na 11. 11. 2021. Dne 21. 10. 2021 žalobce sdělil, že žalovaná se 9x omluvila z jednání o svěření do péče a určení výživného a uvedl její doručovací adresu. Dne 31. 10. 2021 se žalovaná omluvila doložila to pracovní neschopností odročeno na 6. 1. 2022, dne 29. 12. 2021 se žalovaná omluvila z důvodu nemoci doloženo lékařským posudkem, odročeno na 3. 2. 2022, dne 21. 1. 2022 se omluvila žalovaná pro zdravotní důvodu, doloženo lékařským posudkem, odročeno na 17. 3. 2022, doloženo lékařským posudkem, odročeno na 21. 4. 2022, kdy o odročení jednání požádal žalobce z důvodu kolize, odročeno na 2. 6. 2022. Dne 25. 5. 2022 žalobce uvedl, že manželka je schopna dostavit se do Prahy, neboť zde poškodila bezpečností systém spoluvlastněného domu a upozornil, že lékařské posudky nepopisují nijak její zdravotní stav či neschopnost se účastnit jednání. Dne 30. 5. 2022 manželka požádala o odročení jednání, doloženo lékařskou zprávou z plicní ambulance. Dne 2. 6. 2022 se konalo jednání v nepřítomnosti manželky a soud manželství rozvedl po výslechu žalobce a listinných důkazech. Rozsudek nabyl právní moci dne 11. 7. 2022, čímž řízení skončilo. Řízení trvalo od 20. 9. 2018 do 11. 7. 2022, tedy zhruba 4 roky a 10 měsíců. 8. Soud blíže nehodnotil důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku u žalované (žádost žalobce ze dne 28. 11. 2022 a stanovisko ze dne 14. 8. 2023). 9. Hlavním důkazem byl spis posuzovaného řízení, ze kterého plynou všechny rozhodné skutečnosti. 10. Soud neprovedl důkaz opatrovnickým spisem navrženým při jednání, neboť o nároku lze rozhodnout i bez tohoto spisu. Soud učinil závěr o délce řízení z postupu soudu v rámci hlavního posuzovaného řízení a o průběhu opatrovnického řízení si lze učinit obraz i z provedeného dokazování, kdy obě řízení komplikovaly opakované žádosti manželky/matky o odročení jednání z důvodu zdravotní indispozice. Soud v tomto případě dal plně za pravdu žalované a zohlednil tuto skutečnost v rámci složitosti řízení ve shodě s žalovanou. <b>Skutkový závěr</b> 11. Lze shrnout, že žalobce pociťoval újmu spočívající v nejistotě ohledně výsledku posuzovaného řízení v období od 20. 9. 2018 do 11. 7. 2022. Řízení bylo složité procesně. Věc byla projednána na jednom stupni. Žalobce se snažil řízení urychlit a jednalo se o řízení o rozvod manželství, tedy řízení se zvýšeným významem pro žalobce. <b>Právní posouzení</b> 12. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 14. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat