22 C 223/2022-47 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá přiznání náhrady škody ve výši 25 209 Kč s příslušenstvím z důvodu nezákonného trestního stíhání zahájeného na základě usnesení Policie ČŘ, [stát. instituce], územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Žalovaná shledala nárok důvodným co do částky 12 590,55 Kč, přičemž tuto částku v průběhu řízení žalobci uhradila. V podání ze dne [datum] vzal žalobce zpět žalobu co do částky 12 590,55 Kč, neboť žalovaná mu dne [datum] tuto částku uhradila, a nadále trvá na náhradě za úkony: porada s klientem ([datum]), návrh na doplnění dokazování ([datum]), 0,5 úkonu stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ([datum]), prostudování spisu ([datum]), porada s klientem ([datum]), žádost o přezkoumání postupu státního zástupce ([datum]), porada s klientem ([datum]), účast obhájkyně na nařízení probační a mediační službě ([datum]). Dále žalobce trvá na náhradě za cestovné a promeškaný čas v souvislosti s cestou dne [datum], dále žalobce trvá na náhradě cestovních výdajů dne [datum], [datum] a [datum] a dále na náhradě amortizace. Mezi účastníky není sporné, že žalobce nárok na náhradu škody v nákladech obhajoby uplatnil u žalované dne [datum], a že na základě stanoviska žalované ze dne [datum] žalobci vyplatila dne [datum] částku 12 590,55 Kč. Ze spisu Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že na základě usnesení Policie ČŘ, [stát. instituce], územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin poškození cizí věci dle § 228 odst. 1, trestního zákoníku. Dne [datum] podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství [obec] na žalobce obžalobu. Dne [datum] vydal soud trestní příkaz. Dne [datum] byl podán odpor proti trestnímu příkazu. Hlavní líčení proběhlo dne [datum] u Okresního soudu ve [obec], který téhož dne vydal rozsudek, č.j. [číslo jednací], kterým byla věc postoupena [stát. instituce] k projednání věci jako možného přestupku. Ze spisu má soud za vyvrácené, že by dne [datum] proběhlo prostudování spisu (do spisu nahlíženo ve dnech [datum] a [datum]). Úkon přezkoumání postupu státního zástupce ze dne [datum] a úkon účasti obhájkyně na nařízení probační a mediační službě ze dne [datum] nelze považovat za náklady, které byly vynaloženy účelně na zrušení usnesení Policie ČŘ, [stát. instituce], územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality ze dne [datum]. Soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, neboť pře je objasněna listinnými důkazy a účastníci s tímto postupem souhlasili. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona má právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastník řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož mu vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 3 zákona nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje. Podle ust. § 31 odst. 1, odst. 3 zákona, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí a náklady zastoupení zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určuje podle ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Dle § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), mimosmluvní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem, c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu, d) písemné podání soudu nebo jinému orgánu týkající se věci samé, e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny, f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny, g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny, h) sepsání právního rozboru věci, i) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, j) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, k ) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim, l) podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona, m) sepsání listiny o právním úkonu. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně)„ ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona„ nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. Se sdělením obvinění žalobci je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu zákona jako s nezákonným rozhodnutím. V daném případě požaduje náhradu za úkony porada s klientem ze dne [datum] a návrh na doplnění dokazování ze dne [datum]. Zde je nutno uvést, že úkony se konaly před zahájením trestního stíhání, a proto je nelze považovat za úkony, který by vedly ke zrušení nezákonného rozhodnutí. Co se týče požadavku na náhradu za úkon stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nejedná se o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu, za který náleží odměna pouze ve výši poloviny sazby, přičemž žalovaná náhradu ve výši poloviny sazby žalobci přiznala. Prostudování spisu ve dne [datum] se dle spisu nekonalo, a proto za něj nelze žalobci přiznat náhrada. Náhradu za úkon porada s klientem dne [datum] soud nepřiznal, neboť účelem této porady měl být sepis žádosti o přezkoumání postupu státního zástupce, ale tento úkon právní služby nelze považovat za úkon, který by vedl k odstranění nezákonného usnesení ze dne [datum]. Totéž platí i o žádosti o přezkoumání postupu státního zástupce ze dne [datum]. Náhradu za úkon porada s klientem dne [datum] soud nepřiznal, neboť po ní nenásledoval žádný úkon právní služby do doby, než proběhla další porada ([datum]), proto poradu nelze považovat za účelnou. Náhradu za úkon účast obhájkyně na nařízení probační a mediační službě ze dne [datum] soud nepřiznal, neboť tento úkon opětovně nevedl k odstranění nezákonného usnesení ze dne [datum]. Náhradu cestovného a promeškaného času za úkon prostudování spisu dne [datum] soud nepřiznal, neboť ze spisu má za to, že se v tento den nekonalo žádné prostudování spisu. Dále soud nepřiznal náhradu cestovného za porady [datum], [datum] a [datum], účelnost těchto porad nebyla prokázána (viz výše). Náhradu za amortizaci soud nepřiznal, neboť ji nelze podřadit pod pojem skutečné škody. Amortizace je fiktivní částka sloužící pro účely účetnictví, nikoli však částka představující skutečnou škodu. Dále se soud zabýval požadavkem na přiznání úroků z prodlení z přiznané částky. Prodlení žalované nastalo dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému uplatnění nároku u příslušného úřadu. V konkrétn