26 C 68/2021-162 — Obvodní soud pro Prahu 2

1.Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení částky 60.533 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobci zaplatil 2 x částku 60.533 Kč s tím, že měl povinnost zaplatit ji pouze 1x. Na základě rozsudku Okresního soudu v Kladně č.j. 107 C 34/2016 byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 61.533 Kč Odvolací soud pak změnil rozsudek soudu I. stupně a tak byla pravomocně uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 60.533 Kč. Tuto částku měl jednak žalobce zaplatit podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19.10.2017 č.j. 27 Co 301/2017-137 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Kladně. Dále na základě rozsudku Okresního soudu v Kladně č.j. 117 C 9/2017-281 respektive 253 a to ve výši 66.027 Kč za poškození střechy, to je za škodu, která byla způsobena na majetku žalobce a žalovaný ji jako nájemce opravil tedy z tohoto titulu měl povinnost zaplatit částku 66.027 Kč. [příjmení] 60.533 Kč uložená žalobci na základě rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne [datum] byla žalobci uložena z důvodu neoprávněně přijatého pojistného plnění (které vyplatila žalobci pojišťovna). 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Na svou obranu uvedl, že obě částky byly žalovanému přiznány na základě pravomocného rozhodnutí soudu, tedy nemá povinnost žalobci jakoukoli částku vracet. Dále vznesl námitku promlčení nároku. 3. Soud má prokázán tento skutkový děj z následujících důkazů: Mezi účastníky není sporné, že obě výše uvedené částky byly žalovanému přiznány na základě pravomocných rozsudků. Není mezi nimi sporné ani to, že došlo k pojistné události, ani to, že žalovaný opravil na své náklady předmět pojištění, který je ve vlastnictví žalobce. Mezi účastníky není sporné ani to, že žalobce inkasoval pojistné plnění od pojišťovny a to právě ve výši 60.533 Kč, které pak na základě výše uvedeného rozsudku Okresního soudu v Kladně musel žalovanému, který skutečně provedl opravu poškozené střechy, vrátit. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně sp. zn. 107 C 34/2016, Krajského soudu v Praze ze dne 19.10.2017 č.j. 27 Co 301/2017-1037 a usnesení Nejvyššího soudu č.j. 23 Cdo 1362/2018-177 ze dne 12.9.2018 vyplývá, že bylo zjištěno, že dlužník, to je žalovaný [celé jméno žalobce], se zavázal vinkulovat pojistné plnění ve prospěch věřitele s tím, že vinkulace pojistného plnění ve prospěch věřitele bude platná po dobu trvání závazkového vztahu založeného smlouvou o úvěru, až do doby splnění všech závazků dlužníka vůči věřiteli, vyplývající z této smlouvy. Dále uvedl, že žalobce - tam žalovaný - měl povinnost vinkulovat pojistné plnění ve prospěch žalobce jakožto věřitele a měl pojišťovnu informovat o změně v osobě věřitele a o přechodu práv původního věřitele na žalobce a kdo byl povinen vinkulaci pojistného plnění ve prospěch věřitele udržovat po celou dobu splácení úvěru a zajistit, aby pojistné plnění mohlo být věřiteli v souladu s touto vinkulací vyplaceno. Na základě tohoto zjištění pak všechny tři soudy rozhodly tak, že žalobce [celé jméno žalobce] je povinen zaplatit zde žalovanému [celé jméno žalovaného] částku, která byla žalobci vyplacena pojišťovnou a to 60.533 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně potvrzený Krajským soudem v Praze ve věci 117 C 9/2017 pak byla žalobci uložena povinnost, aby žalovanému (+ další osobě) zaplatil částku 66.027 Kč s úrokem z prodlení a to z titulu náhrady škody, kterou měl nahradit žalobce z důvodu, že žalovaný opravil na své náklady střechu, která byla poničena vichřicí a která byla předmětem pojištění a následného pojistného plnění. Krajský soud v Praze ve svém rozsudku 27 Co 301/2017 ze dne 19. 10. 