26 C 4/2023-32 — Obvodní soud pro Prahu 2

1.Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 23 C 17/2014. 2. Žalovaná v rámci předběžného projednání žaloby (dle ustanovení § 14 a 215 z. č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) zaplatila žalobkyni částku Kč 87 000. 3. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok dne [datum]. Žalovaná svým Stanoviskem ze dne [datum] sdělila žalobkyni, že její nárok uznává co do základu a částku Kč 87 000. O tuto částku vzala, žalobkyně žalobu, zpět. Soud dle ustanovení § 96 o.s.ř. řízení v této části zastavil. 4. Soud má prokázán tento průběh posuzovaného řízení Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 36 C 17/2014: Žalobkyně podala dne [datum] žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Na výzvu soudu zaplatila dne [datum] soudní poplatek. Soudu se nepodařila žaloba doručit na uvedenou adresu žalovanému. Po sdělení adresy (v SRN) soud žalobu žalovanému dne [datum] doručil. Dne [datum] se žalovaný k žalobě vyjádřil. Na den [datum] soud nařídil ústní jednání. Z tohoto jednání se žalovaný z pracovních důvodů omluvil a žádal o odročení jednání. Další jednání bylo nařízeno na [datum], ze kterého se opět žalovaný omluvil. Další jednání soud nařídil na [datum], na kterém byla přednesena žaloba, obrana k žalobě, soud poučil účastníky o nutnosti tvrdit rozhodné skutečnosti. Dne [datum] bylo soudu doručeno doplnění žaloby. Z nařízeného jednání dne [datum] se omluvili oba účastníci. Dne [datum] se konalo další jednání ve věci, na tomto jednání soud poučil účastníky o nutnosti tvrdit rozhodné skutečnosti. Dne [datum] byla žaloba doplněna a navrženy důkazy. Žalovaný požádal o měsíční lhůtu k tomu, aby se mohl k doplněné žalobě vyjádřit. Dne [datum] žalobkyně žádala soud o nařízení jednání. Dne [datum] soud vynesl ve věci mezitímní rozsudek. Dne [datum] bylo podáno blanketní odvolání. Soud vyzval odvolatele k jeho doplnění. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] odvolací soud odvolání žalovaného odmítl. Dne [datum] se konalo další jednání ve věci. Dne [datum] zaslal žalovaný vyjádření. Dne [datum] se konalo další jednání. Soud dne [datum] soud ustanovil znalce. Znalecký posudek byl předložen soudu [datum]. Dne [datum] byl znalec vyzván, aby doplnil znalecký posudek. Další ústní jednání se konalo [datum] a dne [datum] soud vydal rozsudek. Proti rozsudku bylo podáno odvolání. Věc byla odvolacímu soudu předložena dne [datum] Odvolací soud rozhodl [datum], schválil smír účastníků, který nabyl právní moci dne [datum] Celkem posuzované řízení trvalo 8 let a 3 měsíce. 5. Podle zákona stát odpovídá za nesprávný úřední postup orgánů veřejné moci spočívající v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a takovou odpovědnost je nutné posuzovat v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva vztahující se k článku 6, odst. 1 Úmluvy a judikaturou Nejvyššího soudu České republiky vztahující se k náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (srovnej stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010). 6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť celková délka řízení byla nepřiměřená a žalobkyni v důsledku toho vznikla presumovaná nemajetková újma, kterou je na místě odškodnit v penězích. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná. 7. V případě, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle ust. § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo ust. § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, e) významu předmětu řízení pro poškozeného (ust. § 31a odst. 3 zák.). 8. Při aplikaci ust. § 31a odst. 1 zák. je navíc nutno mít na paměti, že je jím realizováno právo na nápravu porušení práva či svobody přiznané Úmluvou ve smyslu jejího článku 13, a proto musí soudy poskytnout nápravu v takovém rozsahu, v jakém by byla poskytnuta Evropským soudem pro lidská práva, za přihlédnutí ke kritériím, která Evropský soud pro lidská práva považuje za významná, resp. v rozsahu, který by Evropský soud pro lidská práva hodnotil za dostačující (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3930/2009). Nejvyšší soud přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč – 20 000 Kč za první dva roky, dále pak za každý další rok řízení (tj. 1250 Kč – 1667 Kč za 1 měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení nižší částky odškodnění za prvé dva roky řízení přihlíží Nejvyšší soud k tomu, že během nich je újma způsobena (nakonec příliš dlouhým řízením) nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá, čemuž musí odpovídat i částka odškodnění za rok trvání řízení. 9. První krok při stanovení zadostiučinění nemajetkové újmy v penězích spočívá v určení tzv. základní částky, která vychází z celkové délky nepřiměřeně dlouhotrvajícího řízení (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009, ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4923/2009). 10. Soud stanovil základní částku za 8 let a 3 měsíc 108 750 Kč. Vycházel z částky Kč 15 [číslo] (resp. [číslo]) s tím, že za prvé dva roky v poloviční částce. 11. Žalobkyně podala žalobu den [datum] a řízení ve věci samé skončilo pravomocně [datum]; žalobkyně uplatnila nárok na odškodnění (přiměřené zadostiučinění) za dobu 8 let a 3 měsíce. 12. Celkový náhled na dobu, v níž byla projednávaná věc vyřízena, a posouzení postupu orgánů veřejné moci během řízení, jsou dvě samostatné rozhodné okolnosti, které se (samozřejmě i ve vzájemné souvislosti s okolnostmi vyjmenovanými v ust. § 31a odst. 3 zák., popř. dalšími významnými okolnostmi projednávané věci) nutně projeví v hodnocení délky řízení jako nepřiměřené a při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Dále je třeba připomenout, že k porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází i tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu (srovnej stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010). 13. V projednávané věci měla na délku řízení vliv procesní složitost a do značné míry i skutková a právní složitost řízení spočívající v tom, že dokazování bylo rozsáhlejší, bylo třeba provést velké množství listinných důkazů, výslechy svědků, znalecké zkoumání. Účastníci doplňovali skutková tvrzení a z nařízených jednání se omlouvali. 14. Je-li vyčíslena základní částka, pak tuto částku je možné snížit či zvýšit v souvislosti na zjištěné okolnosti případu vztahujících se ke skutečnostem uvedeným v ust. § 31a odst. 3 zák. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2301/2009). 15. Při posouzení kritéria složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) zák.) je třeba vzít v úvahu zejména složitost skutkovou (rozsah účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývající rozsah prováděného dokazování a různorodost užitých důkazních prostředků, tj. výslechy mnoha svědků, znalecké posudky, výslechy znalce apod.), složitost právního posouzení z hlediska aplikační a interpretační (závisející zejména na četnosti obdobných řízení s obdobnými skutkovými okolnostmi či existující judikatury a její ustálenosti, povinnosti položit předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru či předběžnému vyšetření ústavnosti aplikovaného právního předpisu atd.) a také složitost procesní (procesní aktivita účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky těchto opravných prostředků atd.). Byla-li věc posuzována na více stupních soudní soustavy, pak přirozeně narůstá délka řízení, což se musí projevit v odpovídajícím snížení základní částky. 16. Soud dospěl k závěru, že je na místě snížit základní částku o 20% z důvodu složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) zák.) po stránce skutkové a procesní, neboť v průběhu posuzovaného řízení bylo třeba provádět rozsáhlejší dokazování a věc posoudit právně, rozhodnout o ustanovení znalce, určit odměnu znalce, vypořádat se s doplňováním žaloby. 17. Žalobkyně spolu se žalobou měla povinnost zaplatit soudní poplatek, soudní poplatek zaplatila až na základě výzvy soudu. Dle ustanovení § 79 o.s.ř. je povinna v žalobě uvést všechny rozhodné skutečnosti, ani této povinnosti žalobkyně nedostála. Soud je musel vícekrát vyzývat k doplnění žaloby. Tím, že žalobkyně doplňovala a měnila žalobu, prodloužila se délka sporu,