2017 uvedl, že při ukončení daného vztahu v důsledku uspokojení pohledávky věřitele, jemuž bylo vinkulované plnění vyplaceno, toto plnění s dlužníkem (pojištěným) pak věřitel vzájemně vypořádá, tedy v případě řádného splacení zajištěného závazku dlužníkem dané pojistné plnění, jehož další držba věřitelem ztrácí své opodstatnění, dlužníku (pojištěnému) vrátí. S ohledem na uvedený účel vinkulace je pak s přihlédnutím ke konkrétnímu obsahu ujednání stran o povinné vinkulaci možný i jiný způsob naložení s vyplaceným pojistným plněním, který bude aktuální zpravidla při, nikoli řádném splácení zajištěného dluhu povinným, a to tak, že předmětné pojistné plnění bude použito ze strany věřitele, jemuž bylo na základě vinkulace vyplaceno, k úhradě pohledávky zajištěné zástavou, k níž bylo dané pojištění s vinkulací sjednáno, započtením proti dlužnému plnění. Dne [datum] byla vyhotovena listina nazvaná věc: vyrozumění o postoupení pohledávky, kde [celé jméno žalovaného] oznamuje [celé jméno žalobce], že pohledávku z titulku nároku na vrácení dlužné částky a zaplacení úroku z úvěru dle smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a [celé jméno žalobce] jako dlužníkem postoupil pan [celé jméno žalovaného] společnosti [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi souvisejícími s výjimkou nároku na zaplacení náhrady škody ve výši 61.533 Kč, který je předmětem řízení u Okresního soudu v Kladně č.j. 107 C 34/2016 a tento nárok na postupníka nepřešel. Dle podacího lístku byla listina [datum] předána [obec] poště k doručení. 4. Mezi společností [právnická osoba] a žalobcem byla dne [datum] sjednána smlouva o úvěru [číslo] na poskytnutí finančního úvěru ve výši 1.000.000 Kč s úrokem ve výši 13,2% ročně s povinností splácení úvěru v pravidelných splátkách v počtu 180 měsíců. Dne [datum] požádal složitel, [celé jméno žalobce], o vydání předmětu úschovy příjemci [celé jméno žalovaného] a to ve výši 115.253 Kč. Dne [datum] vyzval žalovaný žalobce k úhradě dlužné částky ve výši 115.253 Kč sestávající se z jistiny částka 60.533 Kč, částkou 45.330 Kč, náklady řízení a 9.390 Kč náklady odvolacího řízení a to na základě rozsudku Okresního soudu v Kladně 107 C 34/2016-110 ze dne 24.5.2017, který nabyl právní moci spolu s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 19.10.2017 č.j. 27 Co 301/2017-137 a jsou vykonatelné. 5. Z listiny ze dne [datum] má soud prokázáno, že Mgr. [jméno] [příjmení] žalobci sděluje, že se celý jeho dluh vzniklý ze smlouvy o úvěru ve výši 1 000 000 Kč uzavřený se [právnická osoba] stal splatným a v zastoupení pana [celé jméno žalovaného] odstupuje od smlouvy o úvěru. Mgr. Šedivý ve své výpovědi u soudu dne [datum] potvrdil, že v minulosti zastupoval žalovaného a jednal o oběma účastníky ohledně úvěru a zástavní smlouvy. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně č.j. 7 C 55/2013 – 97 ze dne 22. 9. 2014 má soud prokázáno, že soud zamítl žalobu o určení, že je neplatné odstoupení žalovaného ([celé jméno žalovaného]) od úvěrové smlouvy ze dne [datum]. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalovaný namítl nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení a nečiní žádné kroky k zesplatnění dluhu. 6. Soud se nejprve zabýval otázkou promlčení nároku, tedy námitkou, kterou vznesl žalovaný. Podle § 609 občanského zákoníku (dále jen o.z.) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plní-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 210 odst. 1 k promlčení soud přihlédne, jen namítá-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se předem práva někdo uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 7. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a osobě povinné k jeho vydání. Promlčecí lhůta je 3 letá § 629 o.z.. 8. K zániku závazku došlo odstoupením od smlouvy dle § 2001. Podle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy, se závazek zrušuje od počátku. 9. V daném případě závazek z úvěrové smlouvy zanikl k [datum], žalobce byl dle pravomocného rozsudku ze dne [datum] (dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum]) povinen vrátit žalovanému pojistné plnění. Promlčecí doba nemohla plynout, když žalobce měl pojistné plnění a až následně ho musel žalovanému na základě pravomocného rozsudku vrátit. Žaloba byla podána dne [datum], tedy před uplynutím promlčecí doby tj. [datum], k vrácení plnění, které po právu náleželo a náleží žalobci. Námitka žalovaného není důvodná a soud se dále zabýval žalovaným nárokem. 10. Podle všeobecných obchodních podmínek smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] je třeba vinkulované pojistné plnění vyplatit žalobci, neboť závazkový vztah účastníků zanikl odstoupením od smlouvy. 11. Na základě výše uvedeného je žalovaný povinen po zániku závazku vypořádat pojistné plnění, které mu byl žalobce povinen na základě pravomocného rozsudku vyplatit. 12. Soud neprováděl další navrhované důkazy, neboť mu